Včely a včelařství měl rád nade vše, a to především v době, než se včelaření přestěhovalo na internet. Byl chovatelem včelích matek, svérázně přednášel o apiterapii, neboť vše vyzkoušel především na sobě. Patřil k zakládajícím členům Sekce komerčních včelařů. Vyznal se v lidech, při výběru osob, které jsou ochotné a schopné zastávat funkce ve včelařských strukturách, bylo jeho slovo zásadní, časem prověřené. Stál u myšlenky a založení včelařských poutí na Svatém Hostýně, kam se každý rok v květnu sjely tisíce včelařů nadechnout se do nové sezony. Jan byl oblíbený vypravěč. Svými příběhy o tom, jak po roce 1989 dojel se svojí Avií z Lidečka až do Moskvy, jak se věnoval ochotnickému divadlu, jak se potkal s medvědem, kterého nazýval valašským grizzlym, či jak ho vojna zavála až do kazašských stepí, nás často bavil dlouho do noci. Jeho žena Maruška se pak ráno opatrně ptala: „Co zase ten můj Jan stvářal?“
Honzo, děkujeme za vše, tvojí komerčáci a přátelé z Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ.