Spor o mor

Jiří Danihlík

3/2013, strana 4

Prvního dubna tohoto roku jsme se dočkali další novelizace vyhlášky 299/2003 Sb., která se mimo jiné zabývá včelími chorobami – varroózou, morem a hnilobou včelího plodu. Nelze si nevšimnout diskusí, které se kolem novelizace vyhlášky vyrojily podobně jako včely napěchované v úlu v časném létě.

Hlavní novinkou je, že nález klinických příznaků moru včelího plodu již neznamená automatické spálení celého stanoviště. Ve vyhlášce je limit 15% výskytu klinických příznaků jakožto rozhodujícího parametru pro pálení či nepálení celé včelnice včetně vybavení. To v praxi znamená, že pokud v jednom vašem včelstvu propukne mor, nepřijdete hned o celé stanoviště, pokud na něm budete mít sedm a více včelstev. 

Oněch patnáct procent je kompromis mezi dvěma tábory včelařů. Zástupci Českého svazu včelařů (ČSV) by chtěli stále pálit celá stanoviště včel s klinickým výskytem moru, zatímco zástupci Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum, Mendelovy univerzity a Veterinární a farmaceutické univerzity by pálení omezili jen na včelstva klinicky nemocná.

 

Snaha o eradikaci moru

Jen málokterou chorobu lze totálně vymýtit (eradikovat) likvidováním byť jen podezřelých jedinců ̶ včelstev. Pokud by se nám něco takového povedlo, byli bychom pravděpodobně jediní na světě. Mor včelího plodu, nemoc, se kterou se včely učily žít miliony let před první ministerskou vyhláškou, je představiteli ČSV neustále prezentován jako zákeřná choroba, ničící naše včelstva. To je částečně pravda, protože mor plodu opravdu dokáže zlikvidovat nemocná včelstva, otázkou však zůstává, zdali je natolik zákeřný a nezvladatelný, že je nutné likvidovat celé včelnice a zakládat hořící hranice už s podezřelými včelstvy. Dřívější platná legislativa (vyhláška 299/2003 Sb. před aktuální novelizací) vedla k pálení celého stanoviště s potvrzenými klinickými příznaky byť třeba jen v jediné plodové buňce. Došlo tím ke zlepšení situace? Mor se vyskytuje stále, nevymizel, takže eradikován nebyl. To mě vede k závěru, že ofenzivní potírání moru nebude správná cesta. Pokud tedy nevnímáme zatajování problémů a samostatné řešení nálezů moru ze strany včelařů jako vítanou úlevu pro státní kasu.

 

Tlumení moru

Zajímavé je, že jiné státy se ke svým včelařícím občanům chovají mnohem ohleduplněji a přesto včelařství těchto států nesráží morové rány. Podíváme-li se například na švédský model zvládání moru, zjistíme, že je postaven na likvidaci výhradně klinicky nemocných včelstev včetně úlů. Ostatní včelstva na včelnici nadále zůstávají, avšak jsou pod zvýšenou kontrolou včelaře. V případě, že dojde k propuknutí nákazy u dalších včelstev, jsou opět spálena pouze včelstva s klinickými příznaky. Včelař má mnoho zootechnických možností, jak snížit infekční tlak na ostatní včelstva, a tak jim pomoci se nemoci ubránit.

Mor včelího plodu není pro včelu nové onemocnění, včela musela odolávat moru dávno před jeho objevením člověkem. Včelí imunitní systém si vyvinul mechanismy, jak chorobu zvládnout. Samozřejmě se najdou včelstva, která nezvládnou určitý infekční tlak, a proto dojde ke klinickému propuknutí nákazy, o utracení a spálení těchto včelstev jistě není pochyb.

 

Selekce odolnějších včelstev

Selekce odolnosti k nějakému faktoru, v tomto případě moru plodu, není možná bez jeho přítomnosti. Jsou-li na včelnici přítomny spory moru plodu, má to de facto pozitivní význam pro chovatele, protože může odhalit slabší včelstva, která nákaze podlehnou, čímž si selektuje včelstva k moru resistentní a zvyšuje životaschopnost včelí populace ve svém okolí.

Šlechtění včelstev s dobrým čistícím pudem (hygienický test) slouží jako doplněk k samotným morem selektovaným včelstvům. Čistotná včelstva rychleji odstraní nemocný plod, avšak není zde stoprocentní korelace mezi odolností k moru plodu a čistícím pudem včelstev.

 

Pozitivní a falešně pozitivní výsledky rozboru

Švédská metoda využívá k vyšetřování na mor plodu vzorky včel, z nichž jsou spory izolovány a kultivovány, eventuálně je využita metoda PCR (polymerázová řetězová reakce, jde o molekulárně biologickou metodu). Česká metoda je, jak známo, založena na vyšetření úlové měli. Při porovnání obou metod se ale můžeme dočkat jiných výsledků. Zatímco přítomnost spor na včelách indikuje klinické příznaky ve včelstvu, tak přítomnost spor v měli nemusí znamenat akutní onemocnění, ale jen to, že mor někdy přítomen byl, ale včelstvo se uzdravilo nebo došlo k přínosu spor z jiných včelstev loupením či zalétáváním. Testujeme-li přítomnost spor moru plodu tam, kde nejsou přítomny klinické příznaky, můžeme získat negativní výsledek v případě analýzy vzorku včel a falešně pozitivní výsledek u vzorku měli. V rámci českých předpisů je pak takové včelstvo hodnoceno jako podezřelé z nákazy, ačkoliv u něj onemocnění neprobíhá. Spory mohou být historický důsledek vyloupení na mor pozitivního včelstva nebo vyléčení z klinického průběhu moru.  Každopádně jak vyšetření měli tak i včel má své opodstatnění, neboť oba výsledky nám poskytují informaci o akutním nebo o případném budoucím problému.

 

Nový 15% limit

Včelaři s většími počty včelstev dostali nyní při propuknutí moru legální šanci na záchranu včelnic, zatímco včelaři s méně než sedmi včelstvy musejí stále počítat se ztrátou všeho. Pokud však dojde k recidivě onemocnění i u zbytku včelstev na včelnici, bude spálena celá včelnice bez ohledu na počet včelstev. Švédský model v téže situaci dále pokračuje v likvidaci jen těch klinicky pozitivních.

Ačkoli Česko není Švédsko a modely platné jinde většinou nelze prostě vzít a použít v jiných podmínkách, švédský model považuji za hodný pozornosti a jsem rád, že změny v naší legislativě jdou jeho směrem, byť zatím jen po malých krůčcích. Věřím totiž, že časem se stát zastupovaný veterinářem stane i českému včelaři partnerem a pomocníkem, nikoli hrozbou, postrachem a svérázným druhem škůdce.

 

 

Mgr. Jiří Danihlík

www.mojevcely.eu

Mendelova společnost pro včelařský výzkum

www.msvv.cz