×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR! Seznam najdete zde.

Úloha včel v současné rostlinné výrobě

Úloha včel v současné rostlinné výrobě

10. dubna uspořádala v Praze Česká společnost rostlinolékařská, z. s., ve spolupráci s katedrou ochrany rostlin České zemědělské univerzity a Výzkumným ústavem včelařským, s. r. o., celodenní seminář k vlivu pesticidů na včelstva. Příznačné bylo, že počet včelařů v auditoriu výrazně převýšil počet zemědělců, kteří pesticidy aplikují.

Legislativa na ochranu včel

Úvod patřil informacím o připravované a platné legislativě upravující vztah mezi zemědělci a chovateli včel.

V současné době pracuje parlament na novele rostlinolékařského zákona, který souvisí s povinným hlášením umístění včelstev na straně včelařů a jejich sledováním zemědělci.  Jde o sněmovní tisk 862/0, který by měl legislativně zjednodušit oznamovací povinnost, kdy by se zemědělci na včelstva nedotazovali na městských a obecních úřadech, ale pomocí internetu by aktuální stanoviště nalezli v databázi ELPIS a mohli by lépe rozhodovat o užití postřiků. Návrh zákona ve všech dosavadních stádiích projednávání včetně důvodové zprávy a usnesení z 19. 4. 2017, kdy zemědělský výbor navrhl po zapracování pozměňovacích návrhů Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR novelu schválit, je na http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=862&CT1=0

            Diskuse probíhala na téma vhodného zveřejnění stanovišť v otevřenějším webovém prostředí, aby se zemědělcům usnadnila kontrola, zdali jsou v doletu postřikovačů včelstva. Na druhé straně by však tato aktivita mohla vést k ještě častějším krádežím úlů.

Při úvaze, jak využít pro tyto účely databázi ELPIS využívanou primárně zemědělci, je nutné upozornit na mnoho dalších subjektů, které stojí mimo tento systém, a přesto pesticidy aplikují ve velkém. Jedná se například o města a obce s vlastnictvím parků a hřišť, provozovatele golfových areálů a podobně.

Naše redakce bude po přijetí nového rostlinolékařského zákona své čtenáře ihned informovat, jaké změny proti dřívějšímu stavu vůči včelám doznal.

Ing. Andrea Blažková z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (ÚKZUZ) rozebrala vyhlášku č. 327/2012 Sb. o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. Trpký úsměv vyvolala zákonem daná povinnost oznámit úmysl použít pesticidy v okruhu 5 km 48 hodin před aplikací.

S pochopením se setkala spolupráce ÚKZUZ a Výzkumného ústavu včelařského v souvislosti s přípravou novely při kodifikaci používaných pojmů, což dosud chybělo. „Ukončení letu včel“ je tak nově určeno jako 1 hodina po západu slunce za splnění další podmínky, kdy musí teplota poklesnout pod 12 oC, takže v praxi se k této hodině připočítávají další čtvrthodiny, ve kterých je teplota ještě vyšší.

Celé znění vyhlášky je na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/legislativa/legislativa-cr/pripravky-na-ochranu-rostlin/_obsah_cz_mze_ministerstvo-zemedelstvi_legislativa_Legislativa-MZe_uplna-zneni_vyhlaska-2012-327.html

            Přednášející upozornila, že k 7. 4. 2017 ÚKZUZ evidoval 2 103 přípravků na ochranu rostlin bez rizika pro včely, 39 jako nebezpečných a 73 jako zvláště nebezpečných. Seznam těchto přípravků instituce denně aktualizuje a zveřejňuje na http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/. Počet nebezpečných látek není procentuálně vysoký, avšak úhyny mohou přinášet také směsi látek, jež samostatně vyhovují. Proto platí pro aplikaci směsí, byť složených z nerizikových přípravků, nutnost začít práce po době letu včel s koncem do 23.00 hodin tak jako pro nebezpečné přípravky. Právě příčiny úhynů směsmi se velmi těžko prokazují, protože rostlinné vzorky při vyšetřování vykazují rezidua jen neškodných součástí a jejich aplikace ve směsi může být těžko dokazovatelná.

 

Ovlivnění chování včel pesticidy

            Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity se věnoval především řepce a obavám z jejího pěstování. Vycházel ze čtyřletého výzkumu sledujícího vztahy řepky a opylovatelů. Zmínil se, že v celé Evropské unii je 3,1 včelstvo/km2, v České republice je to 6,4 včelstvo/ km2. Pokud se do řepky použije nízké množství dusíkatých hnojiv a využijí se četní opylovatelé, je výnos stejný, jako když se řepka pěstuje bez opylovatelů, avšak s vysokou dotací dusíkatých hnojiv.

