Posláním skanzenů je soustředit a uchovat vzácné ukázky původní venkovské architektury regionu. Někde jde o pár prázdných chalup, jinde o desítky objektů, které navíc skrývají zemědělský inventář a dávné vybavení vesnických staveb. Právě tak je koncipované Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, které je pobočkou Polabského muzea v Poděbradech. A co víc! V areálu volně stojí včelín, úly, ve dvousetletém špýcharu z Vlkavy je rovnou celá včelařská expozice.
Jak nám prozradila vedoucí etnografka PhDr. Jana Hrabětová, řada věcí se sem dostala proto, že se v její rodině včelařilo, takže památky na rolnické včelařen ráda přijímala a sama vyhledávala. Oblast měla navíc štěstí na výtečnou včelařskou osobnost, profesora Františka Hesse, jehož pozůstalost sbírku obohatila o zajímavé exponáty a archivní dokumenty. Ty jsou dnes uloženy k badatelskému studiu v poděbradském muzeu a dávají do značné míry nahlédnout do zdejšího včelařského spolku.
Dnes už historické včelařské pomůcky, které sloužily našim dědům a někdy ještě otcům, jsou přímo v přerovském areálu. Abyste viděli všechny úly, musíte projít celý skanzen. Vzhledem k tomu, že na dvou hektarech nabízí lákavou prohlídku čtyř desítek staveb, často od podlahy ke stropu zaplněných nejrůznějším nářadím, nádobím, textiliemi, fotografiemi a tak dále, je třeba počítat s dostatečným časem. Ale to my včelaři známe od svých svěřenkyň, že spěchat není dobré.
Kláty, Budečáky, Universály, úly dřevěné či slaměné, vás, pokud se sem vydáte alespoň ve dvou, jistě přivedou k vzrušené diskusi, v čem je nejlépe včelařit. Nad drobnými včelařskými pomůckami uloženými ve vitrínách přímo ve vlkavském špýcharu si pak můžete lámat hlavu, jak se přesně používaly. Anebo se jen tak těšit z jejich půvabu a mnohdy dokonalého řemeslného zpracování.
Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem je otevřeno denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00 hodin. Muzeum pořádá různé jednorázové akce, které zveřejňuje na stránkách www.polabskemuzeum.cz. Zde také můžete spustit virtuální prohlídku skanzenu.
