×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR! Seznam najdete zde.

Počítačové firmy chtějí pomoci českým včelařům

Počítačové firmy chtějí pomoci českým včelařům

Nezbytným předpokladem pro úspěšný chov včel jsou informace o počasí, stavu zásob, množství roztočů, náladě včelstva, zemědělských činnostech a dalších včelařích v okolí. Jen tak se může chovatel rozhodnout, jaké zásahy ve včelstvu neprodleně udělá, aby neudělal chyby, které napraví až další sezóna. Jak vyplynulo 11. 5. 2017 z tiskové konference společností T-Mobile, IBM a České zemědělské univerzity, mohou zde výrazně pomoci moderní technologie.

Na začátku myšlenky stála podle Martiny Kemrové, vedoucí oddělení public relations telefonního operátora T-Mobile, soutěž Rozjezdy pro hvězdy, kde se představily včelařky z Ústí nad Labem. Protože vzbudily sympatie, začal T-Mobile spolu s IBM přemýšlet, zdali by se na příkladu včelařství nedal veřejnosti více přiblížit tzv. internet věcí. T-Mobile totiž nově disponuje téměř stoprocentním pokrytím technologií Sigfox, která si o toto využití přímo říká. Jde o energeticky nenáročnou celosvětovou síť, jejíž měsíční náklady na provoz jednoho zařízení představují pro koncového uživatele řádově 10–20 Kč.

Do hry vstoupila také Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity, která byla přizvána na téměř rok trvající skupinová sezení s včelaři. Cílem bylo dozvědět se, jaké dálkově přenášené informace by chovatelé nejvíce přivítali. Na prvním místě se ocitl monitoring chování včelstev a jejich zdravotního stavu, zabezpečení proti krádežím, rádce pro hobby včelaře, hlášení postřiků.

Výsledkem jsou první kroky k ucelenému systému precizního včelařství, které by mělo být na stejné vlně jako již zavedené precizní zemědělství. Včelař by se měl pouze starat o to, co ho nejvíc těší, tedy o včely, a neměl by se zabývat technickým pozadím získávaných informací systémem senzorů a jejich přenosem do svého počítače či telefonu. V této fázi jde především o to, ukázat, co umí moderní technologie. Proto ho T-Mobile, IBM a univerzita chápou jako nekomerční projekt, do kterého se může kdokoliv zdarma přihlásit přes interaktivní portál www.vcelstva.czu.cz. Ten aktuálně umožní registraci a evidenci stanovišť včel, pomůže s povinnou včelařskou administrativou vůči úřadům, bude sem možné zasílat ze strany zemědělců hlášení o postřicích, počítá se s plynule aktualizovaným nabídkovým katalogem včelařských pomůcek a tak dále. Nyní se vytváří síť referenčních úlů. Zájemci o zařazení se mohou kontaktovat přes uvedený link s odbornými garanty z České zemědělské univerzity. Vstupní anonymizovaná data budou důsledně chráněná proti zneužití. Laická veřejnost si přes tento web bude moci objednat online med přímo od zaregistrovaných včelařů. Počítá se rovněž s vytvořením facebookového účtu.

Dá se předpokládat, že jakmile včelaři zjistí, co je vše dnes možné, budou chtít technologické výdobytky rozvinout do té míry, že na scénu budou přicházet další firmy se svými zařízeními, která posunou možnosti mnohem, mnohem dál. Již dnes se v této oblasti intenzivně pohybuje plzeňská firma Softech, jejíž majitel a ředitel RNDr. Pavel Mach byl na konferenci rovněž přítomný. Přestože se jedná o spolupracovníka Moderního včelaře, dozvěděli jsme se ledacos nového.

 

Pane Machu, jak se stane, že se IT firma začne věnovat oboru, který zatím nebyl počítači příliš zasažen?

S firmou Softech jsme na trhu výpočetní techniky od roku 1991, tj. 26 let. Věnujeme se internetu, technickému servisu, programování. Kromě toho 37 let včelařím a s rodinou se staráme o 100 včelstev. Pochopitelně jsem velkým fanouškem moderních technologií, takže se už dlouho snažím tyto dvě oblasti propojit. 10 let mám například v provozu elektronickou úlovou váhu, která však umí pouze zasílat SMS.

