Od jara 2014, kdy proběhl pilotní ročník monitoringu, shromažďujeme informace o vývoji a trendech českého včelařství. Díky vyplněným dotazníkům od jednotlivých včelařů máme zaznamenané informace o proběhlých sezónách, a tak můžeme srovnávat s minulostí. Zatímco v prvním ročníku se do studie zapojilo 556 respondentů, v letošním ročníku to bylo, až téměř neuvěřitelných, 1 729 respondentů, tzn. přibližně trojnásobek.
O zvýšených ztrátách včelstev se hovoří od podzimu 2019, kdy začala kolabovat první oslabená včelstva i celé včelnice. Dle informací zjištěných od respondentů studie činily letošní ztráty 20,8 %, což jsou zatím nejvyšší zaznamenané ztráty od počátku monitoringu. Letošní ztráty jsou srovnatelné se ztrátami v zimě 2014/15, kdy proběhl druhý ročník monitoringu a kdy ztráty atakovaly hranici 20 % včelstev (graf 1). Z meziročního vývoje ztrát včelstev vidíme, že hned po úhynovém roce 2014/15 nastal rok s velmi nízkými ztrátami včelstev, během následných roků se však ztráty pohybovaly kolem 12–15 %.
Při pohledu na ztráty v jednotlivých krajích ČR vidíme rozdíly ve ztrátách včelstev. Nejvyšší ztráty byly zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 %) následované krajem Olomouckým s 29,8% ztrátami. Nejnižší ztráty měli včelaři v Pardubickém kraji (10,8 %) a v Kraji Vysočina (12,3 %). V daných regionech také sledujeme, o jakém procentu včelstev registrovaných v dané oblasti máme informace. V Moravskoslezském kraji máme informace o 6,5 % registrovaných včelstev, naopak v Jihočeském kraji jen o 2,3 % registrovaných včelstev. Ztráty můžeme hodnotit dvěma základními způsoby: 1) buď počítat procento uhynulých včelstev z celkově zazimovaných v dané oblasti, nebo průměrovat ztráty jednotlivých včelařů. Výsledné hodnoty se mohou mírně lišit, jak uvádí tabulka 1.
Pokud se podíváme na míru ztrát včelstev bez ohledu na velikost hospodářství, tak vidíme, že v uplynulé zimě stouplo procento respondentů, kteří měli 50 a více procentní ztráty ve srovnání se zimou 2018/19. Jedná se o nárůst o 8,6 procentního bodu na 14,6 %. Podobně zvýšené četnosti vysokých ztráty hlásili respondenti i po zimě 2014/15 (graf 2).
Nově jsme v letošním dotazníku položili otázku, v jakých měsících včelaři zvýšené úhyny na svých včelnicích zaznamenali. Pětina respondentů uvedla, že rozsáhlé úhyny včelstev zjistila už v říjnu, kdy pravděpodobně došlo k vytracení letní generace včel z úlů, ale nahrazující zimní generace chyběla. Z komentářů uvedených na konci dotazníku však čteme, že k úhynům docházelo mnohdy postupně v období několika zimních měsíců. Výsledky mohou být zkresleny posunem mezi dobou, kdy k úhynu skutečně došlo a kdy byly úhyny zjištěny včelařem.
Lokální problémy s úhyny včelstev jsou lépe viditelné v prostorové distribuci na mapě (obr. 1). Mapa je také on-line na www.coloss.cz, kde si čtenáři mohou mapu přiblížit do své oblasti.
Výsledky z okolních zemí zúčastněných v COLOSS monitoringu nejsou v době uzávěrky tohoto čísla ještě známy. Další výsledky i srovnání se situací v okolních zemích přineseme v následujících číslech Moderního včelaře.
