×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR!

Veřejný registr půdy LPIS, úvaha z pohledu včelaře

Veřejný registr půdy LPIS, úvaha z pohledu včelaře

Již nějakou dobu provozuje Ministerstvo zemědělství veřejný registr půdy LPIS http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/. Tento registr eviduje téměř vše, co se zemědělství týká, od obdělávaných ploch přes zemědělské provozovny až po vinice. 

Bezesporu je to užitečná a potřebná aplikace. Doposud se netýkala nás, včelařů. To se však od letošního března změnilo. Hlášení posílaná po léta většinou včelařů do Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., v Hradištku a údaje od včelařů registrovaných přímo přes Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který je evidoval přímo v Integrovaném zemědělském registru, se stala podkladem pro centrální evidenci včelstev přímo v LPIS.

 

Registrace a zařazení do registru má zákonnou oporu

Jedná se o ustanovení § 23 (Povinnosti chovatelů) zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Dále podle § 80 (Hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť k 1. září kalendářního roku). A rovněž ve smyslu následných ustanovení vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence podle plemenářského zákona. Povinnosti stanovené plemenářským zákonem pro chovatele včel jsou současně zahrnuty v § 51 odst. 5 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů.

 

Co je výsledkem nové evidence

 


Je jím veřejně přístupný mapový výstup, na kterém je možné graficky zobrazit každé registrované stanoviště v České republice včetně úplných kontaktů na chovatele, s možností exportu dat včetně GPS souřadnic stanoviště.

Ukázka výstupu Veřejného registru půdy. (Čísla stanovišť a kontaktní údaje jsou pro potřeby časopisu anonymizované).

 

Zveřejnění stanovišť včelstev v současné podobě zdvihlo poměrně velkou vlnu nevole. Na Ministerstvo zemědělství a Úřad pro ochranu osobních údajů se snesla vlna kritiky. Včelaři s takto zveřejněným seznamem stanovišť a kontaktů na jejich vlastníky nesouhlasí.

 

Přehled legislativy    

Co výše uvedené ustanovení, vyhlášky a zákony obsahují? Pokusím se o shrnutí, byť nemám právní vzdělání:

Zákon č. 154/2000 Sb. § 23 je hodně obecný paragraf o povinnosti evidence zvířat, pověřených osob, hospodářství atp., bez bližšího vztahu ke včelám.

Vyhláška č. 136/2004 Sb. se přímo týká včelaření a řeší:

§ 80) Hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť k 1. září kalendářního roku.

§ 80 a) Hlášení založení nebo zrušení umístění stanovišť v průběhu roku.

§ 81) Systém ústřední evidence včel a podklady pro její vedení.

§ 82) Registr chovatelů včel v databázi ústřední evidence. Konkrétně tento poslední paragraf říká, že v registru chovatelů včel se u každého chovatele včel eviduje:

  1. registrační číslo chovatele,
  2. jméno, případně jména a příjmení nebo obchodní firma anebo název chovatele,
  3. rodné číslo, nemá-li, pak datum narození u fyzické osoby nebo identifikační číslo u právnické osoby,
  4. adresa místa trvalého pobytu nebo sídla chovatele,
  5. umístění každého stanoviště včelstev, číselný kód katastrálního území, parcelní číslo, typ parcely, případně adresa, pokud je známá,
  6. počet včelstev k 1. září kalendářního roku na jednotlivých stanovištích,
  7. jde-li o fyzickou osobu cizince, kromě údajů uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), číslo dokladu totožnosti a stát, který tento doklad vydal,
  8. jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu cizince, kromě údajů uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), identifikační číslo, stát, který toto identifikační číslo vydal, číslo dokladu totožnosti a stát, který tento doklad vydal.

Poznámka: Výše uvedené paragrafy se odvolávají na pověřenou osobu dle zákona 136/2004 Sb. Z čehož vyplývá, že pověřenou osobou je právnická osoba, kterou ministerstvo pověřilo k výkonu činností podle § 23c, ten specifikuje detaily práce pověřené osoby.

Zákon č. 326/2004 Sb. § 51 odst. 5 určuje, že chovatel včel je povinen oznámit podle plemenářského zákona pověřené osobě údaje k umístění stanovišť včelstev.

Tolik uvedené zákony, na které ve své tiskové zprávě (o zveřejnění stanovišť včelstev a údajů o včelařích) Ministerstvo zemědělství odkazuje. 

Nikde jsem nenašel jedinou zmínku, že oznámení o stanovišti může být provedeno veřejně, nicméně také není uvedeno, že to tak nesmí být. Zřejmě se na tyto zákony a registr nabalují další zákony a vyhlášky. Nepochybuji, že zveřejnění oporu v zákonech mít bude.

 

Co se včelařům příčí

Jde především o skutečnost, že včelaři mají svůj majetek, tzn. úly, většinou volně rozmístěné v krajině, bez potřebného zajištění a zabezpečení. V praxi je nereálné všechny úly technicky zabezpečit a pojistit proti krádeži a už vůbec ne proti vandalizmu. Ano, jsou stanoviště, která mají včelaři pod přímým dohledem na svých pozemcích u domu, za plotem, avšak pohledem na mapy registru je jasné, jak moc stanovišť je volně v krajině. Valná většina včelařů informace o umístění stanovišť držela v tajnosti, nechlubila se, kde mají úly umístěné. Informace sice obsahoval registr Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., ale nebyly veřejně přístupné. Včelaři na základě zákona č. 326/2004 Sb., Zákon o rostlinolékařské péči, hlásili na obecní úřady umístění trvalých a kočovných stanovišť, ale ani tato hlášení nebyla veřejná.

