Cestovní ruch a včely, jak se to rýmuje?

Marie Šotolová, Petr Texl

3/2023, strana 12

Učební obor Včelař nabízí v České republice několik škol. Nedávno ho zařadila do svého portfolia soukromá Škola ekonomiky a cestovního ruchu v Jihlavě. Na toto téma jsme nad šálkem kávy hovořili se zřizovatelem školy Mgr. Jiřím Čadou, ředitelem školy Ing. Davidem Vítkem a garantem oboru Ing. Mgr. Petrem Běhunkem.

Pánové, kdy a proč se zrodil nápad na výuku včelařství při škole, která se primárně věnuje cestovnímu ruchu?

Na to se nás ptali už ministerští úředníci, když jsme žádali o akreditaci. Podle nás se chov včel s turismem snoubí víc než dobře. Ať už jde o různé akce pro veřejnost přímo na včelnicích, anebo o prodej včelích produktů jako regionálních výrobků, či o dýchání úlového vzduchu v apidomcích, které mohou doplňovat lázeňství. Včelař by neměl stavět jen na prodeji medu, ale měl by vést včelnici tak, aby ji mohl ukazovat.

            Vraťme se však do doby před pěti lety. Chtěli jsme rozšířit výuku o další obor a ty učňovské byly podporované. Takže jsme začali uvažovat směrem k nějakému oboru zemědělskému. Právě tehdy jsme dokončili naučnou včelí stezku v blízké Smrčné, takže se to tak nějak potkalo.

Pořád ale nevíme, proč zrovna včelaření, a ne něco jiného. To je otázka, pane Čado, na vás jako na zřizovatele školy.

Přiznávám, že jsem včely prosazoval hlavně já. Jako malý kluk z Kramolína v Pošumaví jsem chodil na včelnici se svým strýcem. Když mi bylo 55 let, bydlel jsem na Vysočině, synové odrostli a já měl víc času, tak jsem se ke včelařství vrátil. Protože jsem spoustu let dělal v novinách, tak mi to nedalo, abych se nepodělil o poznatky, které jsem při včelaření získal. Tak vzniklo osm zastavení včelařské naučné stezky, kam jsem psal texty a výtvarník Ivo Ondráček je doplňoval kresbami.

Když se chystala návštěva tehdejšího prezidenta Zemana na Vysočině, tak se do jeho itineráře dostalo 28. 6. 2017 slavnostní otevření stezky místo obvyklé exkurze do jaderné elektrárny v Dukovanech. Měla úspěch a já panu prezidentovi slíbil, že ke stezce přibude malá včelí farma. Nakonec se tato myšlenka přetavila ve školní včelnici, kterou máme na dohled od stezky, takže jsme s kolegy ten slib splnili nad rámec.

Ve školním roce 2019/2020 jste otevřeli první ročník řádného učebního oboru Včelař. Čím jste možné zájemce přesvědčili, že výuka bude zajímavá, když slabou hodinku jízdy od vás působí Střední odborné učiliště v Nasavrkách s mnohaletou tradicí a kreditem?

Na rozdíl od jiných včelařských škol se s ohledem na naše základní zaměření hodně orientujeme na apituristiku. V tom jsme zřejmě jedineční. Když jsme obor otevírali, měli jsme už za sebou ve Smrčné dva ročníky Včelí pouti. Pouť organizujeme za podpory obce dodnes a schází se na ní kolem dvou set lidí. Škola je jako právnická osoba řádně registrovaným chovatelem včel, takže dodáváme na akci know-how a med, ze kterého za finanční podpory obecního úřadu dvacítka místních žen peče perníky, medovníky, nejrůznější zákusky, připravuje v hospodě steaky na medu nebo dokonce skvělou medovou sekanou. Uprostřed lesa se stoly prohýbají, a kdo přijde, ten zadarmo ochutná, co hrdlo ráčí, medovinu nevyjímaje. Součástí je komentovaná prohlídka včelí stezky, aby se jen nehodovalo, ale také, aby si lidé odnesli nějaké poznání.

Takže jsme lidi na Jihlavsku přesvědčili, že to se včelami umíme a neměli jsme problém přijmout prvních pět žáků a mohli tak učební obor Včelař otevřít.

Ve Smrčné máte nyní dvě školní včelnice s dvacítkou včelstev, další včelstva chováte přímo tady v Jihlavě na školní zahradě, ale smluvně využíváte ještě včelařský provoz Petra Běhunka, který chová u Větrného Jeníkova na 150 včelstev.

