Redakce Moderního včelaře se těchto seminářů pravidelně účastní a navazuje během nich spolupráci s přednášejícími. Některé výsledky předložených studií jsme proto již publikovali, případně jednáme o jejich uveřejnění. V tomto čísle přinášíme informace Ing. Dalibora Titěry, CSc., ke konstrukci proletových hal. Sborník z konference je volně ke stažení na www.vri.cz/wp-content/uploads/2022/11/Sbornik_10_listopad.pdf (viz též QR kód). Níže proto uvádíme jen několik zajímavostí, které nás okamžitě zaujaly.
Mgr. Pavel Dobeš, Ph.D., (Masarykova univerzita, Brno) hovořil o úmrtnosti letních včel při napadení kleštíkem včelím, k níž dochází rychleji než u včel zimních. Hypotéz, proč se tak děje, je několik. Identifikovat parametry podílející se při napadení parazity zejména zimních včel, je úkolem, který se právě řeší.
Mgr. Sylvie Dostálková, Ph.D., (Univerzita Palackého, Olomouc) se věnovala výživovým doplňkům ve včelím krmivu. Speciálně řase Chlorella vulgaris, kterou včely konzumují a ukládají do zásob. Olomoučtí vědci sledují, jaký má řasa vliv na včelí organismus, včetně toho, zda neškodí trávicímu traktu včely. Chlorella prokazatelně zvýšila obsah bílkoviny vitellogenin mající kladný vliv na dlouhověkost včel. Nicméně zatím není vědecky stanovena nejvhodnější doba podání řasy včelstvu a její dávkování. Problémem se jeví ukládání řasy do včelích produktů, kdy med získává nazelenalý odstín.
Mgr. Eliška Čukanová (Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno) hovořila o své stáži na švédském ostrově Gotland, kde se v izolaci chovají varroarezistentní včely. Připomněla, že poté, kdy se neléčila včelstva na varroózu, dosáhly během prvních tří let ztráty včelstev 80 procent. Avšak u včelstev, která přežila, byla poté o 82 % nižší míra napadení kleštíkem včelím. Daní za posílenou varroarezistenci jsou malá včelstva, která nemají moc plodu a dávají nízký medný výnos. Zásadní je vazba na prostředí, takže je nemožné včelstva vyšlechtěná na varroarezistenci převážet mimo místo, kde se selektovala. V případě transportu by o tuto svou vlastnost přišla. Nicméně varroarezistentní včely se dnes šlechtí na řadě dalších míst světa. Varroarezistenci spojují následující skutečnosti:
ü Menší reprodukční úspěšnost Varroa destructor.
ü Malý poměr plod : včely.
ü Menší koncentrace virů u zimních včel.
ü Vyšší tolerance vůči určitým virovým infekcím, které se mj. neprojeví klinicky.
ü Vyšší četnost převíčkovávání (tzv. recapping). Švédové zaznamenali, že včely někdy zkontrolují plod, který poté znovu zavíčkují. Odpověď na to, proč tak včely činí, je aktuálním cílem vědecké práce.
Na výživové doplňky se zaměřila ve svém vystoupení Korejka Saetbyeol Lee (Česká zemědělská univerzita, Praha) s podporou doc. RNDr. Pavla Hyršla, Ph.D., (Masarykova univerzita, Brno). Konkrétně šlo o vliv probiotik na střevní mikrobiom včely medonosné. Uvedla, že skladba mikrobiomu se mění v různých částech trávicího traktu, dále v závislosti na vývojovém stadiu včely, na druhu konzumovaného pylu, výskytu patogenů, reziduí agrochemikálií a léčiv i s klimatem. Hlavní množství symbiotických, užitečných, bakterií se u včel vyskytuje v tenkém střevu a konečníku.
Vědci řeší projekt, jehož cílem je prověřit, zda vyšší míra podání živých probiotik kladně ovlivní zdraví včel. Používají se jiná probiotika než ta vhodná pro člověka. Pracuje se na metodice, jak probiotika pří výzkumu do včelího těla aplikovat. Do úvahy připadá transplantace střevních bakterií, které se musí speciálně upravit, aby nedošlo k přenosu infekcí, což reálně hrozí u fekálního přenosu. Celý projekt je rozplánován na pět let. Nyní běží druhý rok, v němž proběhly pokusy s probiotiky na včelnici. Desetidenní larvy dostávaly krmivo obohacené probiotiky tím, že se hodnotí dopad na zdraví včel. Výstupem projektu je nalézt nejúčinnější probiotikum, z něhož by se připravil komerční výživový doplněk vhodný pro včelstva.
Adresa ke stažení sborníku z konference: www.vri.cz/wp-content/uploads/2022/11/Sbornik_10_listopad.pdf
