Dostaví-li se však rojová nálada, počet nově nakladených vajíček rychle klesá. A po letním slunovratu 21. 6. omezují plodování všechna kmenová včelstva. Výjimkou jsou pouze nově utvořená včelstva, která plodují déle, aby co nejrychleji dosáhla své geneticky zakódované zimní síly.
SNŮŠKOVÁ PŘESTÁVKA MŮŽE ZPŮSOBIT ROJOVOU NÁLADU
Začátkem června, po odkvětu řepky, na mnoha místech nastává snůšková mezera. Kraňská včelstva okamžitě zareagují omezením plodování. Pokud jsme ještě během trvající snůšky neodčerpali část plodových plástů k tvorbě oddělků, nebo nevytvořili ze včelstva přeleták, během několika dní nastane nepoměr mezi nabídkou mateří kašičky a poptávkou po ní, neboť ještě tři týdny se bude líhnout velké množství mladušek z intenzivního plodování v době snůšky, ale počet larviček, které by mladuškami produkovanou kašičku spotřebovaly, je již výrazně menší.
Tato situace mohla nastat již během snůšky z řepky, pokud v úlu bylo málo prostoru a matka byla přinášenou sladinou omezena v kladení. Ze včel, které nadbytečnou kašičku začaly samy konzumovat, vznikají anatomické trubčice. S jejich počtem roste stupeň rojové nálady až k zakladení rojových matečníků. Po zavíčkování prvního z nich je přibližně polovina včelstva připravena opustit úl.
ROJENÍ
Pokud jsme tedy popsaná protirojová opatření nezvládli, můžeme první roje očekávat již v závěru květu řepky. Musíme být (připraveni buď na usazení roje do nového úlu, nebo na jeho vrácení zpět do původního včelstva. V takovém případě by měl být roj usazen do jednoho vysokého, nebo dvou nízkých nástavků, usazených na původním dně. Na ně postavíme nástavky s mednými zásobami a na ně nad mezidno nástavky původního plodiště. Až se ve včelstvu nad mednými nástavky matka oplodní a začne se líhnout její první plod, můžeme mezidno nahradit mřížkou a obě včelstva tak spojit. Někteří včelaři toto spojení provedou ještě před vylíhnutím mladé matky.
V případě usazení roje do samostatného úlu je rovněž výhodné usadit jej na místě původního úlu, který odsuneme na jiné místo. Ve snůškové mezeře nezapomeneme roj přikrmovat řídkým cukerným roztokem až do postavení nového díla a vytvoření glycidových zásob v množství alespoň 7–10 kg. Z původního plodiště během 1–2 dnů odletí všechny létavky a posílí roj. Z rojových matečníků se vylíhne mladá matka.
Případné spojení obou včelstev provedeme jako v předchozím případě. Můžeme tak učinit před letní snůškou, po medobraní, nebo až na jaře pro lepší využití květové snůšky.
Roje neznámého původu mohou pocházet ze včelstev nemocných morem nebo hnilobou plodu. Proto je odchytíme a utratíme (nejlépe vysířením) a rojáček vydesinfikujeme. Mrtvé včely spálíme.
Při medobraní nesmíme znehodnotit svoji celoroční píli
Spotřebitelé medu kladou na jeho kvalitu stále větší důraz. Měli bychom na to myslet už před samotným medobraním. Jednak už při jarním rozšiřování včelstev, kdy jsme měli možnost vkládat do nejvýše položených úlových nástavků jen ty nejsvětlejší souše, které med neznehodnotí nežádoucí pachutí starých plástů.
Na spotřebitelovu náročnost myslíme také při volbě termínu medobraní. Příliš brzy vytočený nezralý med bude mít vysoký obsah vody a začne kvasit. Máme-li o jeho zralosti pochybnosti, odložíme vytáčení o několik dní, než včely zavíčkují téměř všechny medné buňky na plástu.
MED V NÍZKÝCH NÁSTAVCÍCH JE ZRALÝ NEJDŘÍVE
Nejjistější je, když ze včelstva odebíráme jen zcela zavíčkované plásty, protože jen ty jsou zárukou malého obsahu vody v medu. V tomto ohledu jsou velkou výhodou úly s nízkými nástavky v horních patrech (kombinovaný systém), nebo v celém úlu (nízkonástavkový systém). Nízký plást totiž bude logicky zavíčkován dříve, než vysoký.
VČELY Z ODEBÍRANÉHO NÁSTAVKU VYLÁKÁME VÝKLUZEM, NEBO VYFOUKNEME
Odběr plástů nám může usnadnit použití výkluzů, jimiž přibližně 8–12 hodin předem oddělíme nejvýše postavený nástavek úlu. Pokud v něm není žádný plod, včely jej opustí. Použít můžeme i vyfukovače s benzínovým motorem. Také zde bude práce s nízkými nástavky pohodlnější, než s vysokými – přes výkluz odejdou včely z nižšího nástavku rychleji, než z vysokého. Vyfouknutí včel z nástavků vysokých 24 cm a více může být již nemožné. Při odebírání nízkých nástavků je včelstvo také méně stresováno. Má-li úl při medobraní např. 8 nízkých nástavků s rámky 44,8 x 15,9 cm a včely mají z této 1/8 úlu přejít do zbývajících 7/8, nijak výrazně se to v hustotě sezení včel na plástech neprojeví.
Zcela jiná situace však nastane v úlu se třemi vysokými nástavky s rámky např. 39 x 24 cm. Tady se celá 1/3 úlových včel musí přesunout do zbývajících 2/3 a to může velmi zásadně ovlivnit úlovou teplotu, vlhkost, koncentraci CO2 a mateřího feromonu, přičemž poslední dva faktory se přímo podílejí na vzniku rojové nálady.
ODVÍČKOVÁNÍ
Zavíčkované plásty je třeba nejdříve odvíčkovat. Můžeme to udělat klasicky pomocí odvíčkovací vidličky, nebo elektricky vyhřívaným nožem. Máme-li moderní zvratný medomet, bude stačit víčka pouze narušit poškrábáním vidličkou a med bez problémů vytočíme.Ve větších provozech se neobejdeme bez odvíčkovacího stroje. Nejen v zahraničí, ale už i v ČR a na Slovensku jsou stále častější technologie umožňující odvíčkování a vytáčení celých nízkých nástavků bez manipulace s jednotlivými rámky.
Při vytáčení dbáme úzkostlivé čistoty. Zejména je třeba dbát na to, aby med nepřišel do styku s železem, mosazí, či mědí. Nejvýhodnější je mít medomet i ostatní nádoby na med z nerezu. To také udělá dobrý dojem na naše zákazníky.
Při medobraní je zřejmě každý včelař v pokušení odebrat co nejvíce medných plástů. Nesmíme však zapomenout, že ve včelstvu je v tomto období mnoho plodu a spotřeba glycidových zásob je tedy velmi vysoká. V každém plodujícím včelstvu proto musí zůstat min. 7 kg medu. Trvá-li snůšková mezera příliš dlouho, je vhodné pokrmovat včelstvo cukrem v dávce asi 1/4 kg denně.
K chovu matek můžeme použít Boháčův odsavač
Zmínili jsme se o možné nerovnováze v produkci a odbytu mateří kašičky. Tento nepoměr můžeme využít k chovu matek. Nejjednodušší metodou je Boháčův odsavač v nízkém nástavku nad medníkovým prostorem. Princip je velmi jednoduchý:
Ze včelstva vyjmeme a ometeme dva plásty s nejmladším plodem a dva pylové plásty a vložíme je do nového nástavku. Mezi plodové plásty vložíme několik umělých mateřích misek, do nichž jsme na mateří kašičku nebo čistou vodu přenesli několik půldenních larviček. Tento nástavek postavíme přes mřížku nahoru na úl. Během několika desítek minut nástavek obsadí včely-kojičky a začnou otevřený plod včetně matečníků krmit. Kdo si netroufá na přelarvování, může si objednat otevřené matečníky v některém z vyšších chovů, případně ve své ZO iniciovat jejich hromadný od-běr pro více včelařů.
Vzhledem ke stále rostoucímu nebezpečí šíření nemocí včelího plodu, zejména moru plodu, dáme přednost plemenivu od matek šlechtěných na čisticí pud. Např. linie Vigor pocházející ze včelína VÚVč Dol v Zubří je šlechtěna speciálně na tuto vlastnost. Nově vylíhlým matkám nezapomeneme výrazně označit česno jejich nového domova nejlépe barevným štít kem, aby ztráty zalétnutím byly co nejmenší.
NA KONCI SEZÓNY VYTÁHNOUT DO BOJE PROTI VARROÁZE
Po letním slunovratu kraňské matky významně omezí kladení vajíček, zatímco přítomné samičky roztoče Varroa d. kladou stále stejně intenzivně. To znamená, že počet roztočů připadajících na jednu včelí plodovou buňku, se rychle zvyšuje. Kvalita zimující generace tak může být vážně ohrožena.
V tomto období můžeme provést tři významná a účinná protivarroázní opatření:
1. Vytvářet oddělky Tak, jako v květnu (máj), ještě i nyní můžeme vytvářet oddělky. Než se v nich vylíhne nová matka, budou poměrně dlouho bez otevřeného plodu a roztoči varroa d. se v nich nemohou množit. Podle některých autorů dokonce dochází k masivní migraci roztočů z takových bezplodých včelstev.
2. Aplikovat kyselinu mravenčí Při současné nízké ceně tohoto léčiva se jedná o zanedbatelný náklad ve srovnání s jeho ozdravnými účinky. Kyselina mravenčí nejen zničí mnoho roztočů již v jejich vývojovém stadiu, ale významně omezuje také zvápenatění plodu a nosematózu. Ve včelích produktech přitom navíc nezanechává nežádoucí chemické látky.
Léčit kyselinou mravenčí můžeme i dříve, než po posledním medobraní. Musíme ale počítat s tím, že med bude mít po několik dní až týdnů nakyslou chuť a další medobraní tak bude třeba odložit, dokud se kyselina neodpaří. Pokud by z tohoto léčení přece jen malé množství kyseliny v medu zůstalo, není se čeho obávat. Kyselina mravenčí je přírodní látka, která se i v medu běžně vyskytuje a na zdraví lidí nemá v takovýchto malých koncentracích žádný vliv.
3. Odstranit trubčí plod Tento zákrok provedeme koncem června. Trubci, kteří by se z něj vylíhli by už stejně nebyli k oplodnění matek potřeba. S trubčím plodem odstraníme také velké množství roztočů. Ve výhodě přitom budou ti, kdo si rámky s trubčím dílem na horní loučce viditelně označili.
Na vrcholu léta začíná včelí zimování
Včelstvo zažívá během čtyř měsíců dva zlomové obraty ve svém vývoji: Ten první v dubnu (apríl), když začíná jeho bouřlivý jarní rozvoj a druhý v červenci (júl), kdy začíná příprava na zimování.
Je to období, kdy matky omezují kladení vajíček, trubci začínají být odsouváni od medných zásob, objevuje se slídilství a případně i loupež. Ve včelstvech napadených varroázou se počet roztočů dostává za únosnou hranici a může ohrozit budoucí dlouhověkou generaci včel. V červenci máme poslední příležitost vytvořit nová včelstva a vychovat mladé matky.
KONTROLA MÍRY NAPADENÍ VČELSTEV VARROÁZOU
Riziko poškození nebo i úhynu včelstev napadených varroázou je největší právě nyní, kdy se rychle zvyšuje počet roztočů na jednu plodovou buňku a potažmo na jednu včelu. Zkolabovat může i včelstvo, které na jaře bylo zcela zdravé, ale vyloupilo divoce žijící neléčené včelstvo. Jeho létavky mohou přinést tisíce roztočů, jejichž počet se rychle znásobí a do zimy může včelstvo uhynout.
Proto na stanovišti vybereme několik včelstev, jimž do podmetu vložíme podložky chráněné sítí proti vynášení roztočů včelami (tzv. zdvojené podložky) a sledujeme u nich přirozený spad roztočů. Je-li dno úlu zasíťované, můžeme podložku vložit pod tuto síť. Denní spad 5–10 roztočů je varováním, že včelstvo je napadeno silně a nelze čekat až na podzimní fumigaci. Při spadu větším než 10 roztočů denně je třeba včelstva ihned léčit a to ve spolupráci s příslušnou veterinární správou.
Do poloviny července je možné tvořit oddělky, kterým však nyní musíme dát již více plodu i včel. Smetence už nebudou mít mnoho možností přinést si dostatek pylu pro podletní a jarní plodování a proto jim po vystavění mezistěn musíme několik pylových plástů přidat.
Jen málo úspěšný bývá v tomto čase chov matek při matce. V osiřelci lze však ještě poslední série odchovat. Větší potíž už bývá s přidáváním matek. Za nejspolehlivější lze považovat přidání kladoucí matky s celým oddělkem, zejména s jejím vlastním plodem. Tato metoda je vhodná zejména v nízkonástavkových systémech, kde se oddělek snadno vytvoří a stejně jednoduše postaví na včelstvo, jemuž má být matka vyměněna. Ponecháme-li mezi oběma včelstvy po dobu 2–3 týdnů mateří mřížku, nebudeme muset vyhledat a odstranit původní matku. Kdo včelaří v malých úlech a s vysokými rámky, může použít tzv. poklopku, což je vlastně popsaná metoda v malém.
Pokud potřebujeme vyměnit starou matku za novou, odložíme to raději až na září (september), kdy včely nové matky přijímají velmi ochotně.
Při veškeré práci se včelami již musíme být opatrní a počítat se stálou přítomností slídilek, které jakmile objeví i sebemenší množství koncentrované sladiny, okamžitě o tomto zdroji informují své družky.
I když se v červenci množství plodu rychle zmenšuje, na jeho výživu je ještě stále potřeba velké množství pylových a glycidových zásob. Celková spotřeba včelstva může být až 0,5 kg medu denně a proto při medobraní musíme ponechat v úlu dostatečnou zásobu medu. Nastane-li delší bezesnůškové počasí, je třeba včelstva pokrmovat cukerným roztokem.Volíme menší dávky, aby se cukr nedostal do medu.
ÚLOVÝ PROSTOR RADĚJI VŮBEC NEZMENŠOVAT
Koncem července začneme včelstva připravovat na zazimování. Řada včelařů se zde dopouští jedné zásadní a těžko napravitelné chyby, když úlový prostor radikálně zmenší. Včelstva stále potřebují volné souše a to ke zpracování a uložení podaného cukerného roztoku. Bude-li volných buněk v úlu málo, včely zanesou tento roztok i do plodového hnízda, matka bude nucena omezit kladení a včelstvo si nevychová potřebný počet zimních dlouhověkých včel. K dispozici proto musí zůstat nejméně 3–4 nízké, nebo 2–3 vysoké nástavky.
Pro podletní plodování, přezimování a jarní plodování začneme dodávat potřebné množství cukru. V době, kdy byl cukr velmi drahý a těžko dostupný, se jím naši předkové snažili co nejvíce šetřit. Tomuto hledisku do značné míry podřídili celý způsob chovu včel a to i za cenu zvýšení pracnosti a časové náročnosti. Snažili se tedy zazimovat málo početná včelstva a dodat jen tolik cukru, kolik bude nezbytně potřeba do první jarní snůšky. Časté předjarní a jarní prohlídky měly odhalit případné nedostatky zásob před touto snůškou a umožnit jejich doplnění. Dnes již víme, že
1. včelstvo nesmí hladovět, protože zastaví plodování
2. včely vyhnané z úlu v podletí chybějí při jarní snůšce
3. spotřeba zimních zásob v přepočtu na jednu včelu je o to menší, čím silnější je zimující včelstvo. Dvě včelstva zazimovaná každé na 11 rámcích 39 x 24 cm spotřebují během zimy přibližně 2 x 15 kg zásob a další 3–6 kg při jarním podněcování, což je celkem 33–36 kg. Jedno včelstvo o dvojnásobné síle (dva vysoké, nebo tři až čtyři nízké nástavky) však spotřebuje jen asi 18 kg (žádné jarní podněcování již nepotřebuje). Doplníme-li zásoby raději na 20–23 kg, ušetříme 10–16 kg cukru.
