×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR!

Za včelařským poznáním do Slezské 7

Za včelařským poznáním do Slezské 7

            Říká se, že cenu vyšší zlata představují informace. Což včelař zažívá den co den. Vždyť chov včel bez znalostí anatomie hmyzu přes různé zootechnické fígle až po způsoby zpracování včelích produktů by byl nemožný. Sem tam něco okouknout u jiného včelaře zdaleka nestačí. Ani mít v knihovně jedinou včelařskou příručku a občas zalistovat nějakým časopisem. To se dobře ví. Proto včelaři navštěvují nejrůznější informační weby, absolvují školení, stávají se čtenáři odborných knihoven. Jedna z nich, která, ač funguje přes devadesát let, je pro včelařskou veřejnost trochu utajená. Zveme vás do Knihovny Antonína Švehly na pražských Vinohradech.

            Jméno Antonína Švehly, agrárníka a opakovaně předsedy naší prvorepublikové vlády, dává tušit, že fond knihovny má sloužit k vzdělání celého zemědělského stavu. Knihovna je proto součástí Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI)1. Ten datuje své počátky již do roku 1912, kdy bylo třeba institucionalizovat zemědělské účetnictví. Se vznikem samostatné republiky se pracoviště zaměřilo na celou agroekonomiku. Léty přibyly další úkoly. Zaměřuje se na výzkum a vývoj v oboru zemědělská ekonomika a zabezpečuje komplexní odborný servis pro Ministerstvo zemědělství. Dále vykonává funkci Kontaktního pracoviště FADN CZ. Je také poradenským a vzdělávacím centrem pro oblasti zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova, v této souvislosti například vytváří databázi složení potravin. V knihovně nabízí patnáct kilometrů svazků.

 

Běžný fond a unikáty

Speciální včelařská literatura čítá přes tisíc titulů. Vždyť Knihovna Antonína Švehly2 se svými 1 200 000 svazky patří mezi největší světové knihovny specializované na zemědělství a potravinářství. Jen časopisů včetně včelařských odebírá 485, z toho 130 zahraničních. Rok co rok musí knihovníci najít v depozitáři místo pro další tisícovku knih. Však sem míří nejen knížky a různé magazíny, ale také diplomové práce, sborníky z konferencí, mapy a metodiky výzkumných ústavů.

Včelař tu najde jak základní odbornou literaturu, tak jedinečný soubor včelařských časopisů, které od 2. poloviny 19. století na našem území vydávaly německé včelařské spolky. Protože Národní knihovna v Klementinu se primárně zabývá českým tiskem, dostaly se tyto časopisy, často ze zrušených šlechtických knihoven, právě sem. Pokud budete chtít číst například měsíčník Ústředí zemských německých včelařských spolků v Praze Der deutsche Imker aus Böhmen v nepřerušené řadě od roku 1888 do roku 19223, naleznete ho jen a jen zde. Můžete si číst, čím žili včelaři v celém Rakousku-Uhersku mezi léty 1878-19084 anebo zavítat do roku 1888 na stránkách magazínu lipských chovatelů5. To je však jen malá ochutnávka z knihovnického pultu plného lahůdek.

Kuriozitami jsou totiž dnes nejen tisky z předminulého století, ale také knížky z padesátých let 20. století, kdy se Československo zhlédlo v sovětském vzoru. Co takhle třeba Taranovova Práce v kolchozním včelíně6, zajímá vás?

Knihovna Antonína Švehly během své existence absorbovala řadu jiných knihoven, namátkou bibliotéky Zemského ústředí včelařských spolků, Všezahradnického muzea, Československé matice lesnické, Hedvábnickou knihovnu i knihovnu Ministerstva zemědělství. Anebo knihovnu Ukrajinské hospodářské akademie družstevnictví v Poděbradech či knihovnu Československo-dánské společnosti. Proto to netušené knižní bohatství.

 

Rešerše včelařské literatury vaším dárkem

Pracovníci Švehlovy knihovny byli tak laskaví, že pro vás zpracovali rešerši včelařské literatury ve svém fondu, kterou najdete na odkaze 1url.cz/st928. Jde o 1 176 položek bibliografických záznamů knih. Odkaz 1url.cz/pt926 vám představí 3 464 bibliografických záznamů o jednotlivých článcích s včelařskou tématikou. Třešničkou na dortu je přístup do on-line článků na téma včely pro registrované čtenáře na 1url.cz/8t92m .

 

Možnosti výpůjček

            Knihovna disponuje dvěma pracovišti. Novější literatura je v Domě zemědělské osvěty ve Slezské ulici 7 v Praze – Vinohradech. Pokud se jedná o běžnou knižní produkci, můžete si jako registrovaný čtenář knížku půjčit domů. Na počítačích nabízí on-line přístup k desetitisícům časopisů z celého světa. Sem je také možné objednat si k prezenčnímu studiu jednotlivé tituly z historického fondu, který je uložen v Kojeticích u Prahy. Pokud čtenář neví přesně, jaký titul potřebuje, a chce se probírat například více ročníky časopisů, je třeba se vydat do kojetické badatelny osobně.

