Varroóza kvůli vzrůstající rezistenci kleštíka včelího k akaricidům stále lépe odolává tlumení tzv. tvrdou chemií. Vědci se proto zaměřují na sebeúzdravnou schopnost samotných včel, k níž přispívá posílení imunity probiotiky. Dlouhodobě pak šlechtění na varroatoleranci.
Tyto otázky řešila většina příspěvků. Některá sdělení jsme již publikovali v článcích, které v minulosti připravili přednášející vědci pro náš časopis. Některá jiná autoři zpracují formou článků a postupně vám je předložíme. Nyní jsme pro vás vybrali výsek tří prezentací.
Kolapsy včelstev pohledem Antonína Přidala
Doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D., z Mendelovy univerzity ve vstupním vystoupení vymezil včelstva kolabující a prosperující. Nastolil otázku, kudy vede cesta k udržení chovu. Zda přes přirozený výběr popsaný Charlesem Darwinem nebo Mendelovské šlechtění, v našem případě na odolnost proti varroóze jako zásadní příčinu zhroucení včelstev.
Upozornil, že varroatolerance je celým souborem vlastností včelstva. Konstatoval, že současná věda razí princip využití přirozeného výběru („Harnessing natural selection“), kdy „Darwin osedlá, ale Mendel drží otěže“. Cestou je ponechávat na včelnici odolná včelstva a selekční zisk zrychlit umělou inseminací matek.
O kondici včelstva rozhodují dvě období: předjaří a zazimování. Význam nyní tak propagovaných probiotik přináší jistou naději, dosavadní výsledky jejich užití však nejsou převratné. Jsou velmi variabilní, protože proces přijetí a zužitkování probiotik včelím organismem je mnohovrstevný.
Mikrobiom klíčem ke zdraví
RNDr. Petr Ryšávka z MicroCen Trans, s. r. o., zaujal vstupní informací, že mikrobiom sedmdesátikilogramového člověka obsahuje 38 bilionů bakteriálních buněk. Tento počet bakterií má jedno včelstvo.
Zdraví nevzniká jen z genů daného organismu, ale i z dialogu s mikroorganismy. Mikrobiální zoo vytváří mikrobiální bariéru, protože zamezuje přemnožení bakterií, které do těla vnikají z okolního prostředí. V případě lidí se ukazuje, že mikrobiom může měnit účinek léků. U včel se začíná mluvit o tomtéž, což by při prokázání vedlo k přehodnocení užívaných léčebných a preventivních metod.
Nadějí se jeví probiotika, která posilují či stabilizují narušený mikrobiom, ať už důsledkem stravy, dopadu chemikálií nebo vlivem klimatických změn.
Mikrobiom působí ve včelím organismu od larválního stadia, přičemž jeho struktura se mění podle kast, liší se i v jednotlivých částech trávicího traktu. Testování účinků probiotik je proto jako plošné diskutabilní a cílené značně technicky složité.
Vše ještě komplikuje původ probiotik. Komerční, univerzální, vhodné pro lidi, nejsou pravděpodobně tak účinné jako nativní, tzn. získané z těl zdravých včelích dělnic. Jenže probiotické kultury zůstávají v medu. Proto se používají ta komerční probiotika, schválená pro člověka z hlediska bezpečnosti a nativní probiotické kultury zůstávají mimo.
Oříškem je i sama volba aplikace probiotik do včelstev. Jestliže je včelař přidá do glycidových zásob, přes zimu se v nich neudrží. Jen posílí kondici včelstva před zazimováním.
Probiotika nejsou všeobjímající spásou. Je třeba položit si otázku – proč je použít, kdy, která, jak je aplikovat, to znamená rozhodnout o jejich užití se znalostí celého komplexu vstupních podmínek a stavu včelstva. Jen tu a tam přidat do krmítka „alespoň nějaký“ probiotický roztok, zakoupený letmo ve včelařských potřebách, očekávaný efekt proto obvykle nepřinese.
Probiotikum Včelí štít
Prezentace doc. Ing. Jaroslava Havlíka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze byla zaměřena prakticky. Včelaři se seznámili s aktuálním vývojem experimentálního probiotického přípravku Včelí štít, určeného k jarnímu posílení včelstev.
Střevní mikrobiota hraje v životě včel důležitou roli: podílí se na tvorbě některých živin a pomáhá chránit organismus před patogeny. Některé bakteriální kmeny mají mimořádně prospěšné vlastnosti, nejsou však ve všech včelstvech zastoupeny. Včelí štít umožňuje tyto bakterie do včelstev doplnit. Přípravek obsahuje vybrané kmeny bifidobakterií a laktobacilů, včetně druhu Lactobacillus helsingborgensis. Všechny původně pocházejí z trávicího traktu včel a byly vybrány pro své specifické vlastnosti, například schopnost potlačovat v laboratorních podmínkách růst původce moru včelího plodu.
Při testování v klíckách i v úlech bylo po podání přípravku pozorováno zvýšení obsahu organických kyselin, což naznačuje změny v mikrobiální fermentační aktivitě. Analýzy proteinů rovněž naznačily nižší míru stresu a možné zvýšení aktivity kojiček. V terénních pokusech byl zaznamenán také přibližně 20% nárůst počtu plodových plástů.
Výzkumný tým pokračuje v dalším vývoji přípravku.
Cílem je rozšířit jeho složení o bakteriální kmeny, které by mohly zmírňovat nepříznivé dopady pesticidů, podporovat zpracování melecitózy a dalších složitých cukrů i zlepšovat využití bílkovin důležitých pro výživu a imunitu včel.
Poznámka: Probiotikum Včelí štít vyvinuté v projektu NAZVQK21010088 získalo 1. cenu v hlavní kategorii Zařízení využitelné pro hobby a profesionální včelaře při XXIV. ročníku Mezinárodní konference vynálezců a zlepšovatelů, pořádané Slovenským svazem včelařů 12. –13. 9. 2026 v Banské Bystrici.
