Konference dává prostor hlavně mladým vědcům, kteří zde mohou prezentovat své výsledky vedle zkušených odborníků. Program nabídl široké spektrum témat od praktického monitoringu až po studium imunitních reakcí včel.
Včely jako senzor prostředí
Program otevřela plenární přednáška doc. Roberta Chleba, která se věnovala dlouhodobému monitoringu včelstev na Slovensku a zapojení do mezinárodních projektů. Monitoring dnes zahrnuje nejen sledování zimních ztrát, ale i kvalitu medu a přítomnost kontaminantů v prostředí. Zaznělo, že kvalita slovenského medu se dlouhodobě pohybuje na úrovni evropských standardů nebo je překračuje a postupně se zlepšuje situace s rezidui pesticidů.
Vedle toho byly prezentovány výsledky projektu Insignia, který hodnotí přítomnost akaricidů a pesticidů v úlovém prostředí, jak na Slovensku, tak v širším evropském kontextu.
Přednáška se také dotkla reziduí látek používaných přímo ve včelařství. Syntetické akaricidy nebo tymol mohou zanechávat stopy v prostředí a přispívat k celkové chemické zátěži. Na Slovensku byla potvrzena přítomnost především reziduí tau-fluvalinátu, přestože ho využívá pouze menší část včelařů. Rezidua amitrazu se častěji objevovala v západní Evropě, pravděpodobně v důsledku používání dlouhodobých nosičů této látky, zatímco na Slovensku a v České republice převažuje šetrnější aplikace formou fumigace.
Vedle samotného medu se pozornost přesouvá k dalším včelím produktům. Například propolis se ukazuje jako vhodný materiál pro sledování znečištění prostředí, zejména těžkými kovy, protože dobře odráží chemické složení okolní krajiny. V rámci evropských aktivit probíhá testování různých metod monitoringu pesticidů, například pomocí speciálních pásků (ApiStrip) nebo pasivních pastí (ApiTrap), do nichž se zapojují výzkumné týmy napříč Evropskou unií. Nově se do popředí dostává problematika mikroplastů, které se začínají objevovat ve včelích produktech.
V souvislosti se zimními ztrátami jsme viděli srovnání mezi Českou republikou a Slovenskem, kde pozorujeme podobné dlouhodobé trendy. V rámci COLOSS Monitoringu zaznělo, že roční úhyny na Slovensku se většinou pohybují do 20 %, přičemž minulý rok byl výjimečný s hodnotou 22,5 %. Pro letošní sezónu se však očekávají ztráty nižší. Jako důležitý faktor pro ztráty se ukazuje především správné načasování léčby proti varroóze v průběhu sezóny. Otevřena byla také otázka širších dopadů včelařství na okolní ekosystém, například na populace samotářských včel.
Sledování hmyzomorky východní (Nosema ceranae)
Na obecné téma monitoringu navázaly příspěvky zaměřené na konkrétní patogeny, zejména Nosema ceranae. MVDr. Imrich Szabó prezentoval přehled jejího výskytu v různých regionech Slovenska a upozornil na její dominanci nad dříve běžnou Nosema apis. Nosema ceranae je považována za agresivnější patogen, který se často projevuje bez výrazných příznaků nebo s dlouhým latentním průběhem.
Přednášející ukázal využití různých typů vzorků, včetně uhynulých včel ze dna úlů, sesbíraných v zimním období, tj. v lednu a únoru. Pro detekci byly využity jak mikroskopické metody, tak PCR, přičemž výsledky obou přístupů spolu vysoce korelovaly. Diskutovalo se však o tom, že infekční stav uhynulých včel nemusí vždy přesně odpovídat situaci v živém včelstvu, což otevírá prostor pro další výzkum.
Na to navázala Mgr. Jana Morochovičová, která představila detekci Nosema spp. v medu pomocí multiplexní PCR. Tento přístup vychází z konceptu analýzy environmentální DNA a snaží se využít med jako zdroj informací o přítomnosti patogenů ve včelstvu nebo jeho okolí. I když se spory v medu vyskytují obvykle v nízkých počtech, k detekci postačuje velmi malé množství, tzn. řádově jednotky spor na 1 kg medu. Potvrzuje se tak korelace mezi jejich výskytem v medu a nákazou včelstva.
Výživa a chemické vlivy ovlivňující metabolismus včel
Další blok se věnoval faktorům, které ovlivňují fyziologii včel, a propojoval témata výživy i expozice chemickým látkám.
Mgr. Kristýna Myslínová ve své přednášce představila využití metabolomiky pro hodnocení vhodnosti pylových náhražek. Metabolomika je přístup, který sleduje soubor malých molekul (metabolitů) v organismu a umožňuje tak zachytit jeho aktuální metabolický stav. Tento přístup umožňuje jít za hranici běžně sledovaných parametrů, jako je například plodování nebo síla včelstva. Ukazuje se totiž, že některé pylové náhražky mohou mít na první pohled pozitivní efekt, jako je podpora plodování, ale zároveň mohou nepříznivě ovlivňovat metabolismus včel a představovat pro organismus určitou zátěž.
Z jiného úhlu pohledu se na metabolismus a zdravotní stav včel zaměřila Mgr. Alice Šárková, která sledovala vliv insekticidu acetamipridu. Acetamiprid patří mezi neonikotinoidy a používá se v ochraně rostlin proti škůdcům. Ve své práci nepozorovala ani významný vliv na vybrané markery imunitní odpovědi ani na ukazatele spojené se zdravím mozku včel. Zároveň ale ukázala, že včely vystavené acetamipridu mohou být náchylnější k rozvoji viru deformovaných křídel (DWV), který může být v organismu přítomen ve skryté formě a projevit se až po dodatečné zátěži.
V tomto bloku zazněla také přednáška Mgr. Elišky Beranové zaměřená na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii včelího plodu. Při použití v páscích s glycerolem nepůsobí kyselina šťavelová jako akutní toxin, ale spíše jako metabolický stresor. Dochází ke změnám v metabolismu, kdy organismus více využívá aminokyseliny jako zdroj energie, a zároveň dochází ke změnám v imunitě, přičemž včelí plod upřednostňuje obranné a stresové reakce před růstem a vývojem. Tento příspěvek vyvolal živou diskusi mezi přítomnými včelaři a zdůraznil potřebu zohlednit při volbě léčby nejen účinnost, ale i její širší dopady na zdraví včel.
Součástí tohoto tematického okruhu byly rovněž příspěvky ukazující, že různé typy zátěže, nutriční a chemické, mohou ovlivňovat organismus včel komplexněji, než se na první pohled zdá.
Nové experimentální přístupy se včelími tkáněmi
Na úrovni experimentálních metod zazněla práce MVDr. Lenky Kollár Moskáľové zaměřená na přípravu střevních explantátů včely medonosné. Explantáty jsou malé části tkáně, například úseky střeva, které se odeberou z organismu a následně se udržují při životě v laboratorních podmínkách. Díky tomu lze sledovat reakce buněk přímo naživo, avšak bez vlivu celého organismu. Tento přístup umožňuje přesněji testovat mj. vliv různých látek na střevní tkáň nebo imunitní odpověď včel.
Vedle těchto tkáňových modelů se prezentovaly rovněž metodicky zaměřené práce na konkrétní laboratorní techniky. Mgr. Eva Hrtánková se věnovala optimalizaci postupů pro získání nejzastoupenějších proteinů v hemolymfě včel, jako je apolipophorin, vitellogenin, hexamerin a transferin. Tyto proteiny jsou nezbytné pro správný vývoj včel, jejich schopnost bránit se nepříznivým podmínkám či reagovat na stres. Vývoj metod pro purifikaci, tzn. získání čistého proteinu, je nezbytný pro studium biochemických vlastností těchto proteinů a lepší pochopení fungování včelího organismu.
Trubci a jejich reprodukční schopnosti
Samostatný blok se věnoval reprodukci, konkrétně kvalitě spermatu trubců. Eliška Vokalová v teoreticky zaměřené přednášce upozornila na často opomíjenou důležitost kvality trubčího spermatu pro celkové zdraví a výkonnost včelstev.
Zazněly také základní přístupy k hodnocení kvality spermatu, jako je stanovení koncentrace, životaschopnosti či integrity DNA spermií, například pomocí kometového testu nebo průtokové cytometrie. Současně bylo zdůrazněno, že kvalita spermatu neovlivňuje pouze úspěšnost oplození matky, ale může mít dopad i na vitalitu a dlouhodobou kondici celého včelstva.
Diskuse ukázala, že kvalitu spermatu ovlivňuje více faktorů. Na rozdíl od dělnic, které primárně využívají jako zdroj energie med, potřebují trubci pro správný vývoj výrazně více bílkovin z pylu. Nedostatek kvalitní pylové výživy se tak může přímo promítnout do snížení kvality jejich spermatu. Významnou roli hraje také stabilní teplotní režim, protože přehřívání úlu může negativně ovlivnit vývoj i funkci spermií.
Přednáška zároveň sloužila jako úvod k plánovanému experimentálnímu výzkumu, v němž se autorka bude věnovat laboratornímu hodnocení kvality trubčího spermatu v závislosti na napadení kleštíkem včelím. Cílem je lépe porozumět tomu, jak tento parazit ovlivňuje reprodukční potenciál včelstev na buněčné a molekulární úrovni.
Včely jako modelový organismus
Netradiční a pro mnohé překvapivé téma přinesla přednáška prof. Dalibora Kodríka, který využívá včely jako modelový organismus pro studium účinků psychoaktivních látek. Prezentoval změny v chování a komunikaci včel v souvislosti s expozicí kokainem. Včely jsou schopny si na tuto drogu vytvořit určitou formu závislosti, což z nich dělá překvapivě vhodný model pro studium mechanismů působení těchto zneužívaných látek. Na toto téma připravuje samostatný článek pro další číslo Moderního včelaře.
Na rozdíl od běžně používaných laboratorních modelů, jako jsou například myši, mají včely výrazně rozvinuté sociální chování. To umožňuje sledovat nejen individuální reakce na drogy, ale i jejich dopad na komunikaci, organizaci a fungování celého společenstva. Včely tak přinášejí do výzkumu závislostí nový rozměr, který u jiných modelových organismů často chybí.
Imunita na molekulární úrovni
Závěr konference patřil molekulární biologii a imunitním mechanismům. Mgr. Gabriela Hofericová se zaměřila na antivirovou obranu u včel infikovaných virem deformovaných křídel, zatímco Eliška Hoferková prezentovala změny genové exprese v reakci na bakteriální infekci. Obě práce tak přispívají k hlubšímu pochopení obranných mechanismů včel na molekulární úrovni.
Tyto výsledky zároveň ukazují, jak významně může virová infekce ovlivnit celkový stav včelstva. Včely jsou oslabené a část své energie směřují na zvládání infekce místo běžného fungování. V praxi se tak tato včelstva hůře rozvíjejí, pomaleji sílí a mohou být citlivější k dalším zátěžím.
Nová tradice
Konference BeeConnected ukazuje, že propojení česko-slovenského výzkumu má své opodstatnění pro sdílení zkušeností a metodik i ve vzdělávání mladých odborníků. Akce se koná pravidelně každý rok, vždy první čtvrtek po Velikonocích. Další ročník se uskuteční 1. dubna 2027 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde ho zorganizuje dr. Jiří Danihlík se svým týmem.