Na obou pracovištích je knižní skener, jde však o službu na vyžádání, nikoli samoobslužnou. Knihovníci však nebrání čtenářům, aby si kýžený text vyfotografovali. Protože jde často o unikáty, budete pracovat v bílých rukavičkách a bez blesku. Když si představíte, že si zde můžete půjčit mj. jedno z prvních vydání Matthioliho herbáře, jde o pochopitelnou podmínku.

Provoz tu není zrovna malý. Každý rok se uskuteční šedesát tisíc výpůjček, nejvíce ze strany studentů.

Nově se buduje knižní fond pro děti, protože zvláště ty z velkých měst o zemědělství mnoho nevědí. Zdejší knihovníci hostí exkurze z blízkých škol, tedy z pražského centra s mnoha dětmi cizinců, a přesvědčují se o naléhavé potřebě přiblížit jim pěstování plodin a chov zvířat na českém venkově. Je to pro ně totiž velká exotika. Chov včel nevyjímaje.

 

Digitalizace hýbá knihovnou

Knihovna Antonína Švehly svůj fond postupně digitalizuje. Kritériem je fyzický stav vzácných knih, často kvůli tzv. kyselému papíru, kdy se publikace časem začne doslova rozpadat. Digitalizují se však také často žádané tituly tak, aby si je čtenář mohl pročítat na svém domácím počítači, pokud to umožňují autorská práva. Již nyní se můžete na svém monitoru probírat dávnými ročníky časopisů Včelař a Český včelař, nebo se můžete začíst do historických knih nejen o včelařství. Stačí jen vstoupit do digitální knihovny www.kramerius.uzei.cz, online a zdarma bez jakékoli registrace.

Knihovna digitalizaci jednak zadává externí firmě, jednak druhým rokem převádí stránky do elektronické podoby na vlastním pracovišti. Ročně se jí daří zpracovat téměř sto tisíc stran. Publikace digitalizované v rámci projektu Kramerius jsou přístupné v digitální knihovně ÚZEI, tak i na stránkách Národní digitální knihovny7.

 

Oficiální Nutridatabáze právě zde

            Z běžného a očekávatelného provozu Knihovny Antonína Švehly vybočuje správa oficiální Nutridatabáze České republiky8. Jde o databázi složení našich potravin, většinou základních. Pokud uvádíte na trh výrobky, například s medem, víte o povinnosti uvádět na etiketě jejich složení, což vám pomohou sestavit údaje z Nutridatabáze.

Ročně se tu zpracuje kolem stovky vzorků potravin. Databázi spravuje pracoviště s podporou Ministerstva zemědělství ve spolupráci s celoevropskou sítí pro informační zdroje o potravinách EuroFIR (European Food Information Resource).

Vstup do databáze je zdarma, což zdaleka není jinde obvyklé. Když si včelař chce najít v národní databázi med9, tak si otevře příslušnou webovou stránku a je to. V Německu či Dánsku by musel uhradit vstupní poplatek. K dispozici je nyní složení cca 750 vzorků potravin.

Celoevropskou metodiku výpočtu nutričních hodnot vyvinula v Knihovně Antonína Švehly Ing. Marie Macháčková, což svědčí o vysoké úrovni pražského pracoviště. Její příručka už byla přeložená do pěti jazyků, knihovna zajišťuje metodická školení pro dozorové orgány.

Historie Nutridatabáze není dlouhá, datuje se do období rozpadu česko-slovenské federace, protože původní údaje dostala slovenská strana. V praxi to vypadá tak, že se v součinnosti s Úřadem pro potraviny Ministerstva zemědělství určí surovina, kterou je třeba analyzovat. Zdejší pracoviště vysoutěží zpracovatelskou laboratoř a dále pak pracuje s dodanými výsledky. Po 5–10 letech se musí analýza opakovat, aby odpovídala aktuální skladbě suroviny.

 

Něco navíc

ÚZEI a knihovna pořádají mnoho doprovodných akcí, přičemž hodně jich zaměřují na děti. Jsou tu výstavy, konají se přednášky. Letos mimo jiných cyklus k dějinám včelařství v roce 100. výročí samostatného Československa, o kterém informuje Kalendárium Moderního včelaře.

 

Poznámky

  1. www.uzei.cz
  2. https://www.knihovnasvehly.cz/
  3. Der deutsche Imker aus Böhmen: Monatsschrift für die Interessen der Bienenzucht: Organ des Deutschen bienenwirtschaftl. Landes-Zentralverbandes für Böhmen Prag: Bienerwirtschaftlichen Landes-Zentralverein für Böhmen; 1888–1922
  4. Österreichisch-ungarische Bienen-Zeitung: Organ für Bienenzucht, zugleich Vereinsblatt des Steiermärkischen Central-Bienenzucht – Vereines in Graz, der Bienenzucht-Section der k. k. o. d. ec. Landwirthschaftsgesellschaft in Linz. Wien: Schabinger; 1878–1908
  5. Leipziger Bienenzeitung. Verband der Kleingärtner, Siedler und Kleintierzüchter; Berlin: Deutscher Bauernverlag; Leipzig: Liedloff und Michaeles; 1886–1962
  6. Taranov G. F. Práce v kolchozním včelíně. Praha: Brázda, 1951
  7. https://www.ndk.cz
  8. www.nutridatabaze.cz
  9. http://www.nutridatabaze.cz/potraviny/?id=192#tab-2

 



Klíčová slova:
Reportáž