Na vydání druhého svazku čtenáři již více než rok čekají. Autoři díla jim nabízejí kvalitní obsah nejen s aktuálními poznatky z biologie a fyziologie včely medonosné, ale také zařazením nových trendů v oblasti šlechtění, zejména ve směru zvýšené vitality včelstev a varroatolerance. Pro druhý svazek byli osloveni erudovaní odborníci v oblasti biologie, fyziologie, genetiky a šlechtění živočichů. Vydavatel do týmu autorů a konzultantů také přizval mladé začínající včelaře. Naplňuje se tak cíl kladený od začátku tvorby tohoto čtyřsvazkového díla, aby učebnice byla srozumitelná jak starším, tak i mladým začínajícím včelařům a zároveň seznamovala s novými poznatky a trendy oboru. Moderní přístup se projevuje i v grafickém pojetí, v obrázcích a nákresech i ve fotografickém doprovodu textu.
Kolektiv autorů se tentokrát snažil přívětivou a čtenářsky poutavou formou vysvětlit poměrně složitou problematiku včelí fylogeneze, morfologie a anatomie. V kapitole BIOLOGIE VČELY MEDONOSNÉ dílo taxonomicky zařazuje včelu medonosnou mezi jí příbuzné druhy, které také okrajově popisuje. Biologické zařazení končí u plemen včely medonosné neboli poddruhů. Ve fotogalerii se čtenáři seznámí s našimi běžnými samotářkami a čmeláky. Biologická část přináší také velice didakticky vydařené kapitoly o výživě včel, smyslovém vnímání a imunitě.
V pořadí čtvrtá kapitola s názvem ŠLECHTĚNÍ VČEL A CHOV MATEK nejprve popisuje, jak za přirozených podmínek odchovává matku včelstvo, pak přechází k praxi umělého odchovu včelích matek, jejich oplozování včetně inseminace. Následně je čtenář poučen o základech obecné genetiky a biologie dědičnosti. Závěrečné podkapitoly se zabývají problematikou vlastního šlechtění včely medonosné, determinují zootechnické taxonomické jednotky, jako je ekotyp, kmen nebo linie. Odhalují čtenářům, v čem spočívá plemenářská práce, poukazují i na to, jak je šlechtění náročné a zdlouhavé. V díle jsou popsány postupy hodnocení chovatelsky významných vlastností a jejich vyhodnocování v podobě plemenných hodnot. V samotném závěru jsou představeny plemena a kmeny, které evropští včelaři aktuálně využívají.
Autoři čerpali inspiraci ze zahraničních zdrojů a přidali vlastní zkušenosti z tuzemska. Entomolog doc. František Weyda doplňuje anatomickou část publikace jedinečnými a zatím nepublikovanými snímky orgánů včel a částí těla včely z optického, ale především elektronového mikroskopu.