Jak upřesnil doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně, jde o nočního motýla ze skupiny lišajovitých (Acherontia atropos, L. 1758). Dospělci mohou během své migrace, pokud je dostatečně teplé klima, dorazit z jihu až do našich zeměpisných šířek. Kladou vajíčka, z nichž se líhnou nápadné housenky, nejčastěji na rostliny z čeledi lilkovitých, ale i na jiné. U nás kukly tohoto motýla přes zimu hynou, takže tady tento motýl trvale nežije.
Při průniku do úlu nemůže motýl včelstvo závažně poškodit. Nanejvýš ho vyruší, což však může vést k obraně včel, kdy ho usmrtí. Tento lišaj se ovšem umí v úlu pohybovat i tak, aby jej včely nevyháněly. Na rozdíl od jiných lišajovitých má nápadně krátký a tuhý sosák, který je adaptován k propíchnutí voskového víčka medné buňky. To lišajové činí, když přiletí z jihu a potřebují se po této cestě posilnit. Med je ideálním zdrojem energie! Proto je můžeme v úle čas od času v rocích s teplým létem a hlavně podzimem nalézt.