Jan Walter ze Západočeského muzea v Plzni konstatoval, že v Evropě přibývá prvonálezů tohoto nebezpečného predátora včel. V České republice došlo od roku 2023 k šesti nálezům, které vzešly z 1 800 hlášení veřejnosti o možném výskytu tohoto hmyzu.
Sousední Německo pro velký počet nálezů přestalo řešit eradikaci ze státního rozpočtu. V roce 2017 byl v Německu nahlášen první nález sršně asijské, nyní bylo v zemi hlášeno již 20 000 hnízd a místa jejich výskytu se blíží k české hranici. Proto nestojí otázka, zda se u nás sršeň asijská objeví, ale kdy se tak stane.
Národní park Slovenský ráj ve spolupráci se Státní ochranou přírody Slovenské republiky potvrdil počátkem října t. r. vícenásobný výskyt jedinců sršně asijské v obci Uloža (okr. Levoča, Prešovský kraj) v nadmořské výšce 880 m. Sršně asijské létaly na kvetoucí břečťan a vyskytovaly se i před úly na místní včelnici.
Jiří Skuhrovec, stojící za projektem www.najdije.cz, kam veřejnost zasílá svá podezření, a úzce spolupracující s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, která má na starosti invazní druhy, informoval o nové edukační pomůcce. Bude jí pexeso s obrázky sršně asijské a s ní nejčastěji zaměňovaných druhů. Posteskl si, že ne každé hlášení provází fotografie a přesná GPS lokace pozorování.
Luděk Šulda, specialista na sociální druhy blanokřídlých, který se u nás přímo podílel na nálezech sršní asijských a vyhledávání jejich hnízd, hovořil o terénní zkušenosti, podle níž tento hmyz při dostatku potravy létá nejčastěji do 500 metrů od hnízda. Mladé sršně se teprve učí rozpoznávat terén, proto se také drží v okolí hnízda, ale starší zkušené sršně létají od hnízd v řádu kilometrů.
Jana Pěknicová z Ministerstva životního prostředí v Praze upozornila na existenci
evropské databáze EASIN, kam státy zapisují prvovýskyty invazních organismů, popisují postup eradikace a po šesti letech data aktualizují. Tento online katalog je dobrým vodítkem pro získání přehledu, jak se šíří nejen sršeň asijská, ale také další hrozby. (Poznámka redakce: v České a Slovenské republice se odborníci připravují na možný příchod roztoče Tropilaelaps sp. z Ruska přes Ukrajinu a lesknáčka úlového z Itálie.)
Odpovídala na dotaz z pléna, zda státní rozpočet počítá s financováním likvidace hníz při předpokládaném rozšíření sršně asijské. V odpovědi zaznělo, že zatím hnízda likviduje na základě uzavřeného memoranda Hasičský záchranný sbor ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR disponuje teleskopickou tyčí pro samotný zásah. Financování se bude řešit až ve chvíli, kdy likvidace sršních hnízd přesáhne možnosti hasičů. Navíc se Ministerstvo životního prostředí věnuje víc volné přírodě, takže s řešením by pak mělo přijít spíše Ministerstvo zemědělství, kam spadá včelařství, které utrpí největší škody.
Závěrem upozornila na letáky Srovnávací klíč sršně asijské (https://aopk.gov.cz/documents/735810/3335434/Vespa_velutina_cz_fin-klic.pdf) a Sršeň asijská (https://aopk.gov.cz/documents/735810/3335434/srsen.pdf), které je možné si z uvedených adres zdarma stáhnout a dál je využívat.
Tým Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze představil aktuální projekt, který realizuje ve spolupráci s Výzkumným ústavem včelařským, s. r. o., v Dole a Národním centrem potravinářského a zemědělského výzkumu, v. v. i., v Praze. Nese název „Radarové trasování velkých opylovačů a invazní sršně. Metodický rámec pro detekci, prevenci a ochranu“ (PolliTrack SQ 02010036) a je podpořený Technologickou agenturou České republiky.
Projekt začal letos v květnu a skončí v dubnu roku 2029. Jeho jádrem je vývoj mobilního harmonického radaru pro vyhledávání sršně asijské a dalšího hmyzu. O tomto projektu připravujeme s jeho řešiteli samostatný článek.
