Editorial 2/2012

Lukáš Matela

2/2012, strana 40

Vážení čtenáři,

tento úvodník jsem sepsal při návratu z brněnské zemědělské výstavy Techagro, kde samozřejmě nechyběla ani část včelařská. Brněnští organizátoři jí ve svém volném čase věnují velké úsilí a tentokrát jim byl vyčleněn pro včelaření dosud největší výstavní pavilon. Účast vystavovatelů byla velmi slušná a organizátorům patří velký dík.

Jarní brněnské veletrhy Techagro přinášejí, zdá se, již tradičně také čerstvý jarní vítr do české kotliny. Měl jsem tu čest být mezi pořadateli na stánku PSNV a o kontakt se včelaři přicházejícími a diskutujícími tak pochopitelně nebyla nouze. Základní dojem vyplývající z těchto hovorů je následující:

Včelaři již nehodlají čekat, co jim bude dovoleno či zakázáno shora, a hodlají vzít osud svého včelařského provozu více do svých rukou. Ti, kteří se přesvědčili, že v problematických letech, jako byl například i rok minulý, jim nikdo jiný než oni sami nedovede včelstva zachránit, jsou si vědomi toho, že důkladná znalost stavu včelstev je nezbytná a bez hlubšího poznání zdravotní problematiky to v budoucnu již tak snadno bez úhynů nepůjde. Povinné zásahy směrované na podletí, kdy již bývá zpravidla rozhodnuto, nám nemusí zajistit přežití včelstva. Být odkázán na rozhodnutí o podletním ošetření na základě pochybných výsledků vyšetření zimní měli či na rozhodnutí někoho, kdo nemá a ani nemůže mít přehled, zda je to i u mých včelstev nutné či ne, také v praxi nefunguje dobře.

Zájem o informace byl v tomto ohledu přímočarý: pominu-li velkou skupinu začátečníků, hledající jakékoli informace, byl ze starších čísel Moderního včelaře na stánku největší zájem o ta čísla, která se zabývala množením včelstev (!), ve kterých byly plánky zasíťovaných tzv. varroaden a která se jakkoli věnovala problematice tlumení varroózy pomocí alternativních odpařovačů kyseliny mravenčí.

Je patrné, že včelaři jsou stále méně ochotni čekat na „prasknutí“ problému s rezidui přípravků na bázi syntetických akaricidů ve včelím díle a na zjištění rezistence roztočů také ve svém okolí. Jsou stále častěji ochotni se učit pracovat s dlouhodobými odpařovači i za cenu vyšší pracnosti a vyšších nároků na znalosti. Hledají také cestu k aplikacím dalších organických kyselin (šťavelová, mléčná). Šetrnější přístup ke včelám, předběžná opatrnost při používání „tvrdé chemie“ a také čisté a nezávadné včelí produkty (nejen med, ale například i propolis nebo pyl) jsou tak stále vyznávanější hodnoty stále větší části včelařské veřejnosti uvažující v širších souvislostech.

Vyjádření vrcholných představitelů SVS v médiích, četné spontánně vznikající iniciativy – často i na půdě útvarů ČSV – kritizující stávající stav, nenaplněná poptávka po přednáškách na téma tlumení nemocí včel se zaměřením na varroózu a časová zaneprázdněnost našich lektorů na toto téma. To vše jsou události a fakta posledních měsíců a týdnů. Brněnská výstava tak pro mne byla nevyřčeným „manifestem“, že stávající dlouholetá metodika tlumení varroózy má svá nejlepší léta již za sebou a že již není možné přehlížet fakt, že včelaři vzali osud svých včelstev do svých rukou.

Nyní snad již zbývá jen tomuto stavu dát jakýsi formální rámec, aby stále větší procento včelařů nebylo nuceno při snaze zajistit základní požadavky – zdravá včelstva – kvalitní včelí produkty – pohybovat se za mantinely stanovenými dnes již překonanou vyhláškou.  Není možné nadále ignorovat tok informací, které k nám proudí ze zahraničí, a snad nemusíme dojít až do stavu, v jakém se ocitly některé okolní státy před řadou let.

Přeji všem, abychom se nemuseli pohybovat dlouho v jakémsi právním vakuu povoleno / nepovoleno / nezakázáno / tolerováno a pochopitelně hlavně zdárný jarní rozvoj včelstev a radost z nadcházejících měsíců u včel.

Lukáš Matela

jednatel PSNV-CZ