V úvodu byli všichni zúčastnění vyzváni k prezentaci svých názorů.
• Předseda Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, o. s., (PSNV-CZ) Ing. Petr Texl seznámil přítomné s Varroa Monitoring Systemem (VMS). Tento systém byl hlavním bodem jednání u ministra zemědělství. Navrhl přenést větší zodpovědnost na chovatele včel m. j. i formou monitoringu přirozeného spadu roztoče, kdy včelař reaguje na aktuální nebezpečí v reálném čase. Dále byla předvedena internetová aplikace www.varroamonitoring.cz. Tento systém byl předložen k využití všem včelařům a Státní veterinární správě. Obsahem prezentace bylo poukázání na absenci konkurenčního nezávislého prostředí i v této oblasti. Dále zazněla připomínka k možnosti zařazení varroadna, podložky pro monitoring a aplikátorů na bázi odpařování kyseliny mravenčí do dotací poskytovaných dle nařízení vlády č. 285/2007, které změnilo nařízení č. 197/2005 z opatření „Boj proti varroáze“ – Seznam prostředků na prevenci nebo léčbu varroózy, podle části B přílohy č. 2 tohoto nařízení, do bodu č. 4 „Jiné prostředky, o jejichž aplikaci rozhodl orgán státní správy příslušný ve věcech veterinární péče“. Z úst předsedy PSNV také zazněl požadavek na personální posílení oddělení včelařství na MZe s odůvodněním, že v některých problematikách není efektivní suplování práce státní správy občanskými sdruženími a soukromými subjekty.
• Za Český svaz včelařů, o. s., (ČSV) vystoupili Mgr. Luděk Sojka a MVDr. Miloslav Peroutka, CSc. Od nich zaznělo, že každá metodika, která je smysluplně nastavena k opatření proti nemocem včel, je potřebná. Diagnostika
– vyšetření zimní měli se podle názoru vedení ČSV provádí 20 let, což je vlastně monitoring. MVDr. Peroutka uvedl, že například v okrese Benešov je v současné době 28 sledovacích (monitorovacích) míst.
• Za Cech profesionálních včelařů ČSV, o. s., uvedl Petr Táborský, že jejich včelstev se kalamitní situace díky profesionálnímu přístupu a vyšší kontrole tolik nedotkla. Doporučují monitoring, ale v rámci okresů a ve spolupráci s okresními veterináři tak, aby léčba okamžitě reagovala na vzniklý stav. Petr Táborský dále uvedl, že profesionální včelaři
nejsou zastánci plošných náhrad za uhynulá včelstva.
• Ing. Řeháček z Dadantklubu, o. s., rozebíral situaci možného snížení výskytu roztoče ovlivňováním možnosti jeho rozmnožování přes vyřezávání zavíčkovaného plodu a zvýšení počtu trubčích plástů mezi plodovými.
• Ing. Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského, s. r. o., (VÚVč) řekl, že od prvopočátku zjištění vyššího výskytu varroózy spolupracoval výzkumný ústav se SVS. V prezentaci zopakoval známé příčiny úhynů včelstev a metody boje s roztočem, které vyvinul VÚVč. Poukázal na nezodpovědnost některých včelařů, kteří si neuvědomují možnou závažnost dopadů neprovedení příslušných léčebných zákroků. Ing. Titěra upozornil na problém, který by mohl
nastat v případě zapojení nezodpovědných včelařů do internetového monitorovacího systému, nehledě na vysoký věkový průměr včelařů, kteří nevyužívají internetové připojení. Zdůraznil, že podložky a samotné monitorování doporučují výzkumníci z Dolu již 20 let.
• MVDr. Bohumil Pantůček, pracovník SVS a člen nákazové komise, zkušený včelař, vyhodnotil vzniklou situaci jako změnu biologie roztoče v mimořádně teplých zimách. Také poukázal na sebeuspokojení včelařů a že se ne vždy situace zvládla. Podotkl, že situace byla zvládnuta v minulých letech, ale pouze díky mravenčí práci organizačních složek ČSV. V okolních státech je varroóza větším problémem, a to jak nesystémovým léčení, tak i v jiném systému organizovanosti členské základny. Ocenil snahu o zavedení plošného monitoringu varroózy a přiklání se k názoru, že pro samotné včelaře je důležité znát nákazovou situaci v okrese. V souvislosti se včelími chorobami upozornil na možnost používat sankcí za neplnění veterinárních opatření.
