Pražská inspirace
Abychom lépe pochopili situaci, v níž vznikala Olomoucká včelařská setkávání, musíme mírně odbočit a zavzpomínat na začátky podobného cyklu v Praze. V roce 2010 začal Jihočech Petr Texl organizovat pod hlavičkou Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ (PSNV) v Komunitním centru Matky Terezy v Praze-Chodově přednášky pro včelaře pod názvem Pražská včelařská setkávání. Po krátké pauze v roce 2013 v projektu pokračovali Jakub Dolínek a Petr Mirovský v pražském Toulcově dvoře. Později se na spolupráci při jejich pořádání domluvila sdružení PSNV, Včelnice Žežulka a Hradčanské včely. Přednášky měly vysokou kvalitu a jejich ohlas byl slyšet až na Moravě. Ale posluchači z Moravy žehrali, že do Prahy je cesta dlouhá...
Začátky v Olomouci
Dle svědectví otců zakladatelů to byl právě ten důvod, proč v roce 2014 František Vlček s paní, otec a syn Matelovi, Josef Rouš a mnozí další lidé z PSNV a Dubické včely rozjeli obdobný projekt v Olomouci.
První cyklus Olomouckých včelařských setkávání proběhl za podpory Krajského úřadu v jeho prostorách a s přispěním dalších sponzorů. Používané logo s vedutou města, název cyklu a jeho formát vycházely z toho pražského. Původně dokonce existovala dohoda, že se pořádání cyklů bude ob rok střídat v Praze a Olomouci.
Po krátké odmlce se v roce 2016 akce chopil nový tým. Lubomír Bouda, Petr Jurečka a další přesunuli přednášky do nedávno dokončené budovy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Důstojný azyl tu cyklus nachází dodnes. Od té doby se olomoucký cyklus organizuje každoročně nezávisle na cyklu pražském. Organizační tým se postupně obměňuje, takže se od té doby zapojili například Miroslav Křížek, Miroslav Slavíček a nedávno zesnulý Milan Majer.
Další následovníci
Pod hlavičkou PSNV vznikaly další podobné aktivity. V roce 2016 to bylo Čáslavské včelařské vzdělávání. V roce 2018 vzniklo Valašské včelařské vzdělávání, v jehož rámci pořádají v součinnosti s včelaři Valašskomeziříčska ve Valašském Meziříčí pravidelné přednášky Antonín Váhala a Jiří Mohelník.
Formát cyklu
Protože včelařům jejich koníček nenechává příliš volného času, využívá se pro vzdělání doba mimo včelařskou sezónu, tzn. od začátku podzimu. Protože se až na výjimky nedá ukazovat praktické včelaření na včelnicích, má cyklus formu půldenních přednášek konaných v sobotu dopoledne. Oficiálně se končí v poledne, takže není zapotřebí zajišťovat oběd a přerušovat jím výklad. Přesto se díky rozvířené diskusi protáhne čas setkávání daleko za plánovaný konec. To je ostatně další cíl – vtáhnout účastníky do debaty o předkládaných tématech.
Výběr termínů
Nový cyklus vždy začíná v říjnu a končí obvykle v únoru. Protože v březnu se už hlásí jaro, objevují se první včelařské výstavy a včelařům začíná pilná práce. Osvědčila se jedna přednáška v každém ze zmíněných pěti měsíců.
Konkrétní termíny je zapotřebí vybírat obezřetně, aby nekolidovaly s jinými událostmi, a především akcemi pořádanými v prostorách Přírodovědecké fakulty. Musíme mít v malíčku všechny státní i církevní svátky a školní prázdniny diktující časový rozvrh včelařů-rodičů. Nutná je také koordinace termínů a témat dalších včelařských akcí v Olomouci a její přiměřené vzdálenosti.
Lektoři a lektorky
S proškrtanými termíny nastává ještě těžší licitace se zamýšlenými přednášejícími, abychom se popasovali s jejich časovými možnostmi. Volbu lektorů či lektorek a domluvu s nimi považuji za vůbec to nejobtížnější na přípravě setkávání. Mnoho z nich nemívá moc volného času, který by olomouckým včelařům mohli věnovat, a přimět je k návštěvě historické metropole Moravy nebývá proto jednoduché. Oslovujeme odborníky, kteří tu už vystoupili, ale stále hledáme i nové, kteří mají co zajímavého říct. Přednášející hledáme mezi vědci bádajícími ve včelařském oboru i v řadách praktiků, jejichž cenné zkušenosti mohou inspirovat.
Překládaná témata
Okruh témat přednášek je za ta léta široký a není jednoduché vyvažovat praktická témata s teoretickými. Účastníci se dozvídají o různých úlových systémech, provozních metodách chovu včel včetně chovu matek, o nemocech včelstev, o nečekaných úhynech a jejich možných příčinách, o různých aspektech včelí pastvy a ekologie, či o zpracování včelích produktů.
Vědci otevírají teoretické otázky například z oblasti imunity včel nebo genetiky. Vděčným a opakovaným tématem je apiterapie. Cyklus zprostředkovává včelařům také zážitky a zkušenosti ze zahraničních cest do různých včelařských destinací, jako jsou Austrálie, Spojené státy nebo Ukrajina.
Základem je příprava
Organizátoři musí mezi sebou uskutečnit bezpočet poradních schůzek, vyřídit množství telefonátů a stovky e-mailů. S lektory je třeba jednat o tématu a připravit materiály pro jeho anonci. Zájemce o přednášku je nutné předem zaregistrovat, aby nevznikaly před začátkem akce zbytečné komplikace, aby rychle a hladce proběhla prezence.
Na místě samém pořadatelé připraví učebnu, kterou po skončení musí zase uklidit. Účastníkům méně znalým místa je třeba nachystat směrovky, připravují se prezenční listiny, chystá se audio/video technika, aby se pak „jen“ připojil počítač lektora. Na pořadatelích je přichystat občerstvení, literaturu na prodej, pokladnu pro platící na místě a terminál na platební karty…
Trocha čísel
Kvůli covidu se řada přednášek nemohla uskutečnit, ročník 2020/2021 byl zrušen celý. Přesto se už podařilo uskutečnit sedm ročníků Olomouckých včelařských setkávání. Během nich proběhlo asi 40 přednášek, na které zavítalo na dva tisíce účastníků. Některá témata přitáhla rekordní účast přesahující kapacitní možnosti učeben. Posluchači nejezdí jen z okolí Olomouce, ale z celé Moravy, Čech a pravidelně dojíždí návštěvníci ze Slovenska.
Další účel setkávání
Akce koncipované výše popsanými způsoby dávají možnost poučit se, ale jsou také příležitostí potkat se se známými včelaři nebo navázat nové kontakty. Hovory na včelařská témata často rezonují již během prezence před začátkem přednášky. Přestávky přináší další ad hoc debatní prostor třeba u automatu na kávu. Řeší se tu jak záludnosti aktuální včelařské sezóny, tak probíraná témata. Debaty účastníků s přednášejícími i mezi sebou navzájem pokračují v závěru přednášek a posluchači si spokojeně odnáší domů mnoho nových a cenných informací.
Na stále rostoucí oblibu Olomouckých včelařských setkávání má vliv kvalita lektorů a aktuálnost témat. Organizátoři nechtějí usnout na vavřínech a předsevzali si vysoko nastavenou laťku udržet, případně ji posunout ještě výše. Během devíti let, kdy se přednáškové cykly připravují, se na jejich organizaci podílel tucet pomocníků většinou z Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Dovolte mi jim poděkovat za dosud odvedenou práci a také vzpomenout na kamarády z řad organizátorů, kteří už nejsou mezi námi.