×

Časopis MODERNÍ VČELAŘ je dostupný ve stáncích a trafikách po celé ČR!

Zázračný lék propolis

Jako lékaře se mě přátelé včelaři i posluchači na častých přednáškách ptají na propolis, jeho získávání, zpracování, ale především se vedou diskuze o výrobě tinktur a mastí. Chtěl bych touto cestou odpovědět na nejčastější dotazy a poradit jak na to. Předkládám též svůj návrh letáku, který je možné použít jak k propagaci, tak jako návod k užívání propolisu.

NEJKVALITNĚJŠÍ PROPOLIS ZÍSKÁME ZE ZATMELENÝCH SÍT

Skutečnost, že se často setkáme s velmi nekvalitní suro­vinou u včelařů, je jistě alarmující. Především úly polysty­renové a úly zevnitř natřené jsou zdrojem kontaminace. Polystyren ještě lze odstranit ze surového propolisu, ale „lepidla“ používaná k opravám nikoli. Kdo někdy měl tyto úly, ví o čem mluvím. Domnívám se, že nejsnazším způso­bem, jak získat kvalitní surovinu, je použití sít (viz. obrá­zek), která jsou běžně k dostání ve včelařských prodejnách.

Síta vkládáme podle stanoviště zhruba v první polovině května, když začne květová snůška a nehrozí delší ochla­

zení. Vhodné je zajistit si dvojnásobek počtu sít vzhledem k počtu úlů, protože většina včelstev zatmelí dvě síta bě­

hem sezóny. Také všem oddělkům vkládám na horní loučky síta, usnadňuje mi to orientační prohlídky. Rozhodně jsem nikdy nepozoroval žádné problémy ani na počátku sezóny ani u oddělků, naopak se mi zdá, že se včely vybijí na sí­tech a další části úlu již nejsou tolik zalepené. Síta odstraňujeme většinou těsně před krmením, ne­

cháme včelám čas na přípravu úlu na zimu. Síta uložíme a propolis vydrolíme až v zimě za mrazů, kdy máme více

času a propolis je křehký vlivem nízké teploty. Dále pro­polis vyčistíme od hrubých nečistot, kterých je ze sít málo, a uložíme do mrazničky. Přikláním se k používání 40% lihu k přípravě tinktur. Pokud patříte k zatvrzelým zastáncům koncentrovanějšího lihu, souhlasím maximálně se 60 %, a to proto, že koncen­trovanější líh může poleptat sliznice a jeho ředění je velmi problematické. Na Dnech medu v Pardubicích byl náš host

ze Slovinska zaskočen mojí otázkou, zda ví, co se vy sráží na stěnách nádoby při ředění koncentrované tinktury,

jestli to, co chce aby v tinktuře zůstalo, nebo cosi, co do ní nepatří. Tvrdil, že bude muset svůj přístup asi přehodno­tit. Surového propolisu používám cca 70–100 g na 500 ml lihu (nejčastěji 40% vodky). Luhování musí probíhat za tmy při pokojové teplotě asi 3 týdny. Asi jednou za 2–3 dny tinkturu protřepeme. Po ¤ltraci přes nálevku, do které vlo­žíme smotek vaty, můžeme tinkturu používat neředěnou.

 

K VÝROBĚ MASTI POUŽÍT SILNĚJŠÍ LÍH

K výrobě masti si musíme připravit koncentrovanou tink­turu, alespoň z 80% lihu. Používám propolis v objemu mírně nad 50 % nádoby pro luhování. Po 3 týdnech sliji tinkturu z kalů, ne¤ltruji. V lékárně zakoupíme např. bílou vazelínu jako masťový základ a kelímky, do kterých dáme hotovou mast, mně se osvědčily ty s objemem 30 ml. Rozpustíme na vodní lázni vazelínu a těsně po rozpuštění do ní pomalu vmícháme tinkturu v poměru 1 : 9 (na devět dílů vazelíny