            Ing. Kazda upozornil, že se řepka u nás pěstuje již více než 150 let. Její pěstování vzrůstá posledních čtyřicet let, avšak od roku cca 2010 je již na výměře 400 000 hektarů. Šlechtitelé od roku 1975 postupně vytvořili řepku, která je v porovnání s původními odrůdami „novou rostlinou“. V posledních dvaceti letech jde pak o hybridy.

Řepka je velkým byznysem. Letos se odhaduje v České republice úroda 1 300 000 tun, při ceně cca 10 000 Kč za tunu to představuje více než 13 miliard korun. Kromě řepky je 83 % orné půdy oseto ještě kukuřicí, pšenicí a ječmenem. Když k těmto údajům připočteme 25% ztrátu orné půdy v letech 1980–2012 kvůli zástavbě, pak není včelám co závidět.

Podle referujícího však není řepka čirým zlem. Obohacuje totiž půdu organickou hmotou, kořeny ji provzdušňují a zároveň zabraňují erozi a je přerušovačem obilního osevního postupu.

            Co se týká dojmu včelařů, že moderní hybridy, které se po roce 2000 pěstují na devadesáti procentech plochy, včely nenavštěvují, tak odkázal na univerzitní výzkum. Ing. Martina Volková zmínila společný výzkum s Výzkumným ústavem včelařským v Dole, zaměřeným na nektarodárnost nových odrůd, jejíž hladiny jsou srovnatelné se staršími (Brilland). Svou roli v nektarodárnosti hraje, jak známo, také počasí, hnojení, vlhkost prostředí atp. Sledovala se atraktivita květů nejen pro včely medonosné, ale také pro čmeláky a samotářky, tedy pro další opylovatele, jichž si často včelař ani nevšimne, ale kteří vykonávají stejnou práci jako medonosky.

            Co se týká postřiků, tak přednášející upozornili, že stejné pesticidy se používají i na obvyklé obiloviny, ale na řepku se jich aplikuje skutečně nejvíc. Prosazuje se proto integrovaná ochrana rostlin.

            Na přetřes se dostal zákaz moření osiva neonikotinoidy, což však může vést k následné vyšší spotřebě insekticidů. Další potíží jsou úlety postřiků, které zasahují mimoprodukční plochy, často atraktivní pro včely.

            Zatímco veřejnost sleduje insekticidy, mnohem méně se hodnotí vliv fungicidů na včelstva. Fungicidy jako takové včelám nevadí, ale aplikují se především ve směsích, vyžadujících, na rozdíl od insekticidů, smáčedla. Právě kapičky smáčedel ulpívají na včelách, které je na svých tělech vnášejí do úlů, což jistě není nic žádoucího. Navíc probíhá výzkum možnosti ovlivnění metabolismu rostlin fungicidy, přičemž důsledkem by mohla být mj. změna vůně květin a tím i snížení jejich atraktivity pro včely.

            Česká zemědělská univerzita aktuálně zkoumá rezidua pesticidů v pylu a medu. Zatím se zdá, že problém mohou způsobovat spíše v pylu než v medu. Toto je však předmětem aktuálního zkoumání a první validní výsledky budou k dispozici teprve v srpnu 2017.

 

Certifikace metody hodnocení vlivu pesticidů na včely

RNDr. Tomáš Erban, Ph.D., z Odboru ochrany plodin a zdraví rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze referoval o složitosti při tvorbě metodiky, jak hodnotit vliv pesticidů a dalších xenobiotik na včelu medonosnou v průběhu metamorfózy jejího těla za pomoci metabolomických metod. Děje se tak na unikátních špičkových přístrojích, které má pracoviště k dispozici. Metodiku si výzkumný ústav nechal patentovat a její uplatnění v praxi je na začátku. Autoři předpokládají zájem o metodiku ze strany laboratoří zabývajících se zdravím včel a ekotoxikologií nejen u nás, ale v řadě institucí Evropské unie. Abstrakt metodiky je ke stažení na http://www.vurv.cz/sites/File/Publications/ISBN978-80-7427-210-3.pdf

 


Klíčová slova:
MV Info


Moderní včelař 7/2017

vyjde 17. 7. 2017

07-titul-web.jpg

E-mail pro předplatné: predplatne@magnetpress.cz