S takovým uvolněním dosavadního zákazu pěstovat v Evropské unii geneticky upravené rostliny Evropská včelařská asociace (European Beekeeping Association – EBA) nesouhlasí a podporuje proto iniciativy, které unijní nařízení odmítají.
Slovenská petice za zneplatnění dokumentu
EBA podporuje slovenskou petici, která jednak kvituje odmítavý postoj vlády Slovenské republiky ke jmenovanému nařízení Evropské unie, jednak vyzývá politiky, aby podnikli příslušné právní kroky k jeho zneplatnění. Petici podanou 14. 7. 2026 slovenské politické reprezentaci podepsalo 300 subjektů, a to jak jednotlivých vědců, tak různých výzkumných institucí, zemědělských a potravinářských firem, ekologických organizací a spolků včetně včelařských. Celkem 89 petentů je ze Slovenska, více než dvě třetiny pochází z dalších členských států a zhruba dvacítka je mimo Evropskou unii, především ze Švýcarska a Velké Británie.
Pod peticí je podepsaný mimo jiné Slovenský svaz včelařů. Z České republiky se k ní přidala jen česká pobočka spolku Demeter, který se zaměřuje na bio produkci.
Společná výzva k odmítnutí deregulace geneticky modifikovaných organismů (GMO) získaných prostřednictvím nových genomických technik (NGTS) a požadující podat stížnost k Soudnímu dvoru EU formou žaloby na zrušení uvádí na 14 stranách důvody, proč je třeba nařízení odmítnout.
Konkrétně uvádí, že „Přijetí nařízení v tomto znění znamená vynětí rostlin kategorie 1 získaných pomocí nových genomových technik (NGT) z regulačního rámce pro GMO a jejich svévolné přirovnání ke konvenčním plodinám. V praxi to znamená konec povinného označování produktů získaných pomocí nových genomových technik jako GMO, absenci posouzení rizik a ztrátu sledovatelnosti i možnosti jejich zákazu.“
Konkrétní výhrady k obsahu nařízení EU 2026/1388
Petice konstatuje, že nově přijaté nařízení ve své schválené podobě povede k systémovým selháním v následujících bodech, které se netýkají jen Slovenska:
1. Narušení transparentnosti trhu a ztráta suverenity spotřebitelů: Nařízení přímo porušuje základní právo spotřebitelů vědět, co konzumují. Zrušením povinného označování plodin vytvořených pomocí NGT jako GMO se stát vzdává ochrany spotřebitelů a zbavuje občany svobody volby. Ti nebudou schopni rozlišit mezi konvenčními potravinami a potravinami s modifikovanou DNA, což je nepřijatelný zásah do osobní integrity a etických hodnot obyvatelstva.
2. Ohrožení hospodářské soutěže, likvidace ekologického zemědělství a produkce bez GMO: Nařízení znemožní pěstitelům a zpracovatelům v konvenčním i ekologickém zemědělství zaručit nepřítomnost geneticky modifikovaných složek. Ztráta transparentnosti a sledovatelnosti u NGT kategorie 1 povede k nevratné kontaminaci dodavatelských řetězců, což podkopá důvěru veřejnosti a znehodnotí investice do produkce bez GMO.
3. Riziko monopolizace evropského trhu s osivem: Úzká skupina nadnárodních korporací již patentuje tisíce rostlin této kategorie (1), což v kombinaci s deregulací vytvoří nepřijatelnou technologickou a ekonomickou závislost zemědělců na externích držitelích patentů. Takový vývoj přímo ohrožuje potravinovou bezpečnost a suverenitu státu, protože kontrola nad základním článkem potravinového řetězce, tj. osivem, se přesouvá do rukou úzké skupiny globálních aktérů.
4. Absence vědeckého konsensu a porušení zásady předběžné opatrnosti: Neexistují žádné relevantní důkazy o bezpečnosti rostlin vytvořených pomocí nových genetických technologií (NGT) a studie prokazující jejich rovnocennost s konvenčně šlechtěnými plodinami. Naopak četné recenzované studie poukazují na výskyt nežádoucích mutací DNA, které mohou vést ke vzniku nových toxinů nebo alergenů. Osvobození těchto technologií od povinného procesu posuzování rizik je přímé porušení zásady předběžné opatrnosti zakotvené v primárním právu Evropské unie.
5. Nekontrolované šíření v životním prostředí a ohrožení biologické rozmanitosti: Plodiny vytvořené pomocí NGT představují nepředvídatelné riziko pro přírodní ekosystémy. Vzhledem k jejich schopnosti volně se křížit s divokými příbuznými druhy a konvenčně šlechtěnými rostlinami existuje hrozba nekontrolovaného přenosu modifikovaného genetického materiálu do volné přírody. Tento proces může vést k trvalé genetické kontaminaci původního genofondu, ztráty biologické rozmanitosti a narušení ekologické rovnováhy, přičemž náprava těchto změn je prakticky nemožná.
6. Vysoké riziko pro necílové organismy, především včely a další opylovatele: Změny v genomu rostlin mohou vést k nepředvídatelným změnám ve složení nektaru a pylu, což přímo ohrožuje zdraví a reprodukční schopnost včelstev. Narušení přirozených potravních řetězců a potenciální toxicita pro hmyz mohou destabilizovat celou ekologickou rovnováhu.