Pravidelné sledování SMS mi brzo začalo vadit, proto jsem nechal naše vývojáře napsat program pro grafické zobrazení průběhu hmotnosti úlu na internetu. Rovněž nejsem vůbec spokojen s funkcemi dostupných internetových programů pro elektronickou evidenci práce včelaře, takže jsem došel k názoru, že nejlepší bude vytvořit si vlastní. Před pár lety jsem narazil na studii odborníků z Australské akustické společnosti o možnostech využití zvukových projevů včelstev. To mě tak zaujalo, že jsem se do tématu ponořil hlouběji a začal se zabývat myšlenkou vyvinutí komerčně použitelného zařízení pro takové měření.

Co se všechno dá ve včelstvech měřit?

Úplně nejjednodušší a v praxi prověřená jsou měření teploty ve včelím chumáči a hmotnosti úlu. Včelí úly nemáme vždy umístěny u domu za plotem, ale i mimo obydlené oblasti a poměrně častým jevem jsou krádeže. Proto je velmi praktické vybavení senzorem, který pozná a ohlásí naklonění či změnu geografické polohy úlu.

Sám považuji za největší výzvu měření a analýzu bzukotu včel v úlu, protože z toho lze poznat řadu nepříznivých stavů včelstva. Na světě jsem našel pouze jedinou firmu, která nabízí hotové komerční zařízení. Bohužel jeho cena je velmi vysoká a předpokládám, že si ho pořizují spíše výzkumné instituce než běžní včelaři.

Chcete říci, že byste byli teprve druzí na světě? Bude o tyto technologie vůbec zájem? Vždyť včelaři jsou sice v České republice nejpočetnější zájmovou skupinou, ale přece jen jejich věkový průměr není srovnatelný s průměrem komunity youtuberů a uživatelů sociálních sítí.

Někteří starší včelaři si vzpomenou na jméno již zesnulého Metoděje Lengála. Byl to můj přítel a včelařský rádce, který vybudoval velmi úspěšný obchod se včelařskými etiketami. Byl o generaci starší než já a když jsem mu po roce 2005 nabídl využití naší aplikace pro internetový obchod, nějakou dobu to odmítal se stejným argumentem jako vy. „Včelaři přece nepatří mezi nadšené internetové uživatele, takže o to nebudou mít zájem,“ říkal. Navrhl jsem mu, že obchod zprovozníme ve vlastní režii, a uvidíme. Již po prvním roce uznal, že se spletl, protože počet internetových zákazníků rychle narůstal. Když jsme pátrali, jak je to možné, zjistili jsme, že skoro každý starší včelař má nějakého syna, synovce či vnuka, který mu etikety přes internet rád objednal. Myslím si tedy, že historie se bude opakovat a že se ve včelařině budou čím dál více objevovat mladší lidé, které nebudeme k využití nových technologií muset přemlouvat. Oni je od nás naopak budou vyžadovat!

Vidím, že se nesoustředíte jen na výrobu jednoho zařízení, ale váš záběr je mnohem širší.

Jsem přesvědčen, že nejvíce včelaři pomůže ucelený soubor zařízení propojený do jedné internetové aplikace – programu, který bude zároveň použitelný jako včelařský deník. Všechna zařízení do něj budou automaticky zasílat svá měření a včelař je v názorné podobě uvidí společně se svými záznamy. Velký důraz klademe na „uživatelskou přívětivost“. Nepřichází v úvahu, abychom od uživatele vyžadovali znalost matematických funkcí, fyzikálních veličin apod. Vše musí být zobrazováno vizuálně i obsahově srozumitelnou formou.

Uvědomil jsem si, že vytvořit komerční provoz takového systému vyžaduje mnoho specializovaných znalostí a profesí. Zapotřebí jsou znalosti zkušeného včelaře, schopnosti vyrobit elektronické zařízení, dokonalé IT zázemí v oblasti komunikačních sítí, provozu počítačových serverů a ve vývoji internetových aplikací. Dále potřebujete rozumět matematickým metodám pro analýzu hromadných dat, musíte umět využívat počítačové cloudy s vysokým výpočetním výkonem a mít zkušenosti z provozu internetového obchodu s podporou většího množství zákazníků. Mám štěstí, že se mi podařilo vše uvedené shromáždit pod jednou střechou, a byl by hřích to nevyužít.

