×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR!

Editorial

Editorial

Čtenáři milí a vážení,

když jsem před dávným časem podlehla naléhání latináře, že bych se měla chopit vydávání školního časopisu Studánky, zeptal se spolužák s odzbrojující upřímností: „Vo čem budeš furt psát?“ 

Za půlstoletí, kdy se věnuji novinařině, se ukázalo, že to byl případný dotaz. Když jsem později mnohokrát okusovala tužku nad prázdným papírem, věnovala jsem mu tichou vzpomínku.

V podobné situaci jsou požehnáním mezinárodní dny, roky a výročí. Pomalu každý den UNESCO něčemu zasvětilo, jubileí kdekoho, událostí a vynálezů je nepřeberně a každých dvanáct měsíců je nějaký Rok. To by bylo, aby se něco z toho nenapasovalo na míru sdělovacího prostředku, který člověka zrovna zaměstnává. Někdy to jde ztuha, ale jindy kalendář přinese téma na stříbrném podnosu. Jako letos.

Od prvního ledna prožíváme Mezinárodní rok domorodých jazyků, takže člověka hned napadne pídit se po překladu slov včela a med. Stránky https://en.iyil2019.org/ uvádějí, že na světě se mluví sedmi tisíci jazyky, z toho ty malé, „domorodé“ dosahují čísla pěti tisíc a 2 680 jich je v nebezpečí, že se z povrchu zemského zcela ztratí. Až zemře poslední indián kmene XY, už nikdo nikdy nebude vědět, jak se někde v Amazonii říkalo po tisíciletí tamním včelkám, ani jejich darům.

Pokud je vám to líto stejně jako mně, můžeme začít tato slova sbírat. Smiřme se s tím, že slovníky nejzapadlejších jazyků často neexistují, nebo jsou uloženy jako rukopis dávno zemřelého misionáře v archivním trezoru na druhém konci světa. Naše kolekce je sice předem odsouzená k neúplnosti, přesto však může být bohatá. Místo tisíců včelích a medových výrazů jich shromáždíme třeba jen pět set. Na co nám stačí tento rok, když už ho Spojené národy přiřknuly jazykům ohroženým vyhynutím.

V prosinci pak budeme mít unikátní slovníček, který umně zabalíme a dáme nějakému spřátelenému, kulturně naladěnému včelaři pod stromeček. Rozhodně do toho jdu, a budu ráda, když ne sama. Jazyky tak běžné, jako je angličtina, němčina, ruština, ba i čínština nebo hindština, se nepočítají. Jen ty minoritní, jako je třeba jazyk irula, kterým mluví ani ne čtyři tisíce lidí v Indii, nebo frafraština – mateřština pro nějakých sto tisíc obyvatel severní Ghany, či tarasco, kterým hovoří indiáni v mexickém státě Michoacán. Do banku vkládám první pětici včel a medů a přeji vám zajímavé pátrání.

hauština (Nigérie)

zumaa

zumaa

rómština (Česká republika)

berevl´i 

avgin, medos/mjados 

kreolština na Haiti

myèl

siwo

ázerbájdžánština

ari

bal

tatarština

bal qorti

bal


Klíčová slova:
editorial