Něco mi našeptávalo, že to stojí za pokus. A řeknu vám, co to bylo: Nadějí mě naplňovala jednak rychle rostoucí parta včelařů sdružených v Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, která disponuje nepředstavitelným množstvím kvalitních nápadů, zkušeností, přednášek, článků a spoustou zajímavostí z chovu včel. (Odhaduji, že kdybychom jim všem dali na stránkách MV prostor, musel by mít o deset stran více a vycházet každý měsíc.) Velkou roli sehrála i skutečnost, že vím o jedné tiskárně, jejíž majitel, pan Šrámek, je nejen znám jako poctivý člověk se srdcem na dlani, ale je to zároveň dlouholetý a zkušený včelař a také jeden z mých nejlepších přátel.
Jistý vliv na mé konečné rozhodování měl i fakt, že do té doby jediný český včelařský časopis Včelařství přináší stále méně odborných článků ze včelařské praxe a mění se tak z odborného spíše na společenský magazín.
Vybrali jsme tedy několik již napsaných zajímavých článků, napsání jiných jsme objednali, oslovili inzerenty a sestavili ukázkové číslo: „Milí včelaři, takhle nějak by mohl MODERNÍ VČELAŘ vypadat,“ řekl jsem si po několika probdělých nocích a vše svěřil Pánu Bohu a tiskárně. Čtvrtek 20. 11. 2003 pak byl oním dnem „D“, kdy nový časopis poprvé vyšel. Grafik sice svojí nepozorností trochu pokazil fotografii na titulní straně (a obal přeci prodává), ale spoléhám na to, že včelaře bude zajímat spíš obsah časopisu, který se během tří dnů dostal do většiny včelařských prodejen v Česku i na Slovensku a k několika stovkám prvních předplatitelů, kteří se o něm dozvěděli z internetových stránek www.n-vcelari.cz a www.vcelarskenoviny.cz.
Když do týdne volal první distributor, že už má všechny výtisky rozebrané a chce ihned poslat další, tušil jsem, že začátky časopisu MODERNÍ VČELAŘ až tak těžké nebudou. Následovalo několik hektických týdnů, v nichž čtenáři volali, psali e-maily a dopisy a objednávali předplatné, distributoři žádali další výtisky, jiní se k distribuci nově hlásili. Denně jsme museli vyřídit přes třicet hovorů, či dopisů. O nově narozené dítě byl zájem tak velký, že až na pár výtisků byl celý náklad ukázkového čísla rozebrán.
Nejvíce jsme se však pochopitelně těšili na první ohlasy. Nenechaly na sebe dlouho čekat. Odhadoval jsem, že by nám své hodnocení nového časopisu mohlo poslat asi pět až deset čtenářů, z nichž alespoň polovina by nemusela zareagovat vysloveně negativně. Ani ve snu by mě nenapadlo, že nám napíše či zavolá skoro šedesát čtenářů, z nichž většina časopis nadšeně přivítá.
A co se vám líbilo nejvíce? Bylo to hned několik věcí najednou.
Velmi kladně jste hodnotili jednoduchou a přehlednou grafickou úpravu, v níž se dobře orientujete. Starší včelaři si pochvalovali, že se jim černý text na bílém papíře velmi dobře čte. Na bílých okrajích si navíc někteří mohou dělat poznámky.
Ti, kdo potřebují něco prodat či koupit, zase ocenili bezplatnou řádkovou inzerci. Inzerce v jarním čísle je už sice mírně zpoplatněna, ale v této věci jsme své rozhodnutí ještě jednou zvážili a já mám pro vás nyní dobrou zprávu: bezplatná řádková inzerce bude pro řadové včelaře od letního čísla obnovena! (Podnikatelům pak nabízíme zajímavé – tedy nízké – ceny.)
Mnohým z vás se také líbilo, že MODERNÍ VČELAŘ vychází na přírodním, recyklovaném papíře. To je věc, která k ekologickému koníčku včelaření bezesporu patří, a proto plánujeme tuto tradici prozatím zachovat.
Téměř všichni jste za přednost časopisu MODERNÍ VČELAŘ označili i to, že na pultech prodejen se k němu dostane opravdu každý, což může sehrát velkou roli v propagaci včelaření.
Velmi se vám líbilo i to, že MODERNÍ VČELAŘ bude vycházet jako společná česko-slovenská edice. Ale ze všeho nejvíce jste ocenili velký podíl odborných článků ze včelařské praxe. Není se co divit, vždyť hned první číslo MODERNÍHO VČELAŘE jim věnovalo celých sedmnáct stran! Pro srovnání: časopis Včelařství přinášel od listopadu 2003 do ledna 2004 takové články vždy jen na čtyřech až pěti stranách.
V naší redakční poště se samozřejmě objevily i ohlasy negativní. Byly celkem čtyři. Čekal jsem jich více, protože se nám do prvního čísla vloudilo víc chyb, než jsme předpokládali. Autorům těchto dopisů však nevadily překlepy, neoznačené a rozmazané fotografie. Většinou si stěžovali na velký prostor věnovaný úlům Langstrothova půdorysu.
Tady je třeba říci, že tyto úly ve světovém chovu včel dominují a rychle se šíří i ve střední Evropě. Je tedy logické, že jim věnujeme více prostoru, než jiným, méně rozšířeným úlům. Velkou pozornost však chceme zaměřit i na včelaření v moderních nástavkových úlech České i Slovenské republiky, zejména v Optimalech.
Na stránkách MV se však zdaleka nebudeme věnovat jen úlům. Chceme informovat o všem, co vám může zjednodušit a zpříjemnit váš krásný koníček – včelaření.
Snad se nám to o něco lépe než minule, podařilo už v tomto druhém čísle. A já jsem přesvědčen, že nám dáte příležitost kvalitu MODERNÍHO VČELAŘE nadále zvyšovat. Proč si to myslím? Z oněch čtyř kritických dopisů totiž tři končily touto povzbudivou větou: „…Objednávám časopis na celý rok, posílejte ho na moji adresu“.
Mgr. Vlastimil Protivínský, šéfredaktor