4. pro včelstvo i včelaře je výhodnější, když je zásob raději více než méně a obě strany si ušetří starosti, zda vystačí až do jara.
Navíc dodat včelstvu o několik kilogramů cukru více, než bude nutně potřebovat, dnes není finančně až tak velký problém. Za to získáme jistotu, že do rozkvětu řepky se o množství zásob nemusíme starat.
UTEPLOVÁNÍM CUKR NEUŠETŘÍME
Dříve se také myslelo, že se mnoho cukru ušetří dokonalým uteplením úlů. To platí do jisté míry u velmi slabých včelstev, například u nově utvořených, která nestihla do zimy patřičně zesílit. U silnějších včelstev však často dochází vlivem uteplení k dlouhotrvajícímu plodování, někdy i přes celou zimu. Tím se včelstvo dostává do velmi nebezpečné situace. Jednak umožňuje varroáze celoroční množení na svém plodu, dále způsobuje neúčinnost podzimního léčení, protože většina samiček se nachází v bezpečí pod plodovými víčky a navíc tato včelstva spotřebují mnoho zásob na výživu larev a udržování mnohem vyšší teploty zimního chomáče. Včelí plod totiž vyžaduje stálou teplotu kolem 34,5 °C.
Někteří nízkonástavkoví včelaři si ušetří část námahy s vytáčením řepkového medu a s podletním krmením, když ve snůšce včelstvu odeberou jeden nástavek s tímto levným medem a po snůšce jej včelstvu vrátí. K těmto 15 kg medu pak už dodají jen 5–10 kg cukru. Jiní v každém včelstvu trvale ponechávají zásobu asi 15 kg medu a na zimu žádný cukr nepřidávají.
S prodejem medu, který jsme vytočili, nespěcháme. Největší poptávka po něm bude teprve při pečení vánočního cukroví a v chřipkovém období na konci zimy. Nějaký med nám také musí zůstat pro snůškově slabší roky, abychom zákazníka nikdy nemuseli odmítnout a tím jej neztratili.
Srpen – poslední příležitost k nápravám chyb
Osmý měsíc v roce můžeme označit za začátek včelařského roku. Je to nejen čas, v němž padá jeden teplotní rekord za druhým, ale také čas, kdy včelař musí vzít na vědomí, že se chýlí ke konci období snůšky a je třeba pomýšlet na zimu. V předchozích třech měsících jsme se snažili o intenzivní rozvoj včelstev, abychom dosáhli jejich co největší početnosti pro zazimování a následně pro časnou jarní snůšku. V tomto období máme poslední možnost napravit to, co jsme v tomto směru nestihli, nebo co se nám nepodařilo.
ZAZIMOVAT JEN SILNÁ VČELSTVA
Nejčastějším problémem je zeslabené včelstvo, což je většinou důsledek ztráty matky nebo jejího špatného oplození a slabého výkonu v kladení vajíček. To se stává při vyrojení včelstva (často i několikanásobném), když úl opustí mnoho včel a mladá matka se při snubním letu ztratí. Ve většině případů stačí takovému včelstvu přidat oddělek, který jsme vytvořili s letošní matkou. Je-li včelstvo příliš slabé, nebo pokud máme podezření na přítomnost trubčice, je lepší takové včelstvo zrušit. Tam, kde je včelař závislý na jarní snůšce z řepky, je třeba všechna včelstva zazimovat nejméně na třech nízkých, nebo dvou vysokých nástavcích. Zimovat slabší včelstva se nevyplatí.
POLOHU ČESEN JIŽ NEMĚNÍME
Česno je pro včely nejdůležitější část úlu. Až budou v zimě potřebovat k za-hřátí trávit cukerné zásoby, budou k tomu potřebovat velké množství kyslíku a ten se do úlu dostane zejména česnem. Včely si již při doplňování zimních zásob volí místo pro zimní chomáč a to právě podle polohy česen (hlavního česna a oček).
Proto si již nyní rozmyslíme, která česna ponecháme otevřená a tento stav až do jara neměníme. Je lépe ponechat funkčních raději více česen, než méně. Důležité je ochránit spodní česno a příp. i očko prvního nástavku proti hlodavcům.
