Veni, vidi, vici!

Gabriela Poláková

3/2007, strana 28

Reflexe na setkání včelařů u příležitosti 6. ročníku Letní školy nástavkového včelaření.

Jako začínající včelařka jsem se doma snažila studiem odborné literatury postavit základ pro praktické dovednosti. Ale jak jistě znáte, oddělit informace prakticky zužitkovatelné od těch vědeckých je často nelehký úkol. Naštěstí se mi dostal do ruky časopis Moderní včelař. Když jsem objevila, že je možné zúčastnit se takovéto akce, ani na chvíli jsem neváhala. Od kolegů včelařů jsem ale nabyla pocitu, že včelaři jsou zvláštní skupina morousů, kteří se jen velice neradi dělí o své zkušenosti. Byla jsem tedy připravena na vše. V Bálkově Lhotě jsem poznala nesmírně milé lidi, kteří se nejen chtěli vzdělávat, ale byli i ochotni podělit se o své zkušenosti a pracovní postupy.
V přátelské atmosféře, kterou se podařilo vytvořit pořadatelům – jmenovitě Ing. Petrovi Texlovi a Ladislavovi Neradovi, jsme s neutuchajícím zájmem poslouchali nové a nové informace. Samotní přednášející byli podle mého úsudku povolaní z nejpovolanějších, navíc s darem pedagogickým.
Důležitá pro mne byla i možnost vidět více včelnic a u pana Nerada si pak osvojit různé včelařské dovednosti. Tyto informace a dovednosti nám byly předávány s obrovským entusiasmem. Ráda bych se ještě podělila o nezapomenutelné setkání s Ing. Oldřichem Haragsimem, CSc. Mít možnost potkat a povídat si s tak vzácným člověkem je pro mne zážitek na celý život. Závěrem bych každému včelaři, ať začínajícímu či pokročilému, chtěla popřát, aby měl možnost zúčastnit se takovéto akce. Dovolte mi abych se rozloučila Caesarovým „VENI, VIDI, VICI“.
Ještě jednou s díky pořadatelům
Bc. Gabriela Poláková