Tuším, že všechno, co popisujete, musí stát plno času, energie a peněz. Najdete tolik zákazníků, aby se vám vynaložené náklady vrátily?

V IT oboru panuje velmi tvrdá konkurence a jsme zvyklí na minimální marže z prodeje zboží. Živíme se hlavně službami, takže to celé pojmeme jako servis a potřebná zařízení do něj zahrneme.

Princip bych přirovnal službě mobilního operátora, který vám za určitých podmínek poskytl telefon za 1 Kč a veškeré své přenosové technologie za měsíční paušál. Má to svou logiku i proto, že my se musíme starat trvale o rozvoj internetového portálu a další vývoj souvisejících technologií, platíme za komunikační a výpočetní služby svým dodavatelům a mzdy svým zaměstnancům, takže upřednostňujeme menší, ale pravidelné finanční příjmy po celou dobu poskytování služby. Obavy, že budeme uživatele nutit k delším časovým závazkům, jsou bezpředmětné. Uživatel bude moci naši službu kdykoli vypovědět a zařízení vrátit. Někomu může vadit, že zařízení bude pouze zapůjčené a nikdy je nebude vlastnit, ale na druhou stranu je bude mít po celou dobu používání v záruce, a kromě případů poškození z nedbalosti mu je při závadě kdykoliv bezplatně vyměníme. Finanční kalkulace ještě nemáme přesně vytvořené, ale mohu slíbit, že budeme začínat na desetikorunách měsíčně.

Dobře, rozumím tomu, že nic není zadarmo.

Takhle striktní to nebude. Internetový deník na adrese www.probee.cz v první vývojové verzi je již k dispozici a neplánujeme ho pro běžné hobby včelaře zpoplatnit. Vím, že existují aplikace, jejichž tvůrci nejprve nalákají uživatele na bezplatné používání a pak začnou za některé funkce dodatečně vyžadovat poplatky. Touto cestou nechceme jít. Peníze budeme potřebovat až od uživatelů – včelařů s vyššími nároky, nebo těch, kteří budou využívat na deník napojená technická zařízení.

Češi jsou národ kutilů. Když se postaráte o vše od zařízení až po elektronickou evidenci včetně zasílání automatických zpráv uživatelům, znamená to, že ti, kteří si něco vyrobí sami, a firmy, které budou vyrábět podobná zařízení, budou pro vás konkurencí?

Opak je pravdou. Uvědomujeme si, že je hodně „bastlířů“ v tom dobrém slova smyslu. Včelařů, kteří mají pokročilé znalosti elektroniky a rádi by se v nových trendech sami angažovali. Jistě bude také mnoho firem, výrobců elektronických zařízení pro včelaře, jejichž silnou stránkou bude hlavně elektronika, ale už neobsáhnou to další – programování, provoz internetových serverů a schopnost využít výpočetní kapacity počítačových cloudů. Těm všem zkusíme nabídnout napojení na náš portál a využití všech jeho funkcí. Nebude to snadná cesta, protože technologický svět je velmi pestrý a určitě nezvládneme každému individuálně vytvořit propojení. Kdo se ale dokáže přizpůsobit našemu standardnímu vstupu, toho rádi na našem portálu přivítáme. Přirovnal bych to třeba firmě Microsoft – tvůrci operačního systému Windows. Sami v malém měřítku vyrábí velmi kvalitní počítače, ale Windows v naprosté většině dodávají jiným výrobcům a jsou velmi úspěšní.

Jak vaše vize zapadá do projektu firem T-Mobile, IBM a České zemědělské univerzity, jehož tiskovou konferenci jsme zmínili v úvodu?

Bez nich bychom se tak daleko těžko dostali. Důvodem, proč uvedené technologie ve včelařství nemáme už dávno, jsou totiž podle mne dvě skutečnosti.

