Komfort plnohodnotného včelaření zajistí to, že včelař/ka unese nástavek plný medu, bez potřeby dalších často nákladných zvedacích pomůcek nebo i cizí pomoci. Ke stále ještě u nás nejrozšířenější rámkové míře 39 x 24 se tak často vymýšlejí nejrůznější kombinace polonástavků (39 x 15, 39 x 16, 39 x 17), avšak neexistuje jejich standardizace a nabídka je poněkud nepřehledná. Proto se naskýtá varianta inspirovat se v zahraničí a vyjít včelařům/včelařkám vstříc odlehčenými Langstrothovými úly s tenčí stěnou a jen 8 rámky.
Zateplení úlu - síla stěny nástavku
Ve světě obvykle používané tenkostěnné úly mají sílu stěny většinou 19 mm. V povědomí Středoevropanů (ČR, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko) panuje k 19 mm silné stěně nedůvěra a zvyklostí jsou stěny silné 25 mm, s odůvodněním: aby bylo včelám tepleji. To má hned dvě zásadní nevýhody:
-
samotný nástavek se rázem stává těžší o 30 %
-
prkno silné 25 mm může vlivem vlhkosti vyvinout deformační sílu a my musíme volit razantnější protiakce (robustnější spoje) než u tenčí stěny – 19 mm
Zatím se evropští výrobci neodvážili říci: „25 mm je zbytečně moc, od zítřka nabízíme jen 19 mm. Chráníme tím vaše záda, šetříme lesy a včelky to nijak nepocítí.“ A tak se dále trápíme s těžšími nástavky a k zemi padají další stromy. Ovšem u „úlu pro ženy“, kde se klade důraz na hmotnost, se zavedení standardu 19 mm stěny přímo nabízí.
Obr. 1: Hmotnost 8-rámkového odlehčeného versus klasického 10-rámkového nástavku s medem.
Rojivost a půdorys úlu
Je všeobecně známo, že čím větší půdorys úl má, tím menší sklony k rojení včelstva vykazují. To je jistě určitá nevýhoda 8-rámkového Langstrothu. Z tohoto důvodu se komerční chovy s vyššími počty včelstev (a často i s technikou vylučující přetížení zad) budou držet raději půdorysu 10 rámků. Menší půdorys znamená při stejném objemu vyšší úl. Jenže z osobních zkušeností nevidím výhodu v držení obřích včelstev, jak často vidíme u propagátorů silných včelstev. I méně početná včelstva obsedající 5-6 nízkých 2/3 nástavků Langstroth dovedou přinést ve snůškově příznivém roce 40-60 kg medu. Vysoké komíny obsluhovatelné „jen ze žebříku“ jsou podle mě nesmyslné a včelstva takto vedená jsou nepřirozeně veliká.
Počet rámků a zimování včelstev
V loňském roce jsme na stanovišti vytvořili 20 oddělků, kde již od konce května matky kladly. Ochranné pásmo nás přinutilo si oddělky nechat a vyzimovat. Měli jsme tak skvělou příležitost pozorovat zimování těchto oddělků: větší polovina na desetirámkových Langstrothech a polovina na 8-rámkových (odlehčených) s tím, že obě skupiny zimovaly na dvou nízkých nástavcích. Lze s jistotou říci, že včelstva zimovaná na 16 rámcích (2 nízké nástavky) nevyzimovala hůře – dalo by se spíše říci, že oddělky vyzimovaly díky lepšímu obsednutí prostoru a ovládnutí úlového prostoru lépe. Zkušenost při pozorování zimní měli potvrzuje, že i ta nejsilnější včelstva nakonec obsedají maximálně 6-7 uliček, a tak 8-rámkový úl včelstvo při zimování nijak neomezuje.
Jaký je vhodný objem úlu?
Nejrůznější pozorování divoce žijících včelstev ukazují, že včelstva preferují dutiny o objemech 20-60 litrů, současně ale dovedou obsedat i dutiny větší (MV5/2013 – Postřehy z Apimondie).
|
objem úlu |
10-ti rámkový Langstroth 2/3 |
8-mi rámkový Langstroth 2/3 |
|
|
|
2 nástavky |
58 l |
48 l |
optimální objem pro zimování oddělků |
|
|
3 nástavky |
87 l |
72 l |
optimální objem pro zimování včelstev |
|
|
4 nástavky |
116 l |
96 l |
|
|
|
5 nástavků |
145 l |
120 l |
zimování velmi silných včelstev |
|
|
6 nástavků |
174 l |
144 l |
objem úlu na vrcholu (max. populace) před medobraním |
|
|
7 nástavků |
203 l |
168 l |
Častým problémem jarních květových medů je vysoký obsah vody. Za hlavní příčinu považuji příliš velké úly, které nejsou dostatečně obsednuty včelami. Za chladných květnových rán v neobsednutých mednících s otevřenými zásobami kondenzuje vlhkost. Včelař snažící se maximalizovat výnosy včelstev sice může nabídnout včelám prázdné nástavky, které jsou včelami za příznivých podmínek neuvěřitelně rychle zanášeny, včely ale často nestačí na to, aby srazily vlhkost na 18-19 %. Nezbytnou výbavou medárny pak musí být vysoušeč medu nebo alespoň vysoušeč vzduchu. Od určitého počtu včelstev se tato strategie jistě vyplatí, zájmový včelař ale může tuto práci ponechat včelám s tím, že je překotně nerozšiřuje.
Výhoda dlouhého nástavku/rámku v úzkém úlu
Dlouhý rámek (při uspořádání úlu na studenou stavbu) má jednu málo uvažovanou a přitom mimořádně významnou výhodu. Správně zazimované včelstvo (zpravidla sedí od začátku zimy blízko česna na polovině až na dvou třetinách rámků), které si stihlo v červenci až říjnu správně uspořádat zimní sediště, má kdykoli, i v těch nejkrutějších mrazech, možnost jít po zásobách dozadu směrem od česna. Při dočasném krátkodobém oteplení pak může vertikální posuv zaměnit za horizontální – směrem vzhůru. Z uvedených důvodů odpadá výhoda vysokého plodiště, kde není mezinástavková mezera a včelař/ka tak může využívat výhod nízkého nástavku a jednotné rámkové míry pro plodiště i medníky.
Obr. 2: Zimování včelstev a výhoda dlouhého rámku pro včely v kritických mrazech.
Závěrem
Je na každém, aby si vybral úl, který bude vhodný pro včely i včelaře. Langstrothův nízkonástavkový úl je vhodný pro plodištní i medníkové nástavky a v osmirámkové verzi tak klade minimální nároky na fyzickou zdatnost včelaře, která je často významným a přitom opomíjeným kritériem výběru.