×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR!

Devadesátiny včelařského výzkumu v Liptovském Hrádku

Devadesátiny včelařského výzkumu v Liptovském Hrádku

Se vznikem samostatného Československa vyvstala před sto roky potřeba vlastních odborných pracovišť. V následujících letech proto začaly vznikat mnohé vědecké ústavy, které dodnes existují. Jedním z nich je Ústav včelárstva v Liptovském Hrádku, jenž letos slaví svou devadesátku. O jeho dějinách i současnosti vás informujeme v Moderním včelaři.         

 

            Na začátku stála včelařská výzkumná stanice. Nezapomeňte, že se právě narodil česko-slovenský stát, takže nepřekvapí, že její založení souviselo s čerstvě založeným výzkumným ústavem včelařským v Praze. Jeho ředitel, MUDr. et Ing. Antonín Schönfeld, který už od roku 1915 učil včelařství jako vůbec první docent tohoto oboru na pražské zemědělské univerzitě, vznik výzkumných stanic totiž podporoval. Důvodem byla potřeba dat pro apidologický výzkum z různých, fenologicky i historicky odlišných dalších oblastí nové republiky. Proto inicioval založení moravské stanice v Židlochovicích a slovenské v Liptovském Hrádku.

 

Velká včelařská tradice

Na Liptově se včelám vždy dařilo. Nejen že tu byl výborný med, ale také zdatní včelaři, z jejich řad vzešla řada na slovo vzatých odborníků. V roce 1871 byla v tehdejších Horních Uhrách v Liptovském Hrádku založená vůbec první zemědělská škola, kde byla slovenština vyučovacím jazykem. Studenti si tu během tří let osvojovali základy moderního hospodaření včetně včelařství. Díky učiteli Ferdinandu Herbeckovi měli v městském parku k dispozici dokonce pokusný včelín se zadováky.

Čtenáři Českého včelaře znali jméno Juraje Babky, kantora z Liptovské Sielnice, který do něho psal zprávy o slovenských událostech a posléze vedl několik let časopis Slovenský včelár. Dalším byl namátkou Dr. Ján Gašperík, rodák z blízkého Dovalovu. Mimo jiných aktivit proslul jako první předseda Zemského ústředí včelařských spolků na Slovensku. Jeho jméno dnes nese ulice, ve které současný Ústav včelárstva sídlí. Na Gašperíkovy osudy spojené se včelami upomíná jeho náhrobek v dolině Michalovo v podobě pyramidy z kamenů otesaných do tvaru včelích buněk.

 

Od pouhé stanice k plnohodnotnému ústavu

Ale zpět k dějinám pracoviště v Liptovském Hrádku. Jak už víme, stalo se založení stanice, které nechyběly od počátku vědecké ambice, pro slovenské včelařství převratným krokem. Umožnil to výnos Ministerstva poľnohospodárstva č. 9213-10-1929 ze 7. 3. 1929 se zpětnou platností k 1. 1. 1929. Stanice však spadala pod Výzkumný ústav včelařský v Dole u Libčic nad Vltavou. Pokusná včelstva choval v Nižném Chmelienci (740 m n. m.) Alexandr Matvijenko, který po založení stanice ji celou do roku 1934 vedl. Zapojil se do čilé přednáškové činnosti, kterou od samotného počátku své existence pracoviště pořádalo. Bývaly zde kurzy nejen pro včelaře, ale také pro lesníky, kteří ve městě měli staroslavnou školu. Ostatně proto je tu dodnes v centru města arboretum s ledasjakou kuriozitou. V jeho těsném sousedství stojí vilka, kde Ústav včelárstva sídlil celé půlstoletí.

Od roku 1934 působil ve stanici plzeňský rodák dr. Ing. Jan Hejtmánek (1905–1978), který do Nízkých Tater přišel z Dolu. Po dvou letech přesídlil opět na dva roky do Židlochovic. Poté se na Slovensko vrátil a usedl na ředitelskou židli. Víc než v ředitelně zřejmě pobýval mezi včelami a v laboratořích. Alespoň pro to hovoří monumentální rozsah jeho výzkumů. Však se také stal snad jako jediný apidolog členem korespondentem Slovenské akademie věd. Jeho jméno je v bibliografii odborné literatury stále frekventované. Ústav vedl přes všechny dějinné peripetie, včetně druhé světové války, politických čistek 50. let, srpnové okupace, neuvěřitelných 36 let, až do roku 1974.

