Olomoucká včelařská setkávání - 2. část

Pavel Mach

9/2018, strana 42

Před deseti lety jsem si pořídil svou první úlovou váhu, která uměla posílat několikrát denně naměřené hodnoty pomocí SMS. Od té doby jsem si čím dál více uvědomoval, jak užitečné by bylo mít možnost sledovat vzdáleně vedle hmotnosti úlů i jiné veličiny. 

Všude ve světě, naši republiku nevyjímaje, je spousta technicky založených včelařů, kteří mají stejný sen, a mnozí z nás se jej snaží v rámci svých schopností a možností naplňovat. Vytvořit si zařízení, které budu používat sám, není tak těžké. Vytvořit však něco, co bude použitelné včelařskou veřejností stejně jednoduše jako třeba medomet, už vyžaduje mnohem větší úsilí, protože obor včelařství je velmi konzervativní. Čím dál více z nás sice včelaří v moderních nástavkových úlech, ale stále máme jako hlavní pomůcku kuřák a rozpěrák. Průměrný věk včelaře je ve srovnání s jinými obory velmi vysoký a mnozí z nás řeší problém neexistujících následovníků. Mladí lidé preferují činnosti, které jsou spojeny s moderními technologiemi a internetem. Současné včelařství pro ně v tomto smyslu není vůbec atraktivní.

Česká republika je jednou z nejzavčelenějších zemí, a odborníci již dlouho upozorňují na to, že nepotřebujeme rozšiřovat počet včelařů, ale spíše zvyšovat kvalitu těch stávajících. Každou zimu máme mnoho příležitostí ke vzdělávání, nové poznatky však potřebujeme ve svých včelstvech ověřovat, na což mnohdy nemáme čas. Tempo života se neustále zrychluje. Zásluhou nových technologií a internetu za stejnou dobu stihneme mnohem víc než třeba před dvaceti lety. Potřebujeme-li tedy lépe rozumět včelám, rychleji reagovat na jejich problémy a vše zvládat, pokud možno bez stresu, pak je na místě začít využívat něco, co lze nazvat vzdáleným monitoringem včelstev.

Již více než rok provozujeme bezplatný internetový systém pro elektronickou evidenci včelstev, který naše včelařská veřejnost postrádala, a stále jej obohacujeme o nové funkce. K tomu nabízíme zařízení pro měření a sledování různých užitečných hodnot, jako je hmotnost, teplota, pozice úlu, zvuk a obraz (to už zadarmo poskytnout nedokážeme). Z naměřených hodnot může buď sám včelař, nebo náš počítačový systém vyhodnotit, v jakém stavu se včelstva nacházejí a zda je potřeba zasáhnout. V Olomouci si o tom všem více povíme a zveřejníme nabídku na připojení zařízení těch, kteří si sami něco podobného dokázali vyrobit. 

V loňském roce jsme začali jednat o spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, z. s., na téma VMS (Varroamonitoring systém). Původní myšlenkou bylo, že bychom náš systém rozšířili o funkce původního VMS a společně jej nabídli původním uživatelům. V PSNV-CZ se však nepodařilo shromáždit uživatele ochotné spolupracovat na tomto vývoji, takže se projekt hned na počátku zastavil. 

My jsme mezitím naše technologie rozvíjeli a v současné době připravujeme do ostrého nasazení funkci počítačového rozpoznání roztočů Varroa na podložkách se spadem nebo přímo na plástech se včelami. Každý si umí představit, jakou pomocí bude možnost zjistit si zamoření svých včelstev pouhým zasláním fotografií na internetový server. Chceme však jít ještě dál a pokusit se vyvinout systém pro rozpoznání zamoření z akustického chování včel, tj. z jejich bzukotu. Nyní umíme rozpoznat stavy jako bezmatečnost, hlad apod. Publikované práce výzkumníků ve světě mluví o tom, že více zamořená včelstva se chovají jinak než méně zamořená, a mělo by proto být možné toto změřit. Pak už bychom nepotřebovali ani ty fotografie. Proto na olomouckém setkání chceme vyzvat pokrokové včelaře ke spolupráci při sledování zamoření jejich včelstev a současnému monitorování jejich zvukových projevů. My se pak pokusíme náš počítačový systém naučit rozpoznávat rozdíly a určovat ze zvuků míru zamoření. Další detaily rovněž zveřejníme v Olomouci. Věřím, že na Moravě si bude o čem povídat, a většina posluchačů z něj snad neodejde s přesvědčením, že jim přece jen postačí kuřák a rozpěrák…