Svůj krok komentovala slovy: „Komise na základě komplexního posouzení bezpečnosti provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), společně s členskými státy EU, nyní přistoupí k obnovení schválení glyfosátu po dobu deseti let, za určitých podmínek a omezení. Tato omezení zahrnují zákaz použít ho před sklizní jako desikant a rovněž potřebu určitých opatření na ochranu necílových organismů.“
Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvedl, že při hodnocení dopadů glyfosátu nenalezl kritické oblasti, které by vyvolávaly obavy z poškození zdraví lidí a zvířat a obecně přírody, avšak současně přiznal chybějící data v některých oblastech. Četné vědecké studie však na glyfosát nahlížejí výrazně kritičtěji jak ve spojitosti s lidským zdravím a nádorovým bujením, tak s dopady na přírodu.
Česká republika na podzim deklarovala, že bude usilovat o to, aby požadavek snížit do roku 2023 používání pesticidů, kam glyfosát spadá, o polovinu, byl právně nezávazný a měl by zůstat na rozhodnutí národních vlád.
Glyfosát je zásadní složkou široce užívaných herbicidů, například Roundupu. Používá se také při postřicích plodin, u kterých je třeba najednou ukončit vegetační fázi, aby se mohly sklidit. V České republice se však nesmí desikovat produkce určená k výrobě potravin, jako jsou řepkové porosty nebo obiloviny.
O negativním vlivu glyfosátu na včelí plod a střevní mikrobiom dospělých včel ovlivňující nervový systém píše Moderní včelař 2/2018 v článku Jaroslava Petra Ohrožuje glyfosát včely? Článek je volně přístupný na https://www.modernivcelar.eu/6709-ohrozuje-glyfosat-vcely.
Rozhodnutí Evropské komise kritizují ekologické spolky. Stranou nestojí ani včelaři, jako Nový včelařský spolek (Neuer Imkerbund) vedený Jürgenem Binderem z berlínské Včelařské školy prof. Ludwiga Armbrustera (Prof. Ludwig Armbruster Imkerschule).