Pokud se zaměříme jen na flóru, pak se jako včelaři můžeme v některých případech dostat do zájmové kolize s úsilím nepůvodní druhy eliminovat. Jde v první řadě o trnovník akát, z něhož v teplých částech republiky, kde jsou rozsáhlé porosty a meduje, získávají včelaři ceněný jednodruhový med s unikátními vlastnostmi. Týká se to však také křídlatek či zlatobýlů kanadského a obrovského. Invazní rostliny vytvářejí při svém šíření jednolité plochy, na nichž nemá šanci vzejít a přežít jiná rostlina nežli právě tato. Protože monodieta včelám nesvědčí, zájmy včelařů a ochránců přírody by se zde mohly prolnout.
Legislativa k invazním druhům
Konference se zabývala právním prostředím, které regulaci invazních druhů řeší. Základním dokumentem je nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 1143/2014 účinné od roku 2015 s návaznými novelizacemi. Stanovuje tzv. unijní seznam nežádoucích organismů, které je třeba v Evropě vymýtit. Je zde uvedeno 66 rostlin a živočichů. Na unijní seznam navazují rozsáhlejší seznamy národní. V unijním seznamu například chybí křídlatka, kterou u nás chápeme jako invazní rostlinu, v Německu se však využívá k produkci energeticky vydatné biomasy.
Protože nařízení Evropské unie nemá úplnou návaznost na právní předpisy jednotlivých států, přistoupila Česká republika k jeho adaptaci na naše poměry. Cílem bylo stanovit kompetence a sankce, upřesnit procesní postupy pro jeho naplňování či porušení, a to v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a souvisejících předpisů, jako je například rostlinolékařský zákon. Výsledkem se stal zákon č. 364/2021 Sb., účinný od 1. 1. 2022. Jedná se o tzv. invazní novelu zákona. V zájmu včelařů je mít o této legislativě povědomost.
Likvidace a šíření invazních rostlin v praxi
Protože likvidace invazních druhů je vysoce odborná záležitost, nespočívá tato práce na majitelích pozemků. Ti však mají povinnost „nečinnosti“. To znamená, že musí strpět na svých pozemcích zásahy orgánů ochrany přírody, rozuměj eradikaci uvedených organismů. K celé problematice nyní připravuje Ministerstvo životního prostředí akční plán, který má schválit vláda.
Vlastníci a hospodáři se však mohou zapojit aktivně. Také lze využívat různé dotace určené na omezení nežádoucích organismů.
Se schválením novely naopak přicházejí možné potíže pro ty, kdo by invazní druhy vědomě vysazovali a vysévali. Založit kolem včelnice nový akátový háj není dobrý nápad a dnes již může mít nepříjemné dopady. Stejně tak pustit se bezhlavě do likvidace starého porostu tak, že se akáty jednoduše pokácí, protože se tímto způsobem naopak porost zmladí a vytvoří množství výmladků, z nich se rozšíří dál s novou silou. Vždy by se mělo postupovat na základě odborné konzultace, anebo alespoň vyhledání adekvátních informací, ať už při zakládání nové vegetace (včetně například výsevu komerčních směsí semen tzv. kvetoucích luk obsahujících často exotické květiny), anebo při plošné likvidaci.
Metodika likvidace invazních rostlin
Jak na konferenci zaznělo, obecně se likvidace invazních rostlin děje nyní nikoli na velkých, už jimi zcela pokrytých plochách, kde už to bývá často nereálné, ale častěji a úspěšně v nových ohniscích, kde lze šíření ještě zastavit.
Jedna přednáška patřila akátu a jeho likvidaci v Národním parku Podyjí. Optimální metodou likvidace je navrtání kmene a cílená aplikace roztoku kontaktního herbicidu do vzniklých otvorů, takže mateřský strom uhyne, aniž vyžene výmladky.
Monitoring nežádoucích druhů
Při monitoringu invazních organismů sehrává důležitou roli vedle profesionálních ochránců přírody a botaniků tzv. občanská věda. Všechny informace putují do databáze Evropské unie NOBANIS/EASIN. Pro Českou republiku je důležitý také Katalog nepůvodních rostlin ČR z roku 2012 Petra Pyška a kol., který má být letos aktualizován. Stejně tak Černý, šedý a varovný seznam nepůvodních druhů Jana Pergla a kol. z roku 2016.
Pro praktické ověření nebezpečnosti konkrétní rostlin slouží Karty druhů, které jsou veřejně přístupné na webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz.
Co se týká zapojení laické veřejnosti do sledování výskytu diskutovaných rostlin, pozitivní úlohu sehrávají mobilní aplikace BioLog (https://biolog.nature.cz/biolog/cz) a iNaturalist (https://www.inaturalist.org/).
Na našem území se nyní cíleně sleduje deset rostlinných druhů. Ale pozornost je nutné věnovat kromě invazním také expanzivním rostlinám, a to nejen na cenných územích, jako jsou chráněné krajinné oblasti, ale také na místech opomíjených, jako je okolí železnice či různé biologicky degradované plochy uvnitř měst.
Všechny přednášky jsou volně k dispozici na www.nature.cz.
