×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR! Seznam najdete zde.

Včely 2011

Co ministerstvo do zprávy nenapsalo

Ministerstvo zemědělství vydalo koncem minulého roku situační a výhledovou zprávu včely přístupnou na http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/vcelarstvi/situacni-a-vyhledove-zpravy/. Zpráva navzdory tvrzení ve svém záhlaví není výhledová, protože přináší pouze informace o současném stavu a zcela v ní absentuje vize budoucího vývoje českého včelařství. navíc zpráva nepopisuje současnou situaci v našem oboru věrohodně, protože zamlčuje řadu skutečností, které situaci v českém včelařství komplikují. Zde uvádíme jejich přehled.

Číst mezi řádky

Z některých tabulek ve zprávě lze vzájemným porovnáním údajů získat zajímavé informace a charakteristiky o českém včelařství. Tyto údaje přímo ve zprávě nejsou uvedené, natož zdůrazněné a okomentované. Potenciál českého včelařství je patrný až při porovnání s ostatními evropskými státy.

Hustota včelstev v krajině

ČR patří mezi nejvíce zavčelenou zemi v Evropě (ČR 6,7 včelstev/km2, průměr EU 3,1; viz graf 1). Díky převažujícím malovčelařům je rozmístění včelstev navíc rovnoměrné. Poprvé se v úvodní části Zprávy neuvádí obligátní potřeba 700 000 včelstev pro opylení v ČR, ale pouze „řádově stovky tisíc včelstev“.

 

 

Hustota včelařů v krajině

Tady držíme absolutní primát. Největší koncentrace včelařů na plochu (ČR 0,62 včelaře/km2, průměr EU 0,14; graf 2)

Počet obyvatel na jednoho včelaře

V ČR je absolutně nejnižší počet obyvatelů připadajících na jednoho včelaře (ČR 215,5 obyvatel/včelaře, průměr EU 842,2). Z hlediska zákazníků, kteří hledají „svého“ včelaře možná ideální stav. Na druhé straně je zde ale také velký počet včelařů, kteří neumí výhodně realizovat produkci a prodávají med levně jako surovinu do výkupu. Proto patříme v Evropě mezi země, odkud se med jako surovina vyváží za nejnižší ceny.

Chybí údaje o hlavním poslání včelařství

Zpráva hovoří pouze o ekonomických ukazatelích – produkci medu, bilanci zahraničního obchodu, spotřebě obyvatelstva, zásazích státu – ale vůbec nemluví o kvalitě naplňování ekologického poslání včelařství – opylovací službě, dalšímu působení na ekosystém, problematice nově pěstovaných plodin, zaváděných pesticidů a jejich působení na včely. Zprávu zajímá pouze množství včelstev, nikoli jejich vitalita – ze strany ČSV a VÚVč není podporováno šlechtění nemocem odolných včelstev a genetické vlastnosti včelí populace jsou dokonce stávajícím systémem léčby zhoršovány. Takto je sice možné pár let „plnit plán“ navyšování počtu včelstev, ale první větší změna nákazové situace může během krátké doby přinést mnohem drastičtější úhyny, než kdybychom se jim už nyní snažili předejít.

Kvantita není kvalita

Podobně jako u včel, i u včelařů hovoří zpráva pouze o kvantitě, nikoli o kvalitě. Vůbec se nezmiňuje o včelařském vzdělávání a o včelařském sdružování. Ve zprávě zcela chybí informace o technologickém vývoji ve včelařství. Taktéž u produkce medu je zmíněno pouze jeho množství, nikoli jakost. Neřeší se druhová pestrost, obsah škodlivin, kvalita zpracování či četnost pančování. Především se ale nezmiňuje aktuální problematika stoupajícího obsahu vody v medu, kterým se sice zvyšuje kvantita, ale snižuje kvalita a včelaři jsou nuceni k dalším investicím do vysoušečů.

Dědictví zašlapané do země

Zpráva stále pomíjí problematiku původní české včely Apis mellifera mellifera, ačkoli okolní státy již řadu let bojují za záchranu genofondu jejích lokálních populací, což 15. 11. 2011 podpořil i Evropský parlament. PSNV-CZ se na Šumavě podařilo objevit včelstva vykazující příslušnost k původnímu tmavému plemeni, přesto při našem snažení o zachování cenného genofondu narážíme na řadu problémů. Původní česká populace včely tmavé je již řadu let cíleně likvidována a v českém včelařství je silně zakořeněna ideologie jedné importované rasy. Česká včelařská věda nemá o včelu tmavou zájem. VÚVč ani Mendelova společnost pro včelařský výzkum nedělají nic pro to, aby zjistily, jaký je stav populace včely tmavé v ČR. Obecně se soudí, že geny původní včely tmavé jsou již příliš zředěny, ale žádný vědec toto přesvědčení neověřuje. Lze před-pokládat, že populace včely tmavé měla na území ČR své specifické vlastnosti, tudíž nelze její obnovu řešit prostým dovozem z jiných evropských lokalit. O záchranu genofondu původní české včely tmavé se alespoň trochu koncepčně snaží pouze jeden včelař z pohraničních hor, a to výhradně na vlastní náklady a v pochopitelně amatérských podmínkách. Jeho snažení považujeme v českém prostředí za symbolické.

Jak dál?

Nechceme však pouze kritizovat. Po roce 2013 jsou avizované razantní změny v zemědělské politice. Je třeba se domluvit – vyhodnotit slabé stránky oboru, posoudit riziková místa, analyzovat silné stránky, studovat příležitosti. Sestavit normální SWOT analýzu, kterou se učí v marketingu studenti středních škol. Je třeba, aby ke kulatému stolu zasedly všechny subjekty, které mají co do činění se včelařstvím v ČR a na základě kritického posouzení současné situace vytvořily skutečnou a tolik potřebnou situační a výhledovou zprávu. Čas běží a za rok může být již pozdě.


Moderní včelař 7/2017

vyjde 17. 7. 2017

07-titul-web.jpg

E-mail pro předplatné: predplatne@magnetpress.cz