×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR!

Neformální setkání s ministrem zemědělství

Neformální setkání s ministrem zemědělství

Marian Jurečka patří mezi ty členy vlády, kteří se snaží opatřit si informace o dílčích úsecích ve svém resortu přímo od zdroje. V souladu s tímto postojem nabídla na začátku tohoto roku jeho tisková mluvčí Markéta Ježková našemu časopisu schůzku k aktuálním otázkám včelařství. Dne 15. března se tak s panem ministrem setkali za vydavatele, tzn. Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., Petr Texl a za redakci Marie Šotolová. Celý rozhovor byl spíše nežli vodopádem otázek a odpovědí diskusí.

Nejdříve došlo na zařazení včelařské agendy jednak na ministerstvo zemědělství a nikoli ministerstvo životního prostředí, jednak na fakt, že se o ni dělí několik odborů a není tak říkajíc v jedněch rukách. Podle mínění M. Jurečky je to v pořádku, protože jeho ministerstvo přímo ovlivňuje resorty rostlinné a živočišné výroby, veterinární správy a potravinářství, úzce propojené se samotným chovem včel, zdravotním stavem včel a s kvalitou včelích produktů, zejména medu. Ministerstvo životního prostředí by sledovalo jen výseč oboru podle svého zaměření.

Výhodou Ministerstva zemědělství jsou také mnohaleté zkušenosti s administrací

včelařských dotací. Nesystémové není podle ministra ani rozdělení včelařské agendy mezi několik odborů, je to běžné, a dosud nezaznamenal z praxe, že by s tím měli lidé pohybující se kolem včelařství problém.

            Fakt, že je včelařství pod Ministerstvem zemědělství, zjednodušuje realizaci společné zemědělské politiky. Konkrétním příkladem je to, že se třetím rokem podporuje výsev meziplodin svazenky nebo hořčice, majících význam jako zelené hnojení a souběžně jako významný zdroj nektaru. M. Jurečka připomněl také greeningová opatření, kdy je poskytnutí dotace na hektar obdělávané půdy podmíněno vytvořením biopásu mezi poli. Podpora biopásů ve výši cca 8 000 Kč/ha je ze strany ministerstva taková, aby bylo pro zemědělce atraktivní je realizovat. Biopásy mají kromě dalších přínosů přímý pozitivní vliv na včelí pastvu.

Řízení odvětví včelařství Ministerstvem zemědělství s sebou navíc nese možnost téměř okamžité reakce na nová nebezpečí. Viz zákaz moření osiv neonikotinoidy, kdy M. Jurečka již druhým rokem nepovolil pěstitelům výjimku s vědomím dopadu těchto chemikálií na včely. Avšak zde nakonec vyvstává otázka, zdali součet insekticidů při použití nemořeného osiva nepřevyšuje dopady při jednorázovém použití mořeného osiva neonikotinoidy. M. Jurečka bude chtít na Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském prověřit, co je pro včely z tohoto hlediska lepší.

 

Je převčelení problémem k řešení?

Další nastolenou otázkou bylo převčelení České republiky. Jinak řečeno, zdali by nestálo za úvahu dotovat včelstva jen tam, kde jich je málo, a ne v oblastech, kde je včel již příliš. Jak uvedl P. Texl, patříme mezi státy s největší hustotou včelstev v krajině. V našem státě připadá na 200 osob jeden včelař, což je snad světové prvenství.1

Ministerstvo v současné době nemá přehled o zavčelení krajiny, ale do výzkumných aktivit bylo navrženo téma „Zmapování rozmístění včelstev v krajině, zjištění včelí pastvy s ohledem na úživnost krajiny, včetně návrhu optimálního rozmístění včelstev v krajině při měnících se klimatických podmínkách, zmapování výskytu nejzávažnějších včelích chorob v jednotlivých oblastech ČR, včetně zanesení zjištěných údajů do mapových podkladů“.

Podle mínění PSNV-CZ by měly dotace směřovat spíše nežli k udržení či zvýšení počtu včelstev na zlepšení jejich zdraví a kondice. M. Jurečka kontroval s tím, že za poslední tři roky nikdo v jednání nepoužíval pro obhajobu včelařských dotací argument, že je málo včel. Naopak sleduje, že zatímco například myslivců nebo rybářů ubývá, tak v případě včelařů zaznamenává setrvalý růst.

Co se týká zavčelení, tak ministerstvo má ambici zadat důkladný monitoring rozmístění a počtu včelstev. Avšak upozornil na to, že úživnost spádového území pro včelstvo se může rok od roku zásadně lišit s ohledem na klima, pěstované plodiny a jejich ochranu a na skladbu včelí pastvy. Navíc by se nikdy nechtěl dostat do situace, kdy by stát určoval, že tady smí být včelstvo a jinde ne. Monitoring je z jeho hlediska přínosný mimo jiné proto, že by se zemědělci okamžitě dozvěděli, kde mohou používat jaké postřiky. Právě o tom ví M. Jurečka hodně, protože je vystudovaný rostlinolékař, který se v části své praxe věnoval chemické ochraně rostlin.

Obavy, že by přesné uvádění lokace včelstev usnadnilo práci zlodějům, považuje za liché. Ministerstvo zemědělství má společně s odpovědnými úřady nástroje, aby se k citlivým datům dostali jen oprávnění uživatelé, veterináři nebo již zmínění zemědělci. Navíc by se podle ministra mělo uvažovat také o modernějších způsobech sdílení těchto dat nežli tradičním hlášením na Českomoravskou společnost chovatelů, a. s., v Hradišťku, kde dochází při zpřístupnění údajů k několikaměsíčnímu zpoždění. Již nyní je včelařské evidenci otevřený Portál farmáře, respektive Integrovaný registr zvířat, který on-line umožňuje on-line aktualizovat chovatele včel a stanoviště včelstev.2 Nic by nemělo bránit spravovat a využívat databáze přes mobilní telefony, které běžně využívá i starší generace včelařů.

 

Ministerstvo zemědělství aktivně vstupuje do zlepšení zdraví včel

Co se týká podpory směřující k zvýšení zdraví včel, tak v roce 2016 ministerstvo vyhlásilo formou veřejné zakázky dva tříleté projekty: 

  1. „Upřesnění postupů diferenciální diagnostiky hniloby a moru včelího plodu jako podklad pro rozhodování o způsobu a rozsahu likvidace ohnisek.“ Projekt je zaměřen na diagnostiku obou bakterióz a identifikaci výskytu různých kmenů původce nákaz. U hniloby včelího plodu je zároveň snaha zjistit původ výskytu této choroby, která se v ČR objevila po cca 40 letech.

  2. „Plošné vyhodnocení účinnosti léčebných postupů a rezistence léčiv užívaných proti onemocnění včel varroózou. Návrhy na úpravu postupů a používání léků pro využití včelařů a SVS ČR.“ Projekt by měl vyhodnotit účinnost stávajících léčiv používaných v ČR proti varroóze a navrhnout další postupy v léčbě proti roztoči kleštíku včelímu.

    Řešitelem obou projektů je na základě výsledků veřejné soutěže Výzkumný ústav včelařský, s. r. o., v Dole. Ministerstvo zemědělství očekává od obou projektů zásadní výstupy ve vztahu k postupu likvidace včelstev při výskytu bakterióz a ohledně současného léčení proti roztoči Varroa destructor, které budou potřebné pro případnou změnu legislativních předpisů, stanovení nových postupů v přístupu k léčbě nemocí, případně i pro změnu léčiv. Především by měly napomoci ke zlepšení nákazové situace v chovu včel v ČR.

    Ministerstvo zemědělství připravuje další projekt zaměřený na řešení dezinfekčních prostředků pro dezinfekci úlů při obnově včelího díla.

     

    Má být varroóza nadále „nebezpečnou nákazou“?

    Zástupce PSNV-CZ vznesl postřeh, že již dnes někteří naši včelaři na základě zkušenosti s rezistencí roztočů na schválená léčiva obcházejí stávající veterinární nařízení a místo jediné doporučené likvidace kleštíků tvrdou chemií používají pouze organické kyseliny v kombinaci s léčebnými zootechnickými zásahy za podpory šlechtění včel na varroasenzitivní hygienické chování. Nabízí se proto otázka, zdali nevyjmout legislativně varroózu z nebezpečných nákaz v příloze veterinárního zákona a nenechat podobně jako v Rakousku a v Německu na zodpovědnosti samotných chovatelů, jak svá včelstva chránit výše uvedenými prostředky a v konečném důsledku tak zabránit velkoplošně rezistenci parazitů. Včelařské spolky by zde měly svou roli v podobě metodiků a případně by si jejich členové navzájem mohli i pomáhat při aplikacích všech druhů léčení. Státní veterinární správa by nenařizovala, ale pouze doporučovala. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že k léčbě proti kleštíku včelímu se v ČR používají pouze registrovaná léčiva, která prošla komplexními zkouškami v Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.

    Pan ministr vzal tento podnět jako téma k diskusi. Podělil se však o poznatky ze své praxe, kdy vidí problém s přístupem včelařů, protože ne každý předává ke kontrole odpovídající vzorky měli, ne každý má vůli léčit, jak se má. Již nyní se projevuje chovatelská nedůslednost, která by mohla, při ponechání léčby kompletně na úvaze každého, vést ještě k větší nezodpovědnosti. Navíc zákon hovoří jasně, když varroóza nebude v nebezpečných nákazách, nebudou se léčiva dotovat, což by znamenalo, že si je chovatelé budou muset kupovat ze svého v plné výši a ministr se ptá, kolik včelařů si nedotované léčivo bude ochotno kupovat.

     

    Chybí poptávka po aplikovaném včelařském výzkumu

    Na námitku ze strany PSNV-CZ, že Státní veterinární správa dlouhodobě pracuje se špatně popsaným výchozím stavem, kdy se počet kleštíků v zimní měli hodnotí podle metodiky vycházející z úlových systémů 60. let zcela odlišných od současných nástavkových sestav, připomněl M. Jurečka, že Ministerstvo zemědělství je připraveno podpořit řešení podobných témat. Potíž je v tom, že do těchto otevřených dveří nemá kdo vstupovat. Jinak řečeno, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, který by byl nejkompetentnějším řešitelem, nemá po podobných výzkumech poptávku.

    Kdo by ji měl vznést? Podle M. Jurečky to není úloha Ministerstva zemědělství, ale „lidí zdola“, soustředěných v organizaci s reprezentativním zastoupením velkého počtu zainteresovaných, čímž může být silný spolek nebo jejich asociace. Opětovně zdůraznil, že jeho ministerstvo by výrazně větší poptávku praktiků po aplikovaném výzkumu na svých příslušných resortních pracovištích vidělo rádo.

     

    Hobby včelaři se radují, profesionálové pláčou

    Řeč přišla také na ekonomické znevýhodnění profesionálních včelích farem vůči hobby včelařům, kteří jsou do 60 včelstev osvobozeni od daně z příjmu ze včelařství, a navíc se u nich počítá s podhodnoceným příjmem 500 korun ze včelstva. Podle M. Jurečky je to sice pravda, na druhé straně by zvrat znamenal obrovskou ztrátu zájmu o chov včel ze strany hobby včelařů, což by z celkového pohledu nebylo dobré.

    Během schůzky padl i povzdech, že klíčovým partnerem je pro Ministerstvo zemědělství především Český svaz včelařů a nikoli i další včelařské spolky. M. Jurečka upozornil, že není v silách žádného ministerstva jednat s každým individuálně, atomizace zájmových skupin nevede podle něj k lepšímu výsledku. Svým přátelům z řad včelařů říká, že pokud mají výhrady, měli by změnit kritizovanou situaci zevnitř vlastním nasazením, a ne rozdrobením celé včelařské obce na další a další subjekty, které nutně budou mít menší vyjednávací sílu.

     

    Ministr má včely rád

    Odkud se bere pochopení pana ministra pro včelaření? V jeho případě hraje roli rodinná tradice, protože jak otec na Hané, tak tchán jsou včelaři. Sám měl před nástupem do funkce několik včelstev. Vzpomínal na své začátky s budečáky, které pak s úlevou vyměnil za nástavkové úly, což byl podle něho úplně jiný level. Kromě praktických zkušeností si zvolil včelařství jako nepovinný obor při studiu vysoké školy.

    Říká, že včelaření je obor, který sdružuje dobré, pozitivní lidi a dodnes ho nepřestává překvapovat, kolik lidí nejrůznějších profesí, počínaje špičkovými manažery, se včelám věnuje.

    V neposlední řadě si Jurečkovi spíž bez medu nedovedou představit.

     

    1 TEXL P., VONDRÁK J. Včely 2011. Moderní včelař 1/2012, s. 4

    2 TEXL P. Zpřístupnění údajů Ústřední evidence včel. Moderní včelař 5/2016, s. 6

     


Klíčová slova:
MV Info


Příští číslo vychází 5. 8. 2019

Příští číslo vychází 5. 8. 2019

V našem e-shopu si můžete zakoupit Učebnice Včelař I a II., starší ročníky časopisu Moderní včelař 2005 - 2018 nebo rovnou objednat předplatné na aktuální rok!

V našem e-shopu si můžete zakoupit Učebnice Včelař I a II., starší ročníky časopisu Moderní včelař 2005 - 2018 nebo rovnou objednat předplatné na aktuální rok!

E-mail pro předplatné: predplatne@magnetpress.cz