Petr Běhunek jako absolvent Nasavrk s desetiletou vlastní včelařskou praxí je u nás odborným garantem oboru a mistrem praktické výuky. Že včelařit umí a má co předávat, o tom svědčí mimo jiné medné výnosy jeho včelstev. Sice mluví o štěstí, že Šimanov, kde má úly, je včelařský ráj. Ale průměr 70 kg medu ze včelstev, z nichž ještě udělá oddělky, není samozřejmý.

To je docela překvapivé, když si uvědomíme, že Vysočina má vyšší nadmořskou výšku a jsou tu spíš lesy a pastviny než lány s řepkou.

Jedno z vysvětlení je to, že po kůrovcové kalamitě, která zdejší lesy mimořádně silně zdevastovala, zarostly holiny ve velké míře nektarodárným maliníkem a ostružníkem. Zdejší krajina na rozdíl od jiných regionů navíc netrpí suchem, takže se tu dokonce dá vytočit jednodruhový jívový med, který je trochu nakyslý a lehce pálivý, ale stejně je to „nebe v puse“. Svou roli hrají také nekosené louky a staré ovocné stromy kolem vesnic.

Pouze na tyto, jakkoli výborné lokality, však nespoléháme a nedávno jsme koupili přímo v Jihlavě pozemky, které zrekultivujeme a dáme tam další včelstva.

To bude medu!

Pro nás je prioritou výuka, včelí produkty jsou benefitem. Ale samozřejmě, že nás těší, když můžeme návštěvám dát jako dárek náš med nebo svíčku z vlastního vosku, či ho dovézt do Infocentra ve Smrčné.

Vraťme se k výuce oboru. Jak probíhá?

Jde o kombinované studium trvající dva roky, kdy žáci musí mít již za sebou nějaké ukončené vzdělání, nejméně výuční list. Dnes sem chodí 12 osob, většinou vysokoškoláků. Zhruba polovina je mužů, polovina žen. Jejich profesní různorodost je neuvěřitelná, ale to platí pro včelaře obecně.

Výuka probíhá jedenkrát týdně, v pátek teorie, v sobotu praxe. Pro úplnost dodáváme, že jsme soukromá škola, takže se tu platí školné ve výši 15 000 Kč/rok.

Se včelařstvím se ale setkávají žáci i jiných vašich oborů?

Je to tak. Celá škola je tematicky provázaná a chceme, aby každý zde vyučovaný obor byl hybatelem těm dalším. Protože učíme Podnikatelství malých firem, chov včel využíváme pro případové studie. Nově jsme začali se žurnalistikou, kde sázíme na pozitivní novinařinu, takže studenti píší, natáčí reportáže a podcasty o včelách a včelařích. Máme i program, který připraví žáky na organizování volnočasových aktivit, a tam se včelaření také uplatní.

Dokonce jsme včely vpašovali do programu mateřské školy Kvítek, kterou provozujeme jako jedinou školku v republice sloužící pro praktickou výuku budoucích učitelek v mateřinkách.

Ano, všimli jsme si dětské malby Včelky Máji hned u vjezdu. Moc pěkná.

Děkujeme, rádi ve školce vyřídíme, že se obrázek povedl. Naše ambice jdou ale dál. Na zahradě právě dokončujeme apidomek, kde budou děti od letošního jara dýchat úlový vzduch. Půlka jejich rodičů je totiž zaměstnána ve zdravotnictví, tak mají pro apiterapii pochopení, ne-li přímo nadšení.

Nadšení sálá i z vás tří. Co máte v plánu dál?

Letos chceme začít v areálu školy s přístavbou specializovaných včelařských učeben, a hlavně zpracovny včelích produktů. Tak nám držte palce, ať to vyjde.

www.secr.cz, www.mistrvcelar.cz

Jihlavská škola má několik výukových včelstev přímo ve svém areálu. Doprovodili nás k nim (zprava) zřizovatel Jiří Čada, garant oboru Petr Běhunek a ředitel David Vítek. Foto Petr Texl

Každoroční Procházky včelí stezkou na Vysočině, tzv. včelí pouť, jsou prezentací školy a obce Smrčná. VI. ročník se bude konat opět v polovině září 2023. Fotoarchiv ŠECR

Českomoravská vysočina je krásná na pohled a vlídná ke školním včelstvům, umístěným na včelnici v katastru obce Smrčná v nadmořské výšce cca 700 m. Fotoarchiv ŠECR

Při praktické výuce chovu včel se uplatňuje nejen tradiční, ale i plastový program, s jehož segmenty se žáci nejdříve seznámí v učebně. Fotoarchiv ŠECR

Praxe na včelnici bývá nejatraktivnější částí studia. Fotoarchiv ŠECR

V areálu školy se má letos začít s dostavbou odborných včelařských učeben a zpracovny včelích produktů. Animace archiv ŠECR.