Editorial 5/2015

Marie Šotolová

5/2015, strana 4

Milí čtenáři, časopis Moderní včelař se dneškem stal dostupným nejen předplatitelům, návštěvníkům knihoven a přímým objednatelům, ale všem, kdo zabloudí do do jedné z tisíce trafik, kam ho od začátku listopadu prostřednictvím První novinové společnosti, a. s., (PNS) dodáváme.

V praxi to znamená zvýšení nákladu, protože doufáme, že si Moderní včelař najde cestu k dalším chovatelům včel. Protože, jak zpívá Zdeněk Svěrák, neměníme necudně staré přátele za nové, nečekejte od tohoto vydání Moderního včelaře nějakou bublinu, kterou bychom jen chtěli omráčit ty, jež ho na pultě uvidí poprvé v životě. S trochou snad oprávněné pýchy na dosaženou úroveň časopisu, na které se pracuje dvanáct let, předkládáme „obvyklé“ číslo. Pravidelní čtenáři se tedy setkají s pokračováním všech seriálů, přečtou si články od kmenových autorů a nebudou marně hledat ani nové Téma. Tentokrát je jím Žena a včela. Co také čekat, když má časopis nikoli šéfredaktora, ale šéfredaktorku, že? Anketa pánů i dam nad něžným pohlavím uprostřed bzučící včelnice snad pobaví obě poloviny lidstva. S vědomím, že Moderní včelař chce být především vysoce odborným titulem, nabízíme další, už exaktnější články. Například o výpočtech roztoků, používaných k léčení. Nebo o slovenském výzkumu medicinálního medu. Do třetice je to problém úlohy štírků v úlech a jejich řízená podpora.

Hezké podzimní čtení vám přeje
Marie Šotolová, šéfredaktorka