Vzhledem k tomu, že včely jsou klíčovým ukazatelem zdravého životního prostředí a pilířem zemědělské produkce, lze považovat jakékoli neregulované šíření plodin vytvořených pomocí NGT bez předchozího posouzení dopadu na tyto populace za hazard s biologickou bezpečností státu.
Právní a strategické důvody pro podání petice:
1. Rozpor s judikaturou Soudního dvora Evropské unie: Nové nařízení obchází rozsudek C-528/16, který potvrdil, že nové techniky mutageneze vytvářejí GMO a podléhají příslušným regulačním pravidlům.
2. Rozpor s článkem 169 SFEU: Právo EU zaručuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a jejich právo na informace. Schválený dokument toto právo záměrně potlačuje ve prospěch obchodních zájmů úzké skupiny nadnárodních korporací.
3. Zásada předběžné opatrnosti (článek 191 SFEU): Nové nařízení ignoruje skutečnost, že neexistuje vědecký konsensus ohledně bezpečnosti nových genových technologií (NGT) a rizik pro zdraví a životní prostředí.
4. Rozpor s Kartagenským protokolem: Signatáři této mezinárodní smlouvy o biologické bezpečnosti nemohou akceptovat zrušení individuálních posouzení rizik u GMO.
Evropská včelařská asociace ve svém článku EBA výslovně podporuje úsilí Slovenska. Proto uveřejnila celé znění petice včetně všech jmen a pracovišť petentů a citace 14 vědeckých studií, o něž se odborné výtky opírají.
Výhrady institutu Testbiotech
Evropská včelařská asociace v témže vydání časopisu Žádné včely – žádný život přináší rovněž článek Institutu pro nezávislé hodnocení dopadů biotechnologií Testbiotech e.V. se sídlem v Mnichově (www.testbiotech.org). Jeho autor Christoph Then ho nazval Geneticky modifikované mikroorganismy představují riziko současně pro lidi, včely i rostliny. Podtitul zní Nový informační dokument varuje před zrychleným uváděním těchto organismů na trh.
Výsledky výzkumu Testbiotechu
Článek varuje před zrychleným uvolňováním geneticky upravených mikroorganismů do životního prostředí, které jsou ve své přirozené formě považovány za bezpečné. Výzkum Testbiotechu prokázal výskyt 40 druhů uvažovaných mikroorganismů ve včelách medonosných a včelích produktech, které pochází z mikrobiomů půdy, rostlin, zvířat a lidí.
Pokud budou geneticky modifikované mikroorganismy patřící k těmto druhům uvolněny do životního prostředí, mohou podle Christiana Thena snadno proniknout do potravinového a krmivového řetězce a skončit v lidské stravě, například prostřednictvím medu. Autor píše, že „Nelze ospravedlnit nižší standardy při posuzování rizik. Mikroorganismy získané genetickým inženýrstvím mohou vykazovat jedinečné vzorce genetických změn a biologické vlastnosti, které jsou pro životní prostředí nové, a to i bez vložení dalších genů. Důvodem je, že nové metody genetického inženýrství umožňují geny měnit, blokovat, posílit či potlačit, čímž lze dosáhnout výsledků daleko přesahujících možnosti dříve používaných metod. Mezi rizika patří například vyšší produkce toxinů, větší invazivnost a negativní dopady na přirozené mikrobiální společenstva, která jsou nezbytná pro zdraví rostlin, zvířat a lidí“.
Další obavy
Then se také obává toho, že by vnesení upravených mikroogranismů do životního prostředí nepodléhalo kontrole. Povolení jejich užití by se navíc neomezovalo na maximálních deset let, ale po prvním prodloužení by bylo neomezené.
Seznam mikroorganismů považovaných za bezpečné pro životní prostředí v současnosti zahrnuje více než 120 druhů bakterií, hub, řas a virů. Nařízení Evropské unie předpokládá, že geneticky modifikované organismy patřící k těmto druhům přinesou díky zrychlenému schválení pro jejich uvedení na trh, nejsou-li do nich vloženy další geny vzbuzující obavy, lidem prospěch. Studie Testbiotechu však dokládá, že rizika geneticky modifikovaných mikroorganismů nezávisí na vložení dalších genů.
Jak vidno, zavádění nových genových technologií rozděluje společnost na dva tábory. Těžko soudit, kde je pravda, protože dlouhodobé pozorování z pochopitelné příčiny zatím nemá nikdo k dispozici.
Poznámka redakce: Originály obou článků vyšly v anglickém znění v časopise Žádné včely, žádný život (No Bees No Life) č 26/2026. Články jsou redakčně kráceny. Text podporující slovenskou petici nese název EBA supports the efforts of Slovakia (s. 56–69). Text Christopha Thena z Testbiotechu má název Genetically engineered microbes pose simultaneous risks for humans, bees and plants (s. 36–38). Jejich plné původní znění je na adrese https://ebaeurope.eu/the-twenty-sixth-issue-of-the-eba-magazine-no-bees-no-life-was-published/
nebo přes uvedený QR kód.
Časopis vydává Evropská včelařská asociace (European Beekeeping Association – EBA), součást Apimondie – Mezinárodní federace včelařských asociací (International Federation of Beekeepers’ Associations). Moderní včelař vydávaný Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, z. s., která je členkou EBA, děkuje za možnost převzetí uvedených článků.
