×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR!

Buď varroarezistentní včely, anebo konec včelaření

Buď varroarezistentní včely, anebo konec včelaření

Daniel Weaver je mladším členem texaského rodu s dlouhou včelařskou tradicí. Weaverovi chovají několik tisíc včelstev. Po absolvování vysoké školy se Daniel v roce 1989 vrátil domů a přidal se k otci a jeho podnikání. V tu dobu jejich chovy včel začaly ohrožovat dvě vážné hrozby. Až tak vážné, že nevěděli, jestli rodinná včelařská tradice vůbec bude moci pokračovat. Včelstva se totiž v roce 1989 nakazila roztoči Varroa a o rok později do Texasu přešly z Mexika afrikanizované včely známé svojí agresivitou.

S oběma velkými problémy se ve svých chovech postupně vypořádali. Bodavost včel svého kmene snížili selekcí a výměnami matek i opakovaně během téže sezony, když to bylo zapotřebí. Proti roztoči zpočátku používali akaricidy, ale rozhodli se tuto cestu opustit, protože vedla k potřebě stále větších dávek těchto chemikálií. Také proto, že pozorovali negativní vliv chemických přípravků na matky. Rovněž nechtěli mít rezidua léčiv v medu a vůbec se jim příčila práce s léčivými přípravky u včel. Zvažovali, podle kterých znaků by měli vybírat odolná včelstva, když už jich bylo popsáno několik.

Rozhodli se jít cestou Bond testů, tedy vystavit svá včelstva přísné nekompromisní přírodní selekci a pro další pokračování svého kmene použít jen ta, co přežijí. Nebyl to však snadný proces. V průběhu 15 let přišli o tisíce včelstev.

Hned z první tisícovky včelstev ponechaných bez ošetření chemií v roce 1992 jich druhý rok zůstalo necelých 100, a z nich méně než 50 dávalo nějaký užitek. Z těchto 50 ovšem jen 5 včelstev předávalo svoje schopnosti odolávat varroóze potomstvu.

Pro Weaverovy to byl teprve začátek na cestě k požadovanému cíli. Postupně přestali chemicky ošetřovat další tisíce svých včelstev a v selekci pokračovali. První roky ovšem selekcí získaná včelstva nevyhovovala v dalších požadovaných vlastnostech pro chov na jejich farmách, včetně produkce včel (plodu, smetenců, oddělků) a medu. Velmi cenné jsou zároveň praktické poznatky Weaverových o rezistenci (resp. náchylnosti) včelstev k virózám, které při tom získali. Dobře pozorovatelné jsou tyto sklony u virů deformovaných křídel (DWV), jež rozvinutou varroózu vždy provázejí a jejichž působení může včelař na včelách snadno pozorovat.

Poslechnout si podrobnosti mnohaletého úsilí Weaverových k dosažení jejich rezistentního kmene včel, zkušenosti, poznatky a rady stojí za to. Daniel Weaver přednášel už na několika včelařských konferencích. Jeho výklad je nesmírně podnětný, zvl. pro včelaře, které toto na výsost aktuální téma zajímá a chtějí se vydat stejnou či podobnou cestou.

Mendelova společnost pro včelařský výzkum považuje za čest, že Daniel přijal pozvání a zúčastní se se svou prezentací poznatků o selekci odolných včel odborné říjnové konference. Vzhledem k jeho účasti jako mimořádného odborníka z Texasu v USA a přednášenému tématu se bude konat 27. 10. 2018 v Brně a o den později s obdobným obsahem v Plzni, vždy s přednáškou 


Klíčová slova:
Nemoci včel