×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR! Seznam najdete zde.

COLOSS: Výsledky na mapách aneb využití geoinformatiky pro analýzu získaných dat

COLOSS: Výsledky na mapách aneb využití geoinformatiky pro analýzu získaných dat

Od roku 2013/14 monitorujeme v ČR ztráty včelstev s využitím jednotného a standardizovaného dotazníku, který vydává asociace COLOSS. Ze sesbíraných dat jsme vytvořili databázi, na jejímž základě můžeme sledovat ztráty včelstev, analyzovat jejich příčiny i sledovat trendy v českém včelařství. Nejdůležitější výsledky ročníku 2016/17 jsme publikovali v Moderním včelaři 7/2017. 

Účast ve studii

Do posledního ročníku studie se zapojilo zatím nejvíce účastníků od samotného začátku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev. Účast ve studii si můžeme promítnout do mapy, z níž je jasně patrné, že nejvíce respondentů máme z východní Moravy a Slezska (obr. 1 A). Pro srovnání uvádíme účast v Rakousku (obr. 1 B), kde účast ve studii obkresluje reliéf Alp ve středu země, kde je méně včelařů a včelstev. V Rakousku mají nejvyšší účast na západě ve spolkové zemi Vorarlberg.

Na webu www.coloss.cz v sekci výsledky je k dispozici mapa s hustotou zavčelení ČR, mapy jsou dostupné všem, které tato informace zajímá. Data pro tvorbu map byla získána z Ministerstva zemědělství, které nám tyto informace poskytlo. Ačkoliv Česká republika patří k zemím s nejvyšší hustotou zavčelení1, počty včelstev v ČR dále rostou (graf 1). Od roku 2013 se počet registrovaných včelstev v ČR zvedl o bezmála 200 000. Včelaři intenzivně množí svá včelstva, důvody mohou být různé: tvorba záložních včelstev, prodej oddělků, rozšiřování chovu atp. Graf 2 ukazuje tvorbu oddělků vztažených na velikost hospodářství. Nejvíce včelařů (38 %) vytvoří takové množství oddělků, že jejich počet dosahuje poloviny celkového počtu produkčních včelstev.

PSČ, katastrální území a počty včelnic

Respondenti studie v dotazníku neuvádějí své jméno ani adresu, ptáme se však na PSČ, kde mají svou hlavní včelnici nebo sídlo firmy. Vycházíme z toho, že drtivá většina včelařů zúčastněných ve studii nekočuje (jen 3 % zúčastněných uvedlo, že kočovalo v roce 2016). Při analýzách je také potřeba zohlednit počty včelnic. Většina včelařů obhospodařuje jen jednu včelnici (60 %, 2016/17) a čtvrtina zúčastněných dvě včelnice.

Oblasti PSČ nekorespondují s katastrálními územími, kdy jedno PSČ zahrnuje většinou více katastrálních území. Od Ministerstva zemědělství však získáváme informace o počtech včelstev v určitém katastrálním území. Pro získání informace o reprezentativnosti daného PSČ bylo využito funkce zonální statistiky v geografických informačních systémech (GIS). Hustota včelstev byla spočítána za katastrální území přepočtem na plochu buňky rastru. Překryvem s vrstvou PSČ byla spočítána suma hodnot, které odpovídají počtu včelstev pod daným polygonem. Takto jsme získali informace o počtu včelnic za PSČ. Procentuálním vyjádřením jsme získali poměr včelstev reportovaných v dotaznících vůči pravděpodobnému počtu včelstev za dané PSČ.

Reprezentativnost zastoupení včelstev a tvorba map

Přestože se letos studie zúčastnil nejvyšší počet včelařů v krátké historii monitoringu, tj. 1 191 včelařů, stále jsou oblasti, kde nemáme žádného nebo jen velmi omezený počet respondentů. Pro hodnocení jsme tedy vybrali ty oblasti, kde máme informace o minimálně 5 % včelstev.  

Deformace křídel

Včely s deformovanými křídly indikují klinické příznaky viru deformovaných křídel (DWV) a sekundární projev akutní varroózy. Ke klinickým projevům DWV by včelaři měli být ostražití, pokud je totiž pozorují na svých včelách v průběhu sezóny, hrozí kolaps včelstva na varroózu. Bohužel stále mnoho včelařů si těchto projevů příliš nevšímá (přibližně 9 % respondentů v roce 2016/17 odpovědělo „nevím“). Včelaři, kteří v dotazníku uvedli, že pozorovali větší výskyt deformity křídel u svých včel, mají i vyšší ztráty (kolem 25 %), což jsou srovnatelné ztráty se včelaři, kteří odpověděli „nevím“. Právě včelstva kolabující na varroózu mohou způsobit řetězovou reakci ztrát, jejíž neblahé důsledky mohou být vážnější v hustě zavčelených oblastech (obr. 3).