Jsou-li očka umístěna nikoli uprostřed čelní stěny, ale excentricky u jedné boční stěny, postavení plástů v úlu se více blíží přirozené stavbě. V úlech Langstrothova typu jsou rámky orientovány podélně, v tzv. studené stavbě. Ta je pro zimování nejvýhodnější. Pokud jsou plásty umístěny na teplou stavbu a úl nemá očka, je centrické postavení hlavního česna velkým rizikem. Čtvercové nástavky proto pootočíme o 90°. Nemáme-li tuto možnost, pokusíme se česno částečně zúžit z jedné strany.
V místech, kde chomáč na konci zimy ukončí svoji pouť a začne vychovávat první plod, by mělo být alespoň několik plástů s pylem. U nízkonástavkových systémů to zpravidla bývá druhý nástavek shora. Na tuto pozici tedy přeložíme nástavek ode dna. V ostatních úlech nalezneme pylové plásty v blízkosti česen.
VČASNÉ DOPLNĚNÍ ZÁSOB ŠETŘÍ DLOUHOVĚKÉ VČELY
Právě nyní se začínají líhnout dlouho-věké zimní včely, které by měly být ušetřeny práce se zpracováním zimních zásob a s ošetřováním plodu. Bez zbytečného odkladu proto dokončíme krmení. Na ukončení přísunu sladiny do úlu zareaguje včelstvo omezením plodování. Učiní to tím razantněji, čím méně bude uteplené a bude lépe vnímat postupný pokles denních i nočních teplot. Toho se není třeba obávat – naopak! Včasné ukončení plodování znemožňuje množení roztočů varroa. Nové dlouhověké včely se navíc neopotřebují výchovou plodu a pylové zásoby zůstanou uchovány pro krušné předjarní měsíce.
ČAS LOUPEŽE
Riziko loupeže nadále trvá. Zvláštní pozornost věnujeme zejména slabým oddělkům, jejichž česno ponecháme otevřené na minimum (průchod pro 2–3 včely). Aby však v úlu bylo dostatek vzduchu, je dobré postavit nástavky s těmito oddělky na zasíťovaná dna. Dojde-li k napadení včelstva, přehodíme přes něj včelotěsnou síťovinu či záclonu a dorážející slídilky mlžíme vodou. Přibližně do půl hodiny je možné síť sundat a včely na ní sedící vytřepat např. na fólii, aby se v trávě neztratily.
ZPRACOVÁNÍ SOUŠÍ
Pokud nám to dovolí čas, můžeme hned v srpnu začít se zpracováním nepotřebného díla. Má to velkou výhodu – vyhneme se riziku zničení díla zavíječem. Světlé souše, které nám zbyly po medobraní je možné uskladnit pro jarní rozšiřování. V některých včelařských provozech se veškeré zbylé dílo vyvaří a na jaře se rozšiřuje pouze mezistěnami. To představuje velkou úsporu času. V menších provozech je výhodnější tyto souše uskladnit. Jednou z možností je uložení do uzavřených skříní, nebo komor, kde je ošetříme oxidem siřičitým, Staphexem nebo snížením teploty na 10 °C pomocí výparníku. Jednodušší je ponechat je v nástavcích venku pod přístřeškem, zespodu i shora uzavřené drátěným pletivem. Vznikající průvanu zavíječi brání v rozmnožování.
Pokud bychom včelstvo na jaře rozšiřovali pouze mezistěnami, mohlo by se stát, že by první snůšku dostatečně nevyužilo právě kvůli nedostatku hotového díla k jejímu zpracování a uložení.
LÉČENÍ VARROÁZY
Tam, kde veterinární správa nařídila ošetření včelstev Gabonem PF-90, nebo PA-92, si pečlivě poznamenáme datum vložení těchto pásků, abychom je přesně za 24–30 dní ze včelstev odstranili. Závisí na tom dosažení vysoké účinnosti a zároveň omezení možnosti vzniku rezistence roztočů vůči těmto léčivům.
Napajedlo v této době udržujeme stále funkční a čisté a je-li to alespoň trochu možné, dopřejeme trochu vody na osluněné pláži i sobě.