Za prvé jsou to bezdrátové přenosy a snižování spotřeby energie. Nadšenec, kterého baví si vyrobit doma nějaké čidlo a zavést je do úlu, neřeší, že mu všude vedou kabely, že ke každému úlu musí přivést prodlužovačku s napájením. Chcete-li ale nabídnout pokročilou technologii laikovi, musíte mu dát do ruky krabičku, ze které vede jen jeden nebo nejlépe žádný kabel a nikde nic nepřekáží. Pokud ta krabička potřebuje více energie, musí ji dostat ze slunce, protože spousta včelnic je mimo lidská obydlí a mimo dosah elektrorozvodů. Informace z krabičky musí odejít vzduchem bez jakékoliv angažovanosti uživatele. To umí jedině bezdrátové sítě. Ať už WIFI, mobilní, nebo nejnověji energeticky nenáročná síť SIGFOX.

Za druhé je to dostupnost velmi výkonných počítačových systémů, jako je IBM Watson, ve spojení s nejmodernějšími programy pro strojové učení, analýzu obrazu a zvuku. Superpočítače se vyvíjejí stejně jako vše ostatní, jejich výkon stoupá a schopnosti programů, které na nich běží, ještě víc.

Jakou budoucnost automatice předpovídáte?

Moderní vývoj nás čeká ve všech oblastech lidského života, ten včelařský nevyjímaje.

Mě třeba hodně trápí potřeba používat pro záznamy do včelařského deníku ruce – ať už s tužkou a papírem, nebo při ťukání na displej telefonu či tabletu. Brát na včelnici normální notebook bych snad ani nedoporučil. Když mohu ovládat hlasem navigaci a další funkce ve svém autě, proč by to nešlo s internetovým deníkem na včelnici přes obyčejný mobilní telefon? Na tomhle právě intenzivně pracujeme.

Určitě pokročíme v přenosu obrazu a živého videa. Koho by nelákalo podívat se kdykoliv a odkudkoliv dovnitř svých včelích úlů? Pro lidi z IT oboru je to již dnes technicky poměrně snadné, zkusme to umožnit všem ostatním.

Již nějakou dobu podnikají včelařští výzkumníci pokusy s identifikací včel, hlavně matek, pomocí miniaturních RFID čipů, které není problém vyrobit ve velikosti opalitové značky a přilepit matce na záda. Technické řešení umožňující určit přesně místo, kde je v úlu matka, uvítá většina chovatelů.

Polem neoraným je něco, co bychom s jistou nadsázkou mohli nazvat umělou inteligencí. Snažíme se o to i v našem internetovém deníku. Chceme, aby uměl sám vyhodnotit takové jevy jako třeba to, že když během zimy klesne hmotnost úlu na váze o hodnotu blízkou množství dodaných zimních zásob, pošle nám sám varování, že hrozí vyhladovění včelstva. K tomu by začátečníkovi doporučil řešení odpovídající roční době, venkovní teplotě a dalším podmínkám.

Chceme se také dohodnout se  skupinou pokrokových včelařů po celé republice, že je vybavíme potřebnou technologií a oni budou za to souhlasit se zveřejněním měření ze svých včelstev. Náš systém bude pak sám informovat ostatní registrované zájemce třeba o zvýšeném výskytu rojové nálady v daném regionu nebo o konci snůšky a nutnosti doplnit zásoby.

Revoluční myšlenkou pak je „online varroamonitoring“. Naše systémy pro rozpoznávání obrazu pokročily již tak daleko, že dokážou na fotografii úlové podložky se spadem nebo přímo plástu se včelami poznat roztoče a spočítat je. Stačí poslat fotografii z běžného mobilního telefonu do internetovéhodeníku, ten zajistí její automatické vyhodnocení a okamžitě včelaři vrátí informaci o stupni zamoření.

Největší krása je, že tohle všechno nikdy neskončí. Já jsem ještě zažil na střední škole počítání s logaritmickým pravítkem a tabulkami. Neuměli jsme si vůbec představit, že budeme mít k dispozici nějaký stroj, který provede nejen výpočty, ale zpracuje obrovskou rychlostí nepředstavitelné množství různorodých informací. Jen pro zajímavost: někde jsem četl, že lidský mozek má kapacitu odpovídající počítačové paměti 2 GB. V kapse mám teď mobilní telefon, který má kapacitu stokrát větší…

 


Klíčová slova:
Věda a výzkum


Moderní včelař 7/2017

vyjde 17. 7. 2017

07-titul-web.jpg

E-mail pro předplatné: predplatne@magnetpress.cz