 

Tab. 1: Počty včelařů podle toho, jak odpověděli na otázku výskytu deformity křídel.

 

 

2014/15, n=967

2015/16, n=960

2016/17, n=1176

Vůbec ne

630

758

858

Jen málo

218

142

203

Hodně

35

3

12

Nevím

84

57

103

Součet

967

960

1176

 

Loupeže mezi včelstvy

Zatím jen v českém dotazníku se ptáme na výskyt loupeží mezi včelstvy. Samotné položení této otázky není jednoduché, protože loupeže mezi včelstvy se špatně definují, a ještě hůře zjišťují na včelnici. Informace posbírané pomocí dotazníku jsme také vložili do mapy (obr. 4). Loupeže mezi včelstvy se vyskytovaly převážně v oblastech s vyšší koncentrací včelstev. 

 

Význam snůšky pro zdraví a vitalitu včelstev

Na vitalitě a zdraví včel a včelstev se nemalou měrou podílí kvalitní výživa. Především dlouhověká zimní generace včel potřebuje rozmanitou a kvalitní výživu, neboť právě tato generace je důležitá pro zdárné přezimování včelstev. O dlouhověkosti včel jsme psali v MV 8/2017. V našem dotazníku se ptáme na výskyt poslední významné snůšky. V roce 2015/16 jsme nerozlišovali mezi snůškou sladiny (nektar, medovice) a pylovou snůškou. V následujícím ročníku 2016/17 jsme tyto snůšky již rozdělili. V našem vyhodnocení jsme se zaměřili na měsíce květen a červen. Do mapy jsme tedy vynesli oblasti, v nichž dle respondentů studie končí snůška právě v těchto měsících. V dalších letech budeme tento jev sledovat a na tyto oblasti se více zaměříme, výhodné pro přesnější analýzy by bylo mít z těchto oblastí více odpovědí. V dotazníku nesledujeme jen poslední snůšku, ale i monitoring významných zemědělských plodin, resp. významnější snůšky z nich (obr. 6). 

 

Stále chybějí informace z mnoha regionů

Výsledky studie přinášejí jistě zajímavé informace o průběhu poslední sezóny, z důvodu omezeného počtu odpovědí na dotazník bohužel nemám informace k mnoha regionům. Změnit to lze jen tím, že nám čtenáři Moderního včelaře pomohou s propagací studie mezi včelaři, kteří s vyplněním dotazníku váhali nebo se o projektu dosud nedozvěděli. Stále platí, že čím více včelařů se zapojí, tím přesnější analýzu můžeme udělat. 

 

Co nás čeká dál

V následujících měsících budeme opět aktualizovat dotazník a připravíme jej k publikování. Studii spustíme v roce 2018 v druhé polovině března, jak je již zvykem z předešlých let. Díky spolupráci a investici dánských včelařů do vývoje softwaru LimeSurvey, pomocí kterého sbíráme data a vytváříme dotazníky, budeme mít možnost dotazník lépe přizpůsobit našim potřebám dotazování a zjednodušit ho pro uživatele – respondenty. Programátoři také zapracovali na možnosti generování vlastních odpovědí, takže v příštím roce už by respondenti měli mít možnost si stáhnout přehledné PDF a odpovědi si tam zálohovat. Tohle byla jedna ze slabin studie, jejíž napravení vyzkoušíme v dalším ročníku.

S Dr. Brodschneiderem ze Štýrského Hradce chystáme odbornou publikaci s porovnáním ČR a Rakouska z pohledu ztrát včelstev, jakmile bude článek zveřejněn v mezinárodním vědeckém časopise, připravíme pro vás jeho překlad. Kromě toho naše kolegyně a spoluautorka tohoto článku Lucie Králová pracuje na své diplomové práci, která je právě zaměřena na geoinformatické vyhodnocení dat získaných z dotazníků, ukázku výsledků jste zhlédli v článku.

Poznámka 1: De la Rua, P., Jaffe, R., Dall'Olio, R., Munoz, I. & Serrano, J. Biodiversity, conservation and current threats to European honeybees. Apidologie 40, 263-284, doi:10.1051/apido/2009027 (2009).


Klíčová slova:
Nemoci včel