České včelařství se oficiálně prezentuje jako prostředek k záchraně přírody, biodiverzity a ekologického přístupu k civilizaci. Politici rádi tyto atributy využívají jako témata, kterými si před voliči vylepšují předvolební skóre.
Převčelenost
Česká republika se řadí v Evropě k nejzavčelenějším zemím, tzn. Zemí s nejvyšším počtem včelstev na km2. Hodnotou 9,1 včelstva/km2se řadíme na 3. místo v Evropě, průměr v EU je 2,5 včelstva/km2. Hodnota je vztažena k celé rozloze České republiky, včetně vodních toků a nádrží, pohoří a souvislých lesních ploch. Lokální převčelení, zejména v obcích a městech, je obrovské. Např. v intravilánu města Blatná je 250 včelstev/km2.
V České republice pozorujeme nárůst počtu včelstev za posledních šest let o 6,7 %1(graf 1); v celé Evropské unii o 12 %2. Lokální velká koncentrace včelstev má negativní vliv na zdraví včelstev. Například v Německu zjistili, že od pěti včelstev/km2 je problém s přenosem patogenů3.
Převčelařenost
Počtem včelařů vztažených na počet obyvatel zaujímá Česká republika absolutní prvenství na světě. Oficiálně registrovaných včelařů je 62/10 000 obyvatel. Tento rekord je dán velkým počtem malých včelařů. Dále registrovanými rodinnými příslušníky jako chovateli včel při větším množství včelstev v jedné rodině. Tento fenomén se u nás praktikuje z daňových důvodů, což morálně přetrvává jako pozůstatek doby před r. 1989, kdy se včelařství do určitého počtu včelstev daňově tolerovalo a rozpis včelstev na rodinné příslušníky byl běžný. Za posledních šest let pozorujeme v ČR nárůst včelařů o 6,4 %1(graf 2), v celé Evropské unii o 2,5 %.2
Legislativa
V České republice není chov včel podmíněn žádným povinným vzděláním, licencí, vázanou živností a podobně. Včelař je pouze povinen se dle Plemenářského zákona č. 1543/2000 2019 Sb., zaregistrovat u Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., jako chovatel a tamtéž zaregistrovat stanoviště a počet včelstev. Každoročně k 1. září zde potvrzuje počet včelstev a údaje o stanovištích, případně musí ohlásit změny.
Protože včelstvo je legislativně vedeno jako hospodářské zvíře a obor včelařství spravuje Ministerstvo zemědělství, musí včelař respektovat Veterinární zákon (zákon č. 246/2022 Sb.), včetně prováděcích vyhlášek vztahujících se na chov včel (vyhláška č. 144/2023 Sb., o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a tlumení některých nákaz včel).
Pro každý kalendářní rok Státní veterinární správa aktualizuje Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace, kde se v pasáži o včelách uvádí povinnosti, návody a doporučení na zvládání zdravotní a nákazové situace při chovu včel.
Mainstream (hlavní proud)
Státní správa a největší včelařský spolek, média nevyjímaje, společnosti neustále předkládají teze o klesajícím počtu včel v přírodě jako o nepostradatelných opylovatelích. Kdyby šlo o všechny opylovatele, tzn. včely samotářky, čmeláky, motýly a další, byla by to pravda. Opylovatelů v přírodě opravdu rapidně ubývá. Včela medonosná se však ve volné přírodě podle posledních studií podílí na efektivním opylení v rozsahu do cca 10 % rostlin.4 Co napravovat je tak jistě v případě všech opylovatelů.
Mnoho lidí chce podvědomě zachraňovat přírodu, něco udělat pro její nápravu. Chov včel se zdá být nejrychlejší a nejsnadnější řešení. To neplatí pouze pro Českou republiku, obdobné směry a proudy lze pozorovat v celé Evropě. Do včelařství vstupuje střední generace, lidé z města a mnoho žen. Včelařit je dneska „in“.
Dotace
Včelařství se vždy podporovalo a nějakou formou dotovalo. Evropské dotace jako součást společné zemědělské politiky přispívají od podpory vzdělávání, lepší vybavenosti provozů, přes tlumení nemocí až po sledování kvality včelích produktů. Na tyto dotace dosáhne každý včelař a určitým způsobem zlepšují včelařství a produkci včelích produktů.
Národní dotace, které přežívají z doby, kdy jiné dotace v oboru nebyly, jsou již diskutabilní. Například dotace 1.D. Podpora včelařství (účelem dotace je zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin) činí za rok 2023 cca 50 Kč/včelstvo, což představuje 250 g medu/včelstvo. Přitom na administraci nutnou k rozdělování této dotace vydá stát 2,54 milionu Kč.
U dotace 9.J. (Zlepšování praktické výuky ve včelařství) jsou podmínky nastavené tak, že dotaci získá pouze jediná včelařská škola, založená Ministerstvem zemědělství a Českým svazem včelařů, z. s. V roce 2022 dosáhla dotace výše téměř 3 miliony Kč.
Krajské dotace, určené zejména začínajícím včelařům, jsou v některých případech jediným impulzem, proč začít včelařit. Vážný zájemce o včelaření si jistě najde cestu, jak do oboru vniknout i bez státní či regionální podpory.
Podpora oboru je určitě nutná. Měla by však cílit na vzdělávání včelařů, na výzkum a na zlepšení včelí pastvy pro všechny opylovatele. Podporou zvyšování stavu včelstev a včelařů v současné době ubíráme pastvu pro opylovatele obecně, včetně včely medonosné.
Pastva pro opylovatele
Velké půdní celky s monokulturami opylovatelům nesvědčí, stejně jako naráz pokosené louky a trávníky v intravilánech měst a obcí. Usychající lesní porosty a neviditelné používání herbicidů na lesních pasekách také opylovatelům neprospívají. Jsou znát klesající pastevní plochy pro opylovatele a mizení některých druhů opylovatelů, které se fixují na konkrétní rostliny a lokality. Také včelaři zaznamenávají menší medné výnosy. Hlavní lesní medy, které v České republice závisí na producentech medovice na smrcích, jsou sporadické. Statistika produkce medu v Evropské unii uvádí za posledních sedm let, pokles o 14 %. Příčin je více avšak jako jedny z negativních vlivů se uvádí degradace životního prostředí a dopad varroózy.2
Stoupající stavy včelstev a včelařů jdou ubývající pastvě pro opylovatele naproti. K oficiálnímu stavu včelstev je třeba ještě připočítat včelstva neregistrovaných včelařů a ulétlé roje, které, přestože mají malou šanci na přežití do další sezóny, spotřebují v sezóně rovněž velké množství pylu a nektaru.
Kritické body
Dnešní včelařská praxe se podstatně liší od chovu včel ve druhé polovině minulého století, respektive před nástupem varroózy a klesající rozmanitosti pastvy pro opylovatele. Chováme silnější včelstva, která sice dají více medu, když se vydaří nektarová a medovicová snůška, ale zároveň mají vyšší potřebu pylové a nektarové nabídky.
Dříve se zpravidla získával med květový, smíšený a medovicový, od konce května do poloviny července se třikrát vytáčelo. Po posledním medobraní se včelstva dokrmila, a to byl v podstatě jediný kritický bod, který včelař musel zabezpečit pro zdárné přezimování.
V současnosti je jistá pouze první snůška, zásoby se musí kontrolovat i v létě. Když chybí, je nutné už v létě přikrmovat. Celé jaro a léto je třeba monitorovat úroveň varroózy a včas zasáhnout.
Dalším důležitým kritickým obdobím je v současnosti doba od letního slunovratu do konce srpna, tzn. celé prázdniny, kdy včelstvo odchovává zimní generaci dlouhověkých včel. Toto je hlavním klíčem k tomu, zda včelstvo zimní období přežije. Tady musíme mít pod kontrolou varroózu a doprovodné virózy, a včas účinně zasáhnout.
Začít ano, ale...
Nikomu nelze zakázat chovat včely. Je na každém zájemci o včelaření, jak je zodpovědný a jak k chovu včel přistoupí. Bezpochyby je potřebné osvojit si základní včelařské znalosti, včetně monitoringu a tlumení včelích nemocí. K dispozici je literatura, přednášky, kurzy, semináře, letní školy nebo dálkové učební obory.
Ideální je najít si učitele – mentora a s ním procházet na včelnici celý včelařský rok. Během této doby si adept včelařství ledacos osvojí, porovná s poznatky z literatury a možná třeba zjistí, že jeho mentor nekoná úplně vše podle teoretických znalostí, které zájemce o včelařství nabyl. I to je dobrá zkušenost. Anebo dojde k závěru, že některé záležitosti jsou pro něj nepřekonatelné, takže s chovem včel ani nezačne a bude včelaři pouze pomáhat.
Pokud se člověk rozhodne včelařit, musí nejprve vyhledat vhodné stanoviště, kde je předpoklad jarní včelí pastvy pro zdárný rozvoj včelstva. Je vhodné začít nanejvýš se třemi včelstvy, aby bylo co porovnávat, jak experimentovat, a když se zadaří, bude z nich dost medu pro rodinu.
Pokud to my všichni myslíme s přírodou a ostatními opylovateli vážně, nerozšiřujme na jednom stanovišti počet včelstev.
Literatura:
1. šotolová m. Z jednání Asociace profesionálních včelařů. 2024, Moderní včelař 1, s. 30.
2. šotolová m. Z jednání Asociace profesionálních včelařů. 2024, Moderní včelař 1, s. 30.
3. Přidal A. Nemoci včel a genetika. 2023, Brno, workshop Genomika ve studiu zdraví včel, výzkumný úkol MZE ČR č. QK22020324.
4. TROPEK R. Opylovači a jejich stanoviště. 2023, Praha, workshop v rámci projektu NAZV SS030100178.
