Program konference vyplnily tři obsáhlé přednášky předních německých odborníků simultánně tlumočené do češtiny, po kterých následovala bohatá diskuse.
Jako první přednášela Dr. Sara Leonhardt z university ve Würzburgu, která zkoumá podstatu pryskyřic a vliv účinků propolisu na zdraví včel. Kromě toho, že propolis účinně potlačuje infekce způsobené bakteriemi a viry, působí též jako repelent proti některým dalším škůdcům. Nepodařilo se sice prokázat, že by přítomnost propolisu v hnízdě snižovala napadení kleštíkem Varroa destructor, bohatě tmelící včelstva jsou však méně ohrožena virem deformovaných křídel, který roztoč přenáší. Zajímavá byla také informace o zdrojích propolisu v našich zeměpisných šířkách. Překvapivě se ukázalo, že včely téměř nevyužívají pryskyřici z jehličnanů. Naopak nejčastější složkou propolisu je pryskyřice z pupenů topolu, břízy a jírovce. Dr. Leonhardt též apelovala na udržování biodiverzity v krajině, neboť propolis složený z pestré škály substancí má vždy širší spektrum účinků než pryskyřice z jednoho zdroje. Napomoci lepšímu zdraví včel můžeme i my včelaři, ať zdrsněním vnitřku úlu, nebo preferencí včelstev, která ráda tmelí.
V nevděčném čase po obědě se představil šlechtitel a chovatel matek Gerhardt Moll, úspěšně navazující na mnohaletou práci včelařského mistra Hanse Beera. Gerhardt Moll chová hlavně včelstva plemene Buckfast, která se do krajiny jižního Německa dobře hodí. V chovu klade důraz především na vysokou užitkovost (včelstva s medným výnosem nižším než 80 kg z chovu vyřazuje), vysokou plodnost, nízkou rojivost, mírnou povahu a odolnost vůči chorobám a škůdcům. S chovem matek začíná včelmistr Moll až v květnu, kdy už je stálé počasí. Matky odchovává při matce v medníku. Zajímavostí je, že medník s chovnou lištou přemísťuje pod mřížku na spodek úlu, čímž je zajištěna plynulost v produkci medu. Mladé matky chová v úlcích MINI nebo MINI Plus a do oddělků je zužitkovává až v pozdním létě po vytočení medu. Oddělky vytvořené v takto pozdním období nemusí být první zimu chemicky ošetřovány a ani v druhém roce netrpí vysokým napadením kleštíkem. Mohou být tedy bez starostí využity i na pozdních snůškách, teprve poté následuje ošetření kyselinou mravenčí.
Originálně pojal své vyprávění prof. dr. Randolf Menzel z berlínské univerzity. Přednášku volně prokládal čtením úryvků z knihy Inteligence včel (Die Intelligenz der Bienen), kterou napsal a vloni vydal společně s Matthiasem Eckoldtem. Profesor Menzel se velmi detailně zabývá smyslovým vnímáním včel a inteligencí jednotlivců. Představil pokusy, kterými se podařilo prokázat, že včely mají, podobně jako lidé, v hlavě virtuální mapu okolí, podle které se během letu orientují. Pokud je náhodně rozmístíme v terénu, volí přirozeně výhodnější cesty a zkratky, přestože je nikdy předtím neabsolvovaly. Rovněž informace předávané včelími tanci dělnice promítají a zapisují do své vnitřní mapy a sdělení svých družek následně korigují, pokud nejsou přesná. Na závěr připomenul, že k ochraně včel a dalších opylovatelů může přispět každý z nás koupí výrobků z plodin, které nebyly ošetřeny chemickými látkami negativně ovlivňujícími včelí schopnost orientace.
V přestávkách mezi přednáškami probíhala burza sazenic a semínek. Kdo nebyl na burze, věnoval se čilé diskuzi. Nejčastějším tématem byl zdravotní stav včel, který trápí včelaře na obou stranách hranice. Němci nám nikterak nezávidí povinné podzimní ošetření proti varroóze vesměs prováděné syntetickými akaricidy, tzv. „tvrdou chemií“. Pro nás byly naopak cennou studnicí zkušenosti z práce s organickými kyselinami nezanechávajícími rezidua ve včelích produktech. Velmi inspirující byla též preciznost, s jakou byla akce připravena. Poděkování patří pořádajícímu spolku LEBENs(T)RÄUME e.V., který nás pozval. Těšíme se za rok na viděnou!