Domnívám se, že se zcela logicky obáváme zvýšených krádeží volně rozmístěných včelstev. Doposud bylo často dílem náhody, když někdo včelnici zastrčenou mezi keři nalezl. Nyní je velmi jednoduché dohledat v podstatě jakoukoliv včelnici uvedenou v registru. Není zapotřebí znát registrační číslo stanoviště, stačí si prohlédnout mapu vytipované oblasti. Nedělejme si iluze, včelstva se kradla, kradou a budou krást. Kradou se po celý rok, nejvíce v předjaří, kdy je potřeba doplnit zimní ztráty včelstev, a potom v sezóně, kdy jsou včelstva plná medu. Často se jedná o plánované akce, troufám si tvrdit, že se jedná i o organizované skupiny s velmi slušným výnosem. Zveřejněním registru stát zlodějům velmi usnadnil práci.

Nárůstu vandalizmu se neobávám, ten povětšinou není předem plánovaný a bývá dílem náhody a příležitosti.

 

Proč registr vznikl?

Celý registr má především význam v komunikaci mezi subjekty provádějícími chemické postřiky a včelaři. Opět se vrátím k zákonům, konkrétně k Zákonu o rostlinolékařské péči č. 326/2004 Sb. Ten obsahuje § 51 Ochrana včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při používání přípravků. Článek (2) uvádí: Před aplikací přípravků uvedených v odstavci 1 profesionální uživatel je povinen a) zjistit prostřednictvím evidence hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat podle zákona o zemědělství informace k umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena, a minimálně 48 hodin před provedením aplikace oznámit dotčeným chovatelům včel aplikaci přípravku.

To je zřejmě důvodem, proč jsou stanoviště včelstev v registru. Aby zemědělské subjekty měly možnost oslovit dotčené včelaře před aplikací postřiků. Je sice chvályhodné, že to na základě zákona dělají, ale ruku na srdce, kdo na to z nás, včelařů, reaguje? Neznám nikoho, kdo by zavíral včely a riskoval zadušení. To raději doufáme, že postřik bude proveden tak, jak se má, a ještě lépe, že se nedotkne našich včelstev. Už vůbec si nedělám iluzi, že ostatní, nezemědělské subjekty, které provádějí aplikaci chemických postřiků, se informují o rozmístění včelstev v krajině a dotčené včelaře informují.

 

Jak se s problémem vypořádat

Nemá smysl nad tímto nařízením debatovat, prostě je v zákoně a je potřeba se podle něj řídit.

Je logické, že nyní, v době rozmachu digitalizace, má smysl evidenci centralizovat a využívat možností moderních technologií. Myslím, že většina včelařů se tomu nebrání. Praxe však může být zcela jiná. Není problém systém nastavit tak, aby subjekt aplikující postřik zakliknul v mapě místo, kde chce ošetřit porosty, a systém bez potřeby dalšího zásahu automaticky odešle zprávu o postřiku příslušným včelařům.

Zemědělci mohou namítat, proč by zrovna včelaři měli být privilegovaní a umístění jejich včelnic by nemělo být veřejné, když ostatní údaje veřejné jsou. Jenže pole, louky, vinice, ani zemědělské provozy, nelze jen tak naložit a odvézt. Úly bohužel ano, velmi snadno a rychle. Zažil jsem situaci, kdy jsem stěhoval včelnici a vidělo mě dost kolemjdoucích. Nikdo se nad nakládáním úlů nepozastavil, natož aby kontaktoval policii. Všichni považovali za normální, že pár chlapů ve včelařském obleku nakládá úly. Co má na tom být divného?

Nabízí se otázka, co s tím. Stížnost na Ministerstvo zemědělství se míjí účinkem, dle jeho prohlášení je vše v pořádku a v mezích zákona. Bohužel to však odporuje zdravému rozumu.

Úřad pro ochranu osobních údajů s tím zřejmě také nic neudělá, protože registr má zákonnou oporu. Jednou z šancí by mohlo být nařízení EU 2016/679 známé pod zkratkou GDPR, představující právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území Evropské unie a hájící práva svých občanů proti neoprávněnému zacházení s jejich daty a osobními údaji2. Nařízení vstoupí v platnost 25. 5. 2018. Do té doby nezbývá než doufat, že zdravý rozum zvítězí nad nelogickou byrokracií a včelstva zůstanou tam, kde mají být, tedy na našich stanovištích.

 

Petice proti veřejnému registru

Reakcí na stávající situaci a nespokojenost včelařů se zveřejněním stanovišť je vznik petice, která se snaží nynější stav zvrátit. Její plné znění a podpisové archy jsou na webových adresách http://dolinek.cz/petice/vcelarska-petice.pdf a http://dolinek.cz/petice/podpisovy-arch.pdf.

 

Použité zdroje:

  1. Úřad pro ochranu osobních údajů https://www.uoou.cz/gdpr/ds-3938/p1=3938
  2. Sbírka zákonů https://www.zakonyprolidi.cz/
  3. Veřejný registr půdy LPIS http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/

 


Klíčová slova:
MV Info