• MVDr. Z. Semerád ze SVS zdůraznil, že SVS může činit jen taková opatření, ke kterým je zmocněna zákonem. Zodpovědnost za zdravé produkty a zvířata je především na chovateli. Národní referenční laboratoř je zřízena a řídí ostatní akreditované laboratoře. Z nich jsou brány podkladové materiály, vytvořená pásma nákaz. Tento rozsáhlý systém slouží veterinárním inspektorům.
• Člen PSNV-CZ, o. s., Ing. Leoš Dvorský, který je zároveň členem ústředního výboru ČSV, uvedl, že hodnocení účinností léků na varroózu by měla provádět nezávislá instituce např. VŠ a ne pouze VÚVč, s. r. o., který je sám výrobcem, a tím i možným konkurentem nového produktu. Navíc konkurence by vytvořila optimální cenu k užitné hodnotě léků a přípravků. Dále Ing. Dvorský uvedl, aby MZe vypsalo prémii (odměnu) ve výši 2 až 5 mil. Kč pro českého včelaře, který vyšlechtí varroatolerantní včelu. Je to jiný, cílený přístup než náročné financování několikaletých grantů bez očekávaných výstupů. V dlouhodobém horizontu by se ušetřily stamilióny korun a také by ubyla práce veterinářům.
Člen realizačního týmu Varroa Monitoring System Zdeněk Klíma reagoval na dotazy pléna. Uvedl, že internetová aplikace VMS bude umožňovat „zvětšovat“ mapy s monitorovacími stanicemi až na úroveň okresu, což je v souladu s požadavky inspektorátů SVS na okresech. Byly prezentovány také možnosti statistických výstupů průběhu invaze varroózy v jednotlivých krajích a okresech v různě zadaných obdobích. Dále uvedl absenci základního výzkumu v ČR v oblasti biologie kleštíka včelího, virových onemocnění včel a onemocnění způsobené Nosema ceranae.
Do zápisu z jednání se dostalo následujích pět bodů:
1. Z prezentace systému VMS a diskuze k němu zaznělo, že je jednou z dobrovolných možností zapojování včelařské veřejnosti při prevenci varroózy. Systém má však několik úskalí, jako je zajištění průkazného a kvalitního počtu přispěvovatelů, dostatečná průkaznost pro SVS a finanční stránka (pořízení monitorovacích pomůcek – varroadna, monitorovací podložky, dále vybudování standardních pozorovacích stanic). Problémem je rovněž věková struktura včelařů a internetová dostupnost. Vhodná je spolupráce se ZO ČSV a zajištění validovaných dat.
2. MZe bude iniciovat zařazení výzkumných úkolů v rámci funkčních úkolů financovaných ze státního rozpočtu zaměřených na biologii roztoče Varroa destructor, virových onemocnění včelstev a Nosema ceranae.
3. Metodický pokyn k tlumení varroózy vydává SVS ve spolupráci s ČSV a VÚVč. Tuto spolupráci doporučujeme rozšířit i o Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ a Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně.
4. V současné době není možné zařadit financování varroaden, monitorovacích podložek a aplikátorů na bázi odpařování kyseliny mravenčí z dotací poskytovaných dle nařízení vlády č. 285/2007, které změnilo nařízení č. 197/2005 z opatření „Technická pomoc“ – pořízení zařízení podle části A, přílohy č. 2.
MZe a SZIF proto budou spolupracovat se SVS při přípravě možnosti jejich zařazení do textu tohoto Nařízení – opa-tření „Boj proti varroáze“ – Seznam prostředků na prevenci nebo léčbu varroózy, podle části B, přílohy č. 2 tohoto nařízení, bod č. 4 „Jiné prostředky, o jejichž aplikaci rozhodl orgán státní správy příslušný ve věcech veterinární péče“ (tento úkon nemusí být řešen novelou nařízení).
5. PSNV-CZ, o. s., předložila návrh, aby MZe vypsalo prémii (odměnu) ve výši 2 až 5 mil. Kč pro právnickou nebo fyzickou osobu, která vyšlechtí varroatolerantní včelu. Tato prémie by mohla být zahrnuta v rezervě SVS a např. při nevyčerpání do 31. 10. každého roku by se využila k jiným účelům.
redakce MV