Cementový med - Aktuálně

Petr Texl

7/2024, strana 1

Melecitóza hýbe čelařským světem. Proto vám nabízíme již nyní článek z Moderního včelaře 8. Letošní nejen včelařská sezóna je extrémně jiná ve všech svých projevech. Neplatí poučky, zákonitosti a léty odzkoušené postupy. Pravděpodobně nás doběhla klimatická změna a velké výkyvy teplot. Jaký vliv to vše má na včelstva, zdroje sladiny a pylu, na nemoci a parazity včel a v neposlední řadě na včelaře a na samotný chov včel? Jsou to výzvy, s nimiž jsme se ještě nesetkali.

Kvůli extrémně brzkému nástupu jara a tím k předpokladu brzkého množení Varroa destructor jsme připravovali strategii jeho tlumení. Přípravy na ozdravná opatření přehlušily velké přínosy medovice, které začaly již 5. června a trvaly až do konce června. Počáteční nadšení z přínosů (obr. 1) vystřídaly velké obavy, protože medovicový med v plástech vykazoval typické znaky přítomnosti melecitózy. Med v plástech rychle krystalizoval.

 

Poplach téměř z celé České republiky

Během června sdíleli včelaři téměř z celé České republiky, vyjma východní Moravy, zprávy o intenzivní medovicové snůšce s různě velkou příměsí melecitózy. S „cementovým“ medem jsme se nesetkali poprvé, ale vždy se objevil zpravidla pouze lokálně až v červencových a srpnových medovicových snůškách. Velká melecitózní pohroma nastala v létě 2003, kdy byly na jaře povodně, lesy zůstaly nasáklé vodou a v létě nastala velká horka.

Letošní melecitózová medovice v červnu je unikát, který včelaři v České republice dosud nezažili. Přestože je tato snůška pro včely a včelaře smrtící, včely si užívají blahobytu: nevyhání trubce, staví mezistěny, a dokonce se i po letním slunovratu rojí (obr. 2).

 

Co je melecitóza

Melecitóza (obr. 3) je neredukující trisacharidový cukr (C18H32O16 ˑ 2H2O), který vzniká enzymatickou reakcí mnoha druhů hmyzu, živících se rostlinnou mízou, včetně mšic. Tento děj je pro hmyz prospěšný, protože snižuje stres způsobený osmózou, respektive zabraňuje snížení jejich vlastního vodního potenciálu.

Melecitóza působí také jako atraktant pro mravence, což je užitečné pro mšice, protože mají s mravenci symbiotický vztah. Melecitóza může být částečně hydrolyzována na glukózu a turanózu, z nichž druhá je izomerem sacharózy.1

 

Melecitóza v medech

Trojcukr melecitóza se vyskytuje v medovicových medech často, a to od tří do dvaceti procent. Včely ji nedovedou rozložit na základní cukry, trvá jim to dlouho, a navíc nadměrně zatěžuje jejich enzymatický systém.

Melecitóza byla prokázána v medovici téměř všech producentů, nejen u mšic na modřínu, jak se dříve tvrdilo. Z včelařského hlediska je významné, že způsobuje rychlou krystalizaci medu. V roce 1833 ji objevil Francouz J. Bonastre jako bílé krystalky na modřínových větvích. Modřín se francouzsky řekne mélèze, a podle tohoto slova dostal cukr název melecitóza (modřínový cukr).

Ani rostlinné pletivo modřínu ani žádné jiné rostliny však melecitózu neobsahují. Vzniká pomocí enzymů v trávicím ústrojí mšic a do medu se dostává v medovici. V tekutině (míze) sítkovic nikdy nebyl zjištěn obsah cukru melecitózy. Za určitých podmínek může vzniknout i v některých nektarech, například v jetelovém nebo hluchavkovém.

Za hlavní producenty melecitózové medovice a tím i medu můžeme považovat mšice: medovnici ojíněnou (Cinara costata), medovnici velkou (Cinara piceae), medovnici černoskvrnnou (Cinara laricis), medovnici modřínovou (Cinara laricicola), medovnici prýtovou (Cinara kochiana) a zdobnatku lipovou (Eucalipterus tiliae). Ke vzniku melecitózových medů přispívají i jiní činitelé, jako je dlouhé deštivé počasí, smíšená snůška, vysoké denní přínosy medovice, stav včelstev.2

Moderní včelař požádal o aktuální zