Včel se pozitivně dotknou chystané změny greeningu, kterým se přerušují lány monokultur divoké přírodě bližšími pásy rostlin. V rámci „Úhoru s porostem – půda ladem“ se upravuje přehled přípustných plodin. Další úprava směřuje k „Plochám s plodinami vázajícími dusík“. Především však se zavádí zcela nový titul § 12a „Medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu“, jehož zavedení umožňuje nařízení (EU) č. 2017/2393, tzv. Omnibus.
Porost medonosného úhoru zemědělci založí nejpozději do 1. června v roce podání žádosti a ponechají ho do 15. července následujícího roku. Plodiny pěstované na medonosném úhoru nebudou sklízet, ani odstraňovat z dílu půdního bloku, ani na nich pást. Na medonosný úhor v době jeho využívání nebudou smět aplikovat hnojiva a přípravky na ochranu rostlin.
Porost bude tvořit směs povolených plodin, přičemž v ní budou zastoupeny nejméně tři druhy tak, aby žádný z druhů v porostu nepřekročil 80 %. Seznam plodin pro medonosný úhor vznikl na základě konzultace s Výzkumným ústavem rostlinné výroby tak, aby poskytovaly vysoký obsah pylu a nektaru a mohly být pěstovány ve směsi. V seznamu jsou navrženy následující rostliny: čičorka, hořčice, jestřabina, jetel, jitrocel, kmín, komonice, kopr, koriandr, kozinec, kramble, len, lnička, lupina, mastňák, mrkev, pastinák, pohanka, ředkev, řeřicha, sléz, slunečnice, svazenka, světlice, štírovník, tolice, úročník, vičenec, vikev. Trávy z čeledi lipnicovitých s výjimkou obilnin budou mít specifické směrné číslo pro směsi.
Uvedené znění dává naději, že půjde o přínosnou alternativu řešení greeningu. Otázkou je, jak to bude probíhat v praxi zejména ze strany kontrol SZIF. Přihlásit plochu s tímto úhorem na LPIS bude nutné již do konce kalendářního roku. Váhový koeficient medonosného úhoru pro plochy ale bude 1,5, což je poměrně velké číslo.
Pokud novela projde úspěšně legislativním procesem, mohla by platit k 1. 1. 2019.