Zima 2025/2026 přinesla ve srovnání s minulým zimním obdobím, kdy nepřezimovalo 26,3 % včelstev, mnohem lepší výsledek. Meziročně jde o pokles úhynů o 15 %. Z celkového počtu 93 346 zazimovaných včelstev, o nichž máme v monitoringu letošní informace, jich nepřežilo 10 525, což představuje úhyny ve výši 11,3 %. Pokud tuto hodnotu přepočítáme na celkový počet včelstev v České republice, kterých je přibližně 600 000, zjistíme, že zimu nepřežilo asi 68 000 z nich.
Na dotazník letos odpovědělo 8 610 respondentů. Česká republika se tak díky masivní podpoře včelařských spolků, mezi něž patří Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., a Český svaz včelařů, z. s., nadále v počtu zapojených chovatelů drží v tomto monitoringu v mezinárodním srovnání na špici.
Metodika výpočtu
Je důležité připomenout, jak analyzujeme data. Úhyny se v rámci projektu COLOSS vypočítávají jako podíl uhynulých včelstev ku celkovému počtu zazimovaných včelstev za dané území.
Tento způsob je mnohem objektivnější než jednoduchý průměr úhynů u jednotlivých chovatelů. Ten totiž může být zkreslen rozdílným počtem chovaných včelstev: úhyn pěti včelstev u chovatele s deseti včelstvy odpovídá 50% ztrátě, zatímco u včelaře se stovkou včelstev by stejný absolutní úhyn znamenal pouze 5% ztrátu.
Regionální dynamika úhynů včelstev
Velmi zajímavý pohled nabízí srovnání letošních regionálních dat s loňskými. Území, která loni hlásila významné úhyny včelstev, se letos zařadila mezi ta s nejlepším přezimováním.
Nejnižší úhyny podle krajů byly letos zaznamenány v Pardubickém kraji s 8,5 %, hned za ním následuje Hlavní město Praha s úhynem 9,1 % a Ústecký kraj s 9,9 %. Přitom právě Praha (loni 32,7 %) a Ústecký kraj (loni 30,7 %) patřily v předchozí sezóně k těm s nejvyššími úhyny (tab. 1). Tato změna odpovídá očekávané populační dynamice, kdy se včelstvy uhynou i roztoči, dochází k masivní obměně včelstev, díla atd. Tyto regiony by se letos měly mít na pozoru, neboť tamější úhyny mohou vzrůst.
Nejhorší situace po letošní zimě panovala v Olomouckém kraji, kde včelaři přišli o 14,8 % včelstev, a v Plzeňském kraji, kde uhynulo 14,7 % včelstev.
Výraznou dynamiku vidíme i na úrovni jednotlivých okresů. Zatímco loni byla úplně nejhorší situace v okrese Česká Lípa s úhyny 51,7 %, letos zde byly ztráty pouhých 5,3 %. Vůbec nejnižší úhyny letos hlásí okresy Mělník (4,4 %) a Litoměřice (4,9 %). Naopak nejhůře letos dopadl okres Jeseník, kde úhyny vystoupaly na 43,1 %.
Interaktivní mapy a grafy online
Pro detailní prozkoumání situace ve svém okolí navštivte stránku www.coloss.cz, kde naleznete interaktivní online mapy. Na mapách jsou regionální úhyny, hustota zavčelení, mapa rezistence kleštíka včelího Varroa destructor i vývoj šíření hniloby včelího plodu v letech 2015–2025. Meziročně tak lze porovnat úhyny v krajích a okresech. Vše je v záložce Výsledky.
Medovicová snůška
Při pohledu na druh medu vytáčeného při posledním, obvykle letním, medobraní se jasně ukazuje obrovská meziroční proměnlivost přírodních podmínek a dynamiky letní snůšky (obr. 3). Zatímco například v sezóně 2020/2021 vytáčeli včelaři na závěr sezóny dominantně květový med (téměř 70 %), loňský úhynový ročník 2024/2025 ukázal opačný extrém. Podíl čistě květového medu se při posledním medobraní propadl k pouhým 35 %, přičemž drtivě převládala medovice a smíšený med. Včelaři si jistě vzpomenou, že rok 2024 byl výrazný ve snůšce melecitózy, která trápila chovatele hlavně v Čechách.
V aktuální sezóně 2025/2026 vidíme znatelný ústup čisté medovice (obr. 3 – žlutě) a mírný návrat medu květového (cca 41 %). Obrázek 3 tak nabízí další důležitý dílek do skládačky podzimních a zimních úhynů. Rozvoj producentů medovice totiž úzce souvisí s vývojem počasí na jaře a časném létě.
Online přednášky a podzimní COLOSS: Olomoucký včelařský seminář
Doporučujeme sledovat kanál na platformě YouTube s názvem „COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev v ČR“. Najdete zde záznamy z odborných seminářů pořádaných na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Letošní COLOSS: Olomoucký včelařský seminář se uskuteční 14. listopadu 2026. Hlavním zahraničním hostem bude Maggie Gill z Velké Británie, která bude hovořit o diagnostice a možnostech léčby roztoče Tropilaelaps. Na řadu přijdou ještě další témata. Informace najdete také na www.coloss.cz.
Poděkování: Děkujeme všem, kteří se do letošního ročníku zapojili a projektu NAZV QL24010241 a QL2602146 za podporu monitoringu.
