×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR!

Co jste o zázraku jménem med ještě nevěděli

V minulém čísle jsme se pokusili přiblížit včelí med nejširší veřejnosti, tedy všem, kdo med kupují a užívají. Dnes přinášíme několik užitečných informací pro ty, kdo chtějí kvalitní med produkovat a úspěšně nabízet svým odběratelům.

MED – ZAHUŠTĚNÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY
Med je v podstatě extraktem rostlinné šťávy obohaceným a upraveným včelami. Podle původu můžeme med rozdělit na květový a medovicový a podle svého původu se liší i jeho složení, a tím pádem i účinky. Velmi jednoduše řečeno – na rozdíl od květového medu je medovicový ochuzen o bílkoviny a naopak obsahuje více minerálů a rostlinných silic. Samičky savého hmyzu potřebují pro tvorbu vajíček bílkoviny, kterých je v rostlinné šťávě málo, a proto mají ve svém zažívacím ústrojí filtrační zařízení, které bílkoviny coby vysokomolekulární látky zadržuje a pouští do dalších oddílů trávicího ústrojí, kdežto cukry a minerály vylučuje v podobě medovice.
KAŽDÝ NEPORUŠENÝ MED JE ZDRAVÝ
Pokud bychom měli zhodnotit, který med je „nejzdravější“, pak musíme říci, že každý neporušený med je pro děti, pacienty po těžkých operacích, úrazech a nemocech, kde je potřeba rychlé obnovy či výstavby tkání. Květové medy jsou i lépe stravitelné. Medovicové medy jsou pro svůj obsah silic výhodné při onemocněních dýchacích cest a díky nízkému obsahu bílkovin jsou vhodné pro lidi s onemocněním ledvin.
Rostlinné šťávy, které včela sbírá v přírodě, obohacuje o výměšky svých žláz, především o enzymy. Mimoto dokáže aktivně odfiltrovat z nasbíraného nektaru toxické látky, jako těžké kovy, zbytky pesticidů apod. Samozřejmě, že to nedělá kvůli včelaři, ale brání se tak zanesení závadné potravy pro výchovu plodu do úlu. Odfiltrované jedy potom ukládá do jedového váčku. Dokonce ani med z areálu Poldi Kladno neobsahoval významně rozdílné množství škodlivých látek oproti medu ze Šumavy.
V úlu včely přetvářejí donesenou šťávu v med a přebytečnou vodu odpaří. Té v medu zůstane asi 14–23 %. Med s vyšším obsahem vody podléhá rychlé zkáze kvašením, a proto by neměl být z plástů vytáčen. Nejdůležitější složkou medu jsou cukry. Jsou pro včelu jediným zdrojem energie. Cukrů je v medu celé spektrum, od jednoduchých, jako je glukóza a fruktóza, přes disacharidy maltózu a sacharózu, až po vyšší cukry např. dextriny.
Na poměru glukózy a fruktózy záleží rychlost krystalizace. Čím více glukózy, tím rychleji med krystalizuje. Proti řepnému cukru (sacharóze) se med vstřebává postupně, hladina cukru stoupá pozvolna, což zatěžuje mnohem méně slinivku, protože inzulín se vyplavuje plynule v menším množství.
BOHATÝ ZDROJ MINERÁLŮ
Minerálů se nachází v medu do 1 %, ale kromě selenu, na který jsou naše půdy chudé, je obsahuje prakticky všechny, tedy v lékárnách kupované tabletové stopové prvky máme v dostatečném množství v medu. Nejvíce je v medu draslíku, který tělo potřebuje ke správnému hospodaření s vodou a při ztrátách vody jako je pocení, zvracení, užívání většiny diuretik apod. Při nedostatku draslíku dochází ke svalové únavě a zvláště u dětí brzy i ke křečím. Takže banální nachlazení provázené vysokou teplotou může dítě poznamenat na celý život, protože ataka křečí v anamnéze nedovolí člověku stát se např. pilotem. Nejen každé dítě při onemocněních spojených se ztrátou tekutin by mělo dostat čaj oslazený medem jako prevenci křečí.
MED ZUBY NEKAZÍ
Alespoň krátce se ještě zmíním o vápníku a fosforu. Všichni víme, že jsou potřeba ke správnému růstu a pevnosti kostí, ale i svalových úponů. Lékaři-nevčelaři jsou skálopevně přesvědčeni, že kvůli medovým zoubkům (mléčným zubům zbaveným skloviny) děti med nesmí. To je velký omyl, neboť v dobách před masovou výrobou cukru nebylo tolik zubního kazu. Pro metabolizmus cukru sacharózy je potřebný právě fosfor a vápník, které se snadno uvolňují ze zubů, med však má
pro metabolismus sacharózy dostatek těchto prvků.
