Zpět k základům, zpět ke včelám

Svetozár Ružička

7/2021, strana 41

Vzdělávací platforma www.beeconf.com přinesla sérii volně přístupných přednášek světových odborníků, zaměřenou na nejzákladnější vlastnosti a potřeby včel. Přednášky v angličtině se slovenskými titulky jsou zdarma přístupné na www.beeconf.com. 

Dr. Jeff Pettis, současný prezident Apimondie, profesorka Marla Spivak a profesor Thomas Seeley hovoří o zákonitostech včelstev, přičemž se opírají o vlastní pozorování a vědecké výsledky. Ve svých video příspěvcích přinášejí stále aktuální témata, jako je schopnost včel přirozeně se vypořádat s kleštíkem, zvápenatění a mor včelího plodu.

 

Dr. Jeff Pettis

Prezident Apimondie přichází se třemi vstupy. Krátce se vrací do historie sběračů medu a začátku chovu včel. Přináší vlastní cestovatelské zážitky uznávaného entomologa, biologa a včelaře. S nadhledem nám pomůže vnímat základní vlastnosti a instinkty včel napříč planetou. Uvádí několik základních rozdílů mezi chováním afrických, asijských a evropských včel medonosných, stejně jako včel bezžihadlých. Připomíná, že med umí produkovat také někteří australští mravenci.

Hlavně se zaměřuje na potřebu hlubokého poznání života volně žijících včel a aplikaci jeho zákonitostí do včelařské praxe. Užitečné jsou jeho poznatky z pokusů týkajících se nákazy moru včelího plodu a obranných mechanismů včel. Poprvé v našem regionu tak představil včelařské veřejnosti své experimenty s měřením rizika přenosu moru, nebo zda zavíječ voskový může pomoci při likvidaci napadených plástů. Dalšími zajímavými tématy, která by mohla zaujmout, jsou neobvyklé obranné mechanismy včel v boji proti sršním v Asii, či tzv. pohřbený pyl, tedy pyl, který včely vyhodnotily jako nebezpečně kontaminovaný, a proto ho pokryly propolisem a voskem, aby se z něho nešířily nechtěné látky.

Svět je otevřený a šíří se v něm nejen poznatky, ale také choroby a škůdci včel. Co nás, evropské včelaře, pravděpodobně ještě čeká, naznačuje v druhé části svého příspěvku. Zdůrazňuje, že rozličné způsoby včelaření jsou spíše druhořadé. Výsledek včelaření závisí na vědomostech o biologii včelstva a ekologii. Připomíná potřebu udržovat lokálně přizpůsobené linie matek a také to, že úzce zaměřené šlechtění a snaha za každou cenu bránit včelstvu v rojení jde proti přirozeným instinktům včel, jejich zdraví a dlouhodobému přežití chovaných včelstev. Víc než nekonečné debaty o typech úlů a o technologii včelařeníje třeba se zaměřit na podstatu života včel, respektovat jejich přirozené instinkty, dbát o biologickou rozmanitost krajiny a být zodpovědnějšími včelaři.

 

Marla Spivak

Americká vědkyně působí na univerzitě v Minnesotě. S autentickými postřehy a výstupy pokusů se příliš často nesetkáváme, avšak příspěvky profesorky Marly Spivak tato praktická doporučení přinášejí. Autorka se dlouhodobě věnuje tématům, jak se včely udržují zdravé, co je to sociální imunita, jaké rozličné projevy hygienického chování už známe a co ještě zůstává skryté.

Marla Spivak přináší ucelenou přednášku o propolisu a jeho významu ve včelím hnízdě a o tom, jaké funkce plní ve zdravotním stavu celého včelstva. Pojednává o různých druzích propolisu, který včely sbírají, odkud ho přinášejí a co s ním činí v úlu, jaké jsou jeho vlastnosti, účinky a mechanismy v kontextu samoléčby včel. Připomíná, jak se včely umí vzájemně, sociálně, léčit. Nabízí výsledky jednoho ze svých mnoha pokusů věnovaných tomu, jak propolis pomáhá včelám v souvislosti se zvápenatěním včelího plodu. Její výzkumy mají praktické využití. Uvádí například několik způsobů úprav vnitřního prostoru úlů s cílem maximalizovat ochranný účinek propolisu na včelstvo. Otevírá také téma souhry včel a potřebných mikroorganismů v jejich tělech, úlohu mikrobiomu a součinnost s propolisem.

Profesorka Spivak realizovala rovněž dlouhodobé pokusy s výběrem včel s varroasenzitivní hygienou (VSH). Vyšlechtila tzv. minnesotskou linii matek s velmi dobrou schopností odstraňovat kleštíky z napadených plodových buněk.

Jak rychle a přesně dokážou včely rozeznat, že je plod napadený parazity, anebo jinými chorobami? Dokážou otevřít a znovu zavřít podezřelé buňky, či odstranit poškozený plod? Jistě vás to bude zajímat.

 

Thomas Seeley

Dalším přednášejícím je profesor Thomas Seeley, známý svým více než 50letým výzkumem volně žijících včelstev v dutinách stromů v Apalačských horách, tzn. v jejich přirozeném prostředí bez zásahů člověka. Jde zde o čistý dotyk s původním životem včel bez zkreslení způsobeného včelařskými úkony. Seeley je stopařem včel a zároveň vědcem, další studnicí inspirace pro vjem potenciálu včel přežít.

Ve svém příspěvku pojednává o období, kdy se ve sledovaném regionu volně žijící včelstva poprvé lokálně setkala s kleštíkem a jak na něj v následujících letech reagovala. Poukazuje na základní parametry, které dutiny stromy včelstvům poskytují. Prostředí, v němž se včely vyvíjely a na které se adaptovaly během milionů let svého vývoje. Vstřebávání těchto poznatků je skutečně přínosnou odbočkou od debat o stovkách rozdílných, zaručeně nejlepších rámkových měr a úlů, které provázejí poslední století.

Prof. Seeley vysvětluje základní princípy darwinského včelaření, jehož je propagátorem. Jde o včelaření prakticky bez zásahu člověka, bez léčení, v lesích s minimálním dopadem člověka na přírodu. Včelaři jistě ocení podněty a ryzost poznání provázející Seeleyho pozorování a pokusy o volně žijících včelstvech v porovnání s moderně chovanými včelstvy, často v převčelené, málo úživné krajině, hustě obývané lidmi.

 

Slovo organizátorů včelařského vzdělávání na platformě www.beeconf.com

S nadšením a upřímnou úctou k poznání, které je často v rozporu s tím, na co jsme zvyklí, co jsme přijali, čemu jsme uvěřili, anebo o čem si myslíme, že je jediná možná interpretace, přinášíme přednášky, podněty a poznatky získané vědeckými postupy renomovaných odborných pracovníků. Přibližujeme vám svět včel a poznání, které překračuje hranice jak na mapě, tak v myslích. Jsme rádi, že jste v tom s námi.

 

Ilustrační foto Pavol Prok.