            Deset let po svém založení získala stanice takové renomé, že 26. 8. 1939 dostala status výzkumného ústavu. Nemělo to tak být navždy. Začátkem 50. let, aby se ústav přiblížil praxi, vrátil se mezi „pouhé“ stanice, načas dokonce spadal pod Československé státní statky n. p. Vigľáš. Označení ústav se Liptovskému Hrádku vrátilo s konečnou platností v roce 1954. V první polovině 60. let připadl opět pod Dol. Od roku 1969 do současnosti ho zastřešuje Výzkumný ústav živočišné výroby v Nitře.

 

Zaměření ústavu

            Od samotného počátku se zdejší pracovníci zabývají fyziologií včel, jejich výživou a zootechnikou. Už na konci 30. let 20. století tu normalizovali dvouprostorový nástavkový úl s devíti rámky a mírou 420 x 275 B 10, který se pod hovorovým označením „béčko“ používá na Slovensku stále jak při kočování, tak na stálých včelnicích. Mimochodem i pro chov včel v Ústavu včelárstva.

Zdejší odborníci se však zejména věnovali plemenitbě včel. Zabývali se intenzivně i včelími nemocemi, vždyť od roku 1978 se tu setkávali s varroózou. Ve své zakládací listině měli osvětu mezi běžnými včelaři.

 

Současný vědecký výzkum

            V současnosti do ústavu směřují data od všech 18 935 chovatelů včel, protože se tu centrálně eviduje všech 285 978 včelstev na Slovensku. Činnost ústavu zaštiťuje 9 odborných zaměstnanců v čele s Ing. Pavlem Kantíkem, který se letos stal ředitelem.

            Od roku 2008 se ústav podílel na vzdělávání asistentů úředních veterinárních lékařů (AUVL), kteří absolvují přednášky zaměřené na: klinické projevy nemocí včel a včelího plodu, správný odběr vzorků zasílaných na laboratorní diagnostiku, ochranu včelstev při používání přípravků na ochranu rostlin a na další oblasti potřebné při prohlídkách stanovišť.

V oblasti klinického testování se hodnotí působení vybraných varroacidních přípravků a jejich aplikační formy na včelí plod, med a pyl. V roce 2017 to byla například Klinická studie toxicity kyseliny šťavelové na dospělé včely. O rok dříve Klinická studie veterinárního léku Apivartin – fumigační pásek do úlu, sledující toxicitu pro včelstvo v bezplodovém období. Ve zbytku roku probíhal například terénní test toxicity dezinfekčního prostředku, jenž měl ověřit bezpečnost navrhované dávky a aplikační formu naopak u včelstva v plodovém období.

Ústav každoročně mikroskopicky analyzuje víc jak 2 200 vzorků včel na Nosemu spp. a na Acarapis woodi, dále se věnuje pylovým rozborům medu. Odborný servis dělá také pro další instituce. V poslední době se jednalo o uspořádání kruhového testu diagnostiky původců nosematózy (Nosema spp.) a varroózy pro Národní referenční laboratoř pro zdraví včel ŠVPÚ Dolný Kubín.

Výzkumný ústav v Liptovském Hrádku jako pověřená plemenářská organizace provozuje testační stanici, jejímž úkolem je porovnávat matky z plemenných chovů, a zajišťuje měření morfometrie včel. Průběžně sleduje potenciál varroatolerantního chování plemenných včelstev, přičemž aktivně spolupracuje s Mendelovou společností pro včelařský výzkum. Selektuje varroatolerantní matky a aktivně je zařazuje do šlechtitelského schématu při umělé inseminaci včelích matek. Letos zde společnými silami dospěli k prvním včelím matkám, které mají lepší VSH. S českými kolegy budou proto v pozitivní selekci matek pokračovat. Zároveň budou rozchovávat genetický materiál od těchto inseminovaných matek, aby ověřili přenos jejich vlastností.

Zdejší mladí odborníci pod vedením MVDr. Martina Staroně úspěšně zavedli metodiku odchovu včel od vajíčka po dospělou včelu v laboratorních podmínkách. Ta je následně využívaná na larvální testy zaměřené na chronickou toxicitu prostředků pro ochranu rostlin, terapeutik a jiných chemických látek. Metodika je v uvedeném rozsahu zavedená jen v některých státech a je velmi důležitá pro zjišťování dopadu různých látek na včelstvo.

Jak jsme uvedli, v Liptovském Hrádku se vědci věnují výzkumu toxicity některých přípravků na ochranu rostlin. S MVDr. Rastislavem Sabem, Ph.D., z Univerzity veterinárního lékařství v Košicích souběžně prováděli larvální testy toxicity, které měly určit dávky LC50 a LD50 na formetanát, glyfosát. Na dospělých včelách taky uskutečnili laboratorní orální testy toxicity pro glyfosát a oxamyl. Zvláště glyfosát představuje aktuální zátěž životního prostředí, a proto stojí v centru pozornosti včelařské komunity. Zkoumání obou těchto dvou látek pokračuje také letos, kdy se ověřuje jejich toxicita na larvách.

Protože se mezi včelaři rozmáhá používání kyseliny šťavelové, bohužel často v nesprávném termínu a v nadměrných i chybných koncentracích, dělal ústav larvální testy toxicity pro tuto uvedenou účinnou látku.

Letos tu také dělali analýzy včelího vosku zaměřené na obsah falšujících příměsí. V mezistěnách komerčně získaných od výrobců zjistili ve dvou případech přítomnost parafínu do 4 % a v jednom vzorku dokonce do 7 %. Přítomnost stearinu a živočišného loje ve vzorcích nepotvrdili. Z aktivní spolupráce se Státní veterinární a potravinářskou správou, v jejíž kompetenci je veterinární dozor nad výrobnami mezistěn, vyplynulo doporučení sledovat kromě monitoringu nežádoucích příměsí také obsah reziduí léčiv, například tau-fluvalinátu.

 

Spolupráce s včelaři v terénu

Zaměstnance ústavu často zvou na přednášky základní organizace jak Slovenského svazu včelařů, tak dalších spolků, jejichž počet v posledních letech výrazně vzrostl. Nyní působí na Slovensku nejméně deset občanských sdružení zastřešujících organizované chovatele včel. Kurzy probíhají také přímo v ústavu.

Zdejší vědečtí pracovníci také přednášejí v cizině. Ing. Jaroslav Gasper například nedávno referoval na kongresu Apislavia v Moskvě. RNDr. Tatiana Čermáková se svými dvěma kolegyněmi se zase aktivně účastní panelu EFSA, který pro Evropskou radu zpracovává různé expertizy k bezpečnosti potravin. V tomto případě jde o novou metodiku hodnocení rizik pesticidů pro včely kvůli uvádění nových přípravků na ochranu rostlin do zemědělství. Právě testování novinek, ať už jde o léčiva pro včely, nebo naopak látky, které jim mohou škodit, patří mezi významné současné úkoly ústavu.

Od letošního roku si může každý, koho zajímá práce zdejších vědců, objednávat do svého počítače elektronický newsletter. Článek o využití otoskopu pro sledování varroózy MVDr. Martina Staroně ze třetího čísla najdete upravený pro Moderního včelaře na straně…

Co Liptovský Hrádok trápí? Totéž, co většinu českých vědců: mohlo by být víc peněz, na přístroje, vybavení, platy. Ve vzduchu také visí otázka, zdali ústav bude dále právě tady nebo se přestěhuje do Nitry.

Jeden problém je zcela specifický: medvěd. U nás nedávno škodil na Vsetínsku medvěd včelám také, ale tady jsou jeho návštěvy na denním či spíše nočním pořádku. Všechny pokusné včelnice jsou pečlivě chráněné elektrickým ohradníkem, a když je nejhůř, tak se i přímo na zahradě ústavu na kraji města sem tam musí vystřelit petarda a huňáče zahnat.

 

Literatura:

  1. 50 rokov Výskumného ústavu včelárskeho v Liptovskom Hrádku. Bratislava, Príroda, 1979.
  2. 70. výročí včelárského výskumu na Slovensku. Zborník referátov. Liptovský Hrádok 23. 10. 1999.
  3. Čižmárik J. Osobnosti apidológie. 1, Bratislava: Alexandra, 2003. ISBN 80-968466-3-9.
  4. http://www.cvzv.sk/index.php/sk/ustavy/50-ustav-velarstva-liptovsky-hradok

Klíčová slova:
Reportáž