Ačkoliv nebyl rodem Moravan, pocházel totiž z Vykáně na Nymbursku, moravská metropole se stala jeho osudovým místem. Dne 1. 6. 1860 odešel z pozice vojenského lékaře do penze a zakoupil v Brně nemovitost s pozemky. Díky tomu, že si opatřoval ovocné stromky u zahradníka a včelaře Antonína Šebánka, nadchl se pro chov včel i on sám.
Spolkové angažmá
Poté, kdy začal v roce 1861 včelařit, zjistil, že zdejší včelařské obci chybí vlastní spolek, který by pečoval o vzdělání a rozkvět oboru s vlasteneckým podtextem. Angažoval se sice jako jednatel včelařského odboru Moravskoslezské hospodářské společnosti, ale měl vyšší ambice, jak včelařství povýšit. Pořádal přednášky, psal do různých periodik, a nakonec své úsilí dovršil 31. 12. 1868, kdy včelařský odbor Moravskoslezské hospodářské společnosti ukončil svou existenci a ustanovil se jako Samostatný spolek včelařů moravských, jehož se stal předsedou. Po více než třiceti letech na začátky Živanského spolku vzpomínal Jan Svoboda slovy „Maje nyní ruce volné, obrátil tento milý pracovník na národa roli dědičném veškerou svou starost a péči, tomuto novorozeňátku s takovou horlivostí a vytrvalostí, že za krátký čas získal jemu na tisíce členů, příspěvkův a darův od nejpřednějších mužů jak v městech, tak v obcích i velkostatcích, což rozkvět, zdar a trvání spolku včelařského umožnilo. Tato horlivá činnost a její výsledek, imposantní vzorná správa, byla příčinou, že i slavná vláda věnovala jemu pozornost svou.“ Dodejme, že lékař a nyní už také včelař a spolkový činovník byl vyznamenán za zásluhy v prospěch lidu a zdravotnictví zlatým záslužným křížem s korunou, později řádem císaře Františka Josefa I. a ruským řádem sv. Anny III. třídy.
Včelařský časopis a další aktivity
Roku 1867 začal Živanského přičiněním vycházet vůbec první odborný včelařský časopis na Moravě pod názvem Včela brněnská v české a německé mutaci, který našel své odběratele napříč Evropou. Také tento časopis spočíval na Živanského bedrech.
Část vlastního domu poskytl Živanský spolku pro truhlárnu, kde spatřil světlo světa Moravský spolkový stojan. Tento zadem přístupný úl byl ve své době považován za skutečně moderní a mezi včelaři o něj byl velký zájem.
Dokonce proslulý XIV. kočovný sjezd německých a rakouských včelařů v Lužánkách, na němž Franz Hruschka představil princip medometu, se v září 1865 konal díky nasazení Františka Živanského. Ten byl sice vlastencem, ale výtečně se orientoval i v německy mluvících vrstvách obyvatel. Ostatně jeho knihy vycházely jak česky, tak německy. Důsledkem vztahů Živanského se zahraničními kolegy byla jeho účast v Kielu roku 1871 na včelařském sjezdu, který přijal jeho návrh vytvořit evropskou včelařskou organizaci složenou z národních spolků, avšak uskutečnění se Živanský nedožil.
Včelařská výuka na brněnské technice
Živanský šířil znalosti o včelařství, jak to jen šlo. Zavedl výukový kurz na brněnské technice, zakončený závěrečnými zkouškami, kam se zapsala stovka posluchačů. Ještě po letech vzpomínal Jan Svoboda na atmosféru, která tam panoval, zvláště pak při včelařské praxi probíhající přímo u včel pana doktora, když se někdo ze studentů dočkal žihadla: „Byl to tatínek Živanský, mistr včelařský, s úsměvem poletujícím řka „Toť jen štíplavá hubička na pozdrav“, a již bylo žihadlo vytaženo, kapka medu v ráně, vařečka na pyskách, po níž se každý olízl, čímž zapomněl na bolest, která také již byla tatam.“
150 let po Živanského skonu
Těžko soudit, jak aktivně by se vyvíjel spolkový život na Moravě a jakými rychlými kroky by směřovalo tehdejší včelařství k racionálnímu chovu včel, kdyby za pouhých 12 let poté, kdy si František Xaver Živanský pořídil první včelstva, nezemřel na srdeční onemocnění.
Dodnes, 150 let po jeho úmrtí 21. října 1873, nabízí katalogy knihoven jeho spisy, které opakovaně vycházely jak v češtině, tak v němčině. Časopis Včela brněnská, vycházející od roku 1899 do roku 1948 jako Včela moravská, je čtenářům knihoven také stále k dispozici. Proslulý Moravský spolkový stojan si můžeme prohlédnout v Mendelově včelínu v augustiniánském klášteře na Starém Brně.
Působení MUDr. Františka Xavera Živanského je v paměti Moravanů stále zapsáno jako zlatý věk tamního včelařství, a to není málo.
Literatura:
1. Čižmárik J. Osobnosti apidológie. Bratislava, Alexandria, 2003, s. 212.
2. PTÁČEK V. Mendelův včelín – historie a vývoj do současnosti. In ŠOTOLOVÁ M. (ed.) Mendel včelařem. Opatovice, Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., 2022, s. 50. ISBN 978-80-907079-6-2.
- Svoboda J. Dr. František Xav. Živanský. In: Živanský F. X. Krátký návod průmyslného včelařství pro údy moravského spolku včelařského jakožto čtenáře Včely moravské. Brno: Včelařský spolek moravský, 1899.
4. Tihelka E. František Xaver Živanský, zakladatel včelařského spolkového života na Moravě. Včelařství 5/2016, s. 164–165.
5. Živanský F. Krátký návod průmyslného včelařství pro údy moravského spolku včelařského pro údy moravského spolku včelařského. Brno: Včelařský spolek moravský, 1873.