Dalším argumentem je to, že glukózo-oxidáza štěpí glukózu medu na kys. glukonovou a peroxid vodíku, který má dezinfekční účinky, a tak působí proti vzniku zubního kazu. Vinou mylných předsudků je med podáván jen malému množství dětí, zatímco cukr v různých podobách dostávají všechny a často ve velkém množství. Nepodložené jsou i obavy, že by dítě, které pozná sladkou chuť medu, mohlo odmítat mateřské mléko. Neznám důvod, proč by kojenec zhruba od 3 měsíců věku nemohl dostávat k zahnání akutního hladu malé množství medu.
Jak jsme již naznačili, bílkoviny v medu mohou mít původ rostlinný nebo živočišný (jako součást výměšků žláz včel). Bylo prokázáno, že zvláště invertáza a diastáza medu pochází téměř výhradně z hltanových žláz včel. Invertáza štěpí řepný cukr sacharózu na invert a vytváří z jednoduchých cukrů oligosacharidy, čímž se významně podílí na stabilizaci medu, protože při tom spotřebovává nejméně rozpustný cukr – glukózu. Mezi bílkoviny řadíme i další látky, jako hormony, rostlinná barviva, silice, vitaminy, flavonoidy a další.
MEDU PROSPÍVAJÍ SVĚTLÉ SOUŠE
V medu však ojediněle můžeme najít i rezidua a cizí příměsi. Rezidua akaricidů jsou nejsledovanější, protože se hromadí ve vosku a postupně přecházejí do medu. Proto doporučuji dávat do medníků co nejsvětlejší souše. Med z nich má i mnohem lepší chuť. Naopak med z tmavých souší má až svíravou pachuť, mnozí však přesto oceňují tmavší barvu (danou výkaly z košilek).
Mezi příměsi řadíme zrnka prachu, zárodky plísní, kvasinek a baktérií. V medu bylo zjištěno několik desítek druhů mikroorganismů, nikdy však nebyla popsána infekce vyvolaná neporušeným kvalitním medem.
JEDNA LŽÍCE MEDU DENNĚ!
Pro zachování zdraví se doporučuje jako preventivní dávka asi jedna polévková lžíce denně. Med můžeme užívat zevně i vnitřně. Zevně užíváme především tmavé medovicové medy, které obsahují až 12 % dextrinů. Stačí, když si povrchní popáleninu bez puchýřů do několika centimetrů v průměru potřeme medem. Již po chvíli pocítíme úlevu a příjemný chladivý účinek. Dokonce i ostatní zevní poranění se lépe a rychleji hojí pokud ránu potřeme medem a na 1–2 dny sterilně zakryjeme. Vnitřně med pomáhá na celé spektrum nemocí. Samotný med může ale vyvolat pálení žáhy, jindy je negativně vnímána příliš sladká chuť. Jednou z možných forem, která tyto nedostatky odstraní, je medová voda (viz níže).
Přednost květovým medům dáme u dětí a také při pooperačních a poúrazových stavech, kdy je potřeba rychlé obnovy tkání. Květové medy jsou lépe stravitelné a nemocným dodají i cenné bílkoviny. Pyl v květovém medu mírní projevy pylových alergií. Pro tyto účely preferujeme med z oblasti, v níž žijeme. Pyl je obsažen ve všech květových medech, v kvalitně vyčeřených medech nebo dokonce filtrovaných ve výrazně nižším množství. Právě proto propaguji pastovaný med, o němž mnozí včelaři tvrdí, že „nejde na odbyt“.
O PASTOVANÝ MED JE ZÁJEM, MUSÍ VŠAK BÝT KVALITNÍ
Moje zkušenost je zcela opačná – nikdy nemám pastovaného medu dostatek. Problém jeho odbytu vidím jednak v kvalitě pastovaného medu a jednak ve znalostech včelařů a s nimi spojeným marketingem. Způsobů pastování je několik, já osobně med po vytočení, cezený pouze přes hrubé síto vyrobené z pytle do vařáku na vosk, míchám od okamžiku, kdy začne měnit vzhled (zakalí se, zhoustne, povrch má odlesk do perleťova), a to nerezovou vrtulí jedenkrát  denně. Konev míchám asi 2–3 minuty. Stejně vyrábím pastovaný med z medovicového medu, je však po-třeba více trpělivosti. S mícháním začínám někdy až po 2–3 měsících a míchám cca 1–2krát týdně.
Na onemocnění dýchacích cest a pro pacienty s nemocnými ledvinami preferujeme spíše tmavé medy. Ty obsahují více silic s mukolytickým účinkem, opomenout bychom neměli ani potný účinek medu. Na onemocnění trávicího traktu, jako jsou vředy, onemocnění jater, vleklé průjmy nebo zácpy, mohu vřele doporučit užívání doporučené denní dávky medu – jedna lžíce v podobě medové vody. Rozpustíme lžíci medu ve sklenici vlažné vody a užíváme po ránu nalačno. Pokud nás trápí nespavost, předrážděnost nebo neklidný spánek, přesuneme svoji denní dávku na večer. Med můžeme rozpustit ve sklenici teplého mléka nebo čaje. Pro dospělé vřele doporučuji navečer sklenku medoviny.