Jiří Danihilík, Jaroslav Bzdil

2021/2/32

Předkládaný článek se zabývá účinkem mikrovlnného záření na klíčivost spor původce moru včelího plodu. Cílem bylo experimentálně ověřit odolnost a klíčivost spor Paenibacillus larvae po vystavení (expozici) mikrovlnnému záření v suchém a vlhkém materiálu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Jaroslav Bzdil

2012/3/81

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s možnostmi dobrovolného vyšetření takzvaných hromadných směsných vzorků včelí měli pocházejících až ze 100 včelstev za účelem diagnostiky moru včelího plodu (MVP) mimo ochranná pásma stanovená v okolí ohnisek této nebezpečné nákazy včel.

Úvod

Připomeňme, že Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2012 vytvořená Státní veterinární správou České republiky v Praze (SVS ČR) ukládá povinnost všem včelařům vyšetřovat svá včelstva v ochranných pásmech moru včelího plodu (MVP). Tato vyšetření jsou v současné době proplácena ze státního rozpočtu. Kromě toho výše uvedená povinnost připadá také včelařům, kteří přesunují svá včelstva a kteří jsou producenty matek nebo oddělků. V těchto případech si vyšetření hradí chovatelé sami. Již v loňském roce po mnoha diskusích se včelaři a kolegy zabývajícími se touto problematikou vzešla iniciativa, která si klade za cíl postupně vyšetřit všechna včelstva na území celé České republiky za účelem zmapování výskytu nákazy i mimo oblasti a případy, ve kterých je toto vyšetření povinné. Za tímto účelem byla vypracována metodika, která byla předložena SVS ČR a Ministerstvu zemědělství České republiky (MZe ČR) a která by umožnila vyšetřit směsné vzorky měli od různých včelařů vytvořené z měli až 100 včelstev. Přestože vzbudila zájem dotčených orgánů, nebyla vzhledem k současné krizové situaci státního rozpočtu oficiálně přijata, a proto si ji dovolujeme nabídnout široké včelařské veřejnosti s tím, že by si včelařské organizace náklady na vyšetření hradily samy.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Bzdil

2012/2/51

Tento článek stručně shrnuje ekonomický i ekologický význam moru včelího plodu a seznamuje nás s vlastnostmi původce této nákazy, ve velmi koncentrované formě popisuje nejmodernější metody její diagnostiky. Z vlastních dat a dat získaných ve světové literatuře sestavuje obraz epizootologické situace v České republice.

Úvod

Mor včelího plodu je v dnešní době poměrně frekventovaným tématem odborných článků jak v České republice, tak i v zahraničí a není třeba zdůrazňovat, jakou je pro nás tato nebezpečná nákaza hrozbou. Každoročně nám působí poměrně rozsáhlé ekonomické škody a v případě, že bychom jí nevěnovali patřičnou pozornost, mohla by snadno vyústit v nedozírné škody ekologické. Mám na mysli zejména snížení plodnosti hospodářsky významných rostlin, v extrémních případech i omezení biodiverzity rostlin tvořících přirozený ekosystém. Vždyť včely patří dle mnoha literárních pramenů k našim nejběžnějším opylovačům. Dokonce i u samosprašných rostlin mohou včely svou činností zvyšovat plodnost a následně také výnosy až o 30–50 %! Cílem mého příspěvku je stručně shrnout metody laboratorní diagnostiky tohoto onemocnění, poukázat na změny v prevalenci výskytu původce ve vyšetřovaných materiálech a dát tato data do souvislosti s aktuální epizootologickou situací v České republice.  

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Evgenia Vasina, Jaroslav Bzdil, Stanislav Navrátil, Ivana Papežíková, Jiří Pikula, Ján Matiašovič

2020/9/24

V literatuře je popsáno několik geneticky odlišných typů Paenibacillus larvae. Genotypizace izolátů odebraných z ohnisek nákazy umožňuje identifikovat, jaké genotypy původce se vyskytují na území České republiky. Také pomáhá pochopit, jak probíhá šíření nákazy v postižených oblastech i mimo území státu, případně identifikovat zdroje tohoto onemocnění. Cílem této práce bylo identifikovat genotypy izolátů sesbíraných v letech 2016–2017 na území České republiky a zmapovat jejich výskyt na území ČR. Získané údaje byly doplněny o genotypy izolátů, získaných v roce 2018 v přilehlé části Slovenska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Jiří Danihlík, Jaroslav Bzdil, Martin Pijáček

2016/1/20

V jarních měsících roku 2015 vyděsil české včelaře nález ohniska hniloby včelího plodu, která u nás nebyla diagnostikována po více než 20 let. O výskytu informovala veřejnost tisková zpráva vydaná Státní veterinární správou 28. srpna 2015, kterou pak převzala česká média. Hniloba včelího plodu je nebezpečné bakteriální onemocnění, mezi včelaři se množí dotazy, jak chorobu diagnostikovat na včelnici i jak se diagnóza provádí laboratorně. Protože se blíží nová sezóna i čas vyšetřování zimní měli na mor plodu, přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit