Kolik máte včelstev a na kolika stanovištích? Jaký máte názor na maximální počet včelstev na jednom stanovišti?
Momentálně máme 180 včelstev rozmístěných na třech stanovištích na našem ostrově. Na jednom místě může být maximálně 50–60 včelstev. Počet včelstev je založen na našich zkušenostech se snůškou především s rozmarýnem.
Můžete krátce popsat včelařský kalendář vaší farmy? Jak často vytáčíte med?
Naše sezona začíná v polovině února, kdy poprvé zakrmujeme včely, abychom podnítili jejich rozvoj. Podněcování trvá do rozkvětu rozmarýnu, k němuž v závislosti na počasí dochází na konci února či začátkem března. Rozmarýnový med vytáčíme od druhé poloviny března do začátku dubna. Následuje snůška ze šalvěje, kterou vytáčíme v polovině května. V té době také nasazujeme pylochyty a denně sklízíme pyl až do poloviny června. V případě deštivého začátku léta ale vytáčíme až smíšený med během července, což se ovšem stává jen výjimečně. V normálním roce mají včely snůškovou přestávku během července a srpna, kdy jsou krmeny a čekáme na zářijovou snůšku. V září rozkvétá rozmarýn podruhé a tento med sklízíme v říjnu. Jedná se o poslední sklizeň vzhledem k tomu, že v říjnu klesá teplota a začíná zimování včelstev. Takže celkově za rok máme tři až čtyři medobraní.
Jakému největšímu problému momentálně čelíte?
Jsou to extrémní výkyvy počasí: silné bouře nebo dlouhá sucha a čas od času také plošné požáry.
Jaká používáte protirojová opatření?
Udržujeme dostatečný prostor v úlech pomocí stavebních rámků a rámků s mezistěnami. A sběr pylu pomocí pylochytů omezuje rojení takřka dokonale.
Využíváte ve svých včelstvech šlechtěné matky?
Šlechtěné matky kupujeme a chováme i vlastní rodinné.
Které nemoci včel ohrožují vaši farmu? Používáte nějaká desinfekční opatření?
Pouze varroóza. Jsme poměrně izolování. Nákaza varroózou se u nás zřídka objevuje společně se včelstvy importovanými z pevniny. Ošetřujeme kyselinou šťavelovou a mravenčí.
Kde kupujete včelařské potřeby? Nakupujete i prostřednictvím internetu?
Nakupujeme ve Splitu a hodně věcí si vyrábíme sami.
Jaké používáte úly a proč?
Používáme dřevěné Dadanty kvůli jejich jednoduché obsluze. Rozměr rámku je 420 × 220 mm – v nástavku jich je 9, občas používáme nástavky s 11 rámky.
Jaký druh medometu používáte a proč?
Používáme medomet s elektrickým pohonem na 12 rámků. Je praktický a velmi šetří čas.
Čím odvíčkujete?
Starodávnou vidličkou. Vzhledem k letité praxi to je rychlé, jednoduché a precizní.
Jak získáváte vosk?
Vyřežeme z rámků a roztavíme ve slunečním tavidle v letních měsících.
Jaké je vaše oblíbené palivo do kuřáku?
Používáme přírodní zdroje, většinou větvičky z okolí úlů. Nejlepší kouř je z levandule nebo rozmarýnu v kombinaci se dřevem olivy.
Proč sbíráte pyl a jaké je vaše produkce?
Požadavky na dodávky pylu v Chorvatsku jsou velmi vysoké, což ilustruje fakt, že obvykle prodáme většinu pylu dříve, než zahájíme dodávky. Dodáváme asi tunu pylu za rok.
Jste členem profesionální včelařské organizace?
Ne, nejsem.
Čtete nějaké odborné včelařské časopisy?
Využívám Internet jako hlavní zdroj informací a knihy vydávané v Chorvatsku od místních autorů.
Která kniha pro včelaře je podle vás nejlepší?
Hodně jsem se také naučil z knih Josipa Belčiče „Zlatna knjiga pčelarenja” (Zlatá kniha včelaření) a „Moj način pčelarenja” (Můj způsob včelaření). Ale upřímně, výklady mého dědy stejně jako tatínka jsou nejlepší výukovou knihou, kterou jsem kdy o včelaření „četl“. Je to dáno především výjimečnými podmínkami, které u nás máme.
Kontakt na včelí farmu Tvrdičových: www.tvrdichoney.com