Nabízí se tedy otázka, zda německy mluvící prostor může ve sjednocené Evropě dlouhodobě udržet své zvláštní posta vení s více než 30 různými rozměry mezistěn, nespočetných úlů ze dřeva a plastických hmot, s 8, 9, 10, 11 a 12 rámky v nástavku, s falcy nebo bez nich, se zadováky a ležany. Ptáme se také, zda je mezinárodní standard úlů a včelařských pomůcek dokonalejší, racionálnější a biologicky lépe opodstatněný?
Těmto hlediskům byla podrobena i mateří mřížka. Návštěvníkům mezinárodních výstav jistě neušlo, že v USA, Anglii, Francii a Itálii leží drátky mřížky souběžně s loučkami plástů a mřížka je uložena v rámu ze dřeva nebo kovu. Má to nějaký význam pro včelařskou praxi?
MŘÍŽKY POLOŽENÉ NA RÁMCÍCH JSOU PŘITMELOVÁNY
Pracovní společnost nástavkových včelařů zkoušela různé varianty mateřích mřížek v podélném i příčném provedení. Na pokusu se podílelo šest včelařů a bylo použito asi 80 mateřích mřížek. U nás je všeobecně běžné, že mřížka se pokládá přímo na horní nosné loučky rámků, přičemž dráty jsou napříč ke směru rámků. Odstup mezi dráty je 4,2 mm, takže mohou projít pouze dělnice, nikoli trubci a matky.
Je jasné, že u mřížek ležících na horních nosných loučkách včely mohou překonat mřížku pouze v rozsahu uliček mezi horními laťkami. Tato průchozí ulička je (při rozteči plástů 35 mm), široká u rámků Zander 13 mm, v případě DNM (německá normalizovaná míra – pozn. redakce) (a také u české Adamcovy míry – pozn. překladatele) je to jen 10 mm a mezi Langstrothovými nebo Dadantovými rámky jen 8 mm.
Plochy možného prolézání se sníží až o 60 %. Budou-li mřížky, u nichž dráty leží souběžně se směrem plástů, položeny také přímo na horní loučky, vyvstává nebezpečí, že dráty mohou ležet tak, že bude prostup uzavřen, především tehdy, když budou horní nosné loučky rozšířeny voskovou stavbou. Není zvykem vkládat mřížky tak přesně, že by neměly žádnou vůli. Stačí když jsou o 4 mm užší než vnitřní šířka nástavku a o 2 mm kratší než horní nosné loučky. Odstup ke straně a čelní stěně se přibližně půlí a matka má možnost projít.
VÝHODY MŘÍŽKY V RÁMKU A S MEZEROU NAD I POD RÁMKY
Mřížky položené přímo na rámky bývají pevně přilepeny voskem k horním loučkám. Uvolňování a oškrabování těchto voskových můstků je pak vždy zbytečnou prací navíc. Proto se v zahraničí mřížka nepokládá na rámky, ale je pozvednuta o 6 mm a zapuštěna do rámů ze dřeva nebo plechu. Tak mohou včely šplhat na horní stranu rámků a odtud skrze mřížku do dalšího nástavku. Pozvednutím mřížky o 6–7 mm (úl Langstroth) se zvyšuje průchozí plocha o 240 až 320 %! Správně použitá mateří mřížka tedy představuje ve včelařství vynikající pomůcku. K jakému účelu má být použita, není tématem tohoto článku.
NOVÝ OBJEV: DRÁTY ROVNOBĚŽNÉ S RÁMKY JSOU LEPŠÍ
Nyní si kritický čtenář může udělat závěr, že směr drátů nemá při nadzvednuté mřížce žádný význam, protože včely mohou z horní nosné loučky projít do dalšího nástavku na jakémkoli místě, nezávisle na směru drátů. Jak ale naše zkoušky ukázaly, je zde jistý rozdíl, o němž se naše dosavadní literatura nezmiňuje: Jsou-li dráty napříč k plástům, tak mají stejný směr jako buňky v plástech. Dráty jsou vzdáleny asi o jednu tloušťku buňky od horní laťky. Včely patrně poznají, že mezi dráty a horní nosnou loučkou je právě ještě místo pro jednu dělničí buňku a tak zde také hojně staví.
Jinak se ale chovají u podélně probíhajících drátů. Zde se totiž neprojeví stavební pud způsobený dráty mřížky a plástovou uličkou a dochází k značně menší voskové přístavbě.
Při zkouškách byly použity rozličné dřevěné rámy tloušťky od 10 do 20 mm. Nejlépe se osvědčila mřížka se 4–5 mm silným rámem z plastické hmoty s dilatační mezerou, protože mohla být nejlépe dodržena včelí mezera 8 ± 2 mm. Když byla mezera pod mřížkou 6 mm, bylo pro-stavování nejmenší. Ukázala se tedy další velká přednost
bezfalcového nástavkového úlu, protože tam se rám s mřížkou jednoduše vloží mezi nástavky. Ovšem u úlu s falcem je často těžké nějaké řešení najít.
ZÁVĚR
Plně funkční mateří mřížka má rám ze dřeva nebo plastické hmoty. Dráty probíhají ve směru plástů a jsou od podélných louček rámků, tedy od horní loučky spodního rámku a spodní loučky horního rámku, vzdáleny 6–7 mm. Při správné včelí mezeře rámků pak včely staví jen minimum voskových můstků (Langstroth a modi¤kovaný Zander mají horní loučku širokou 27 a vysokou 19 mm). Mřížku pak můžeme snadno vložit i vyjmout. Nevadí ani včelám na horní nosné loučce, protože s ní vů
bec nepřijdou do styku.
Na tomto místě bych chtěl srdečně poděkovat kolegům včelařům, kteří v průběhu několika let různá provedení mateřích mřížek testovali.
Karl Kiess je předseda Pracovní společnosti nástavkových včelařů.
Poznámka překladatele:
Dosud používané drátěné mateří mřížky pro úl Langstroth dodává například německá ¤rma Graze v rozměrech 481 x 373 mm (www.bienen-graze.de). V současnosti se v BRD uvažuje o výrobě mřížky pro Langstrothovy a desetirámkové Dadantovy úly v žádaném rozměru, tj. o vnějším rozměru rámu 515 x 425 mm nebo o 2 mm méně. Taková mřížka by pak byla použitelná ve většině úlů Evropy i celého světa. Uvažuje se, že by rám, případně celá mřížka, byla z plastické hmoty, protože výroba ze dřeva v daných rozměrech je problematická. Cena formy se odhaduje na 35 000 Euro. Cena mřížky, při předpokládaném velkém objemu výroby, by pak mohla být asi 4,50 Euro. Vše by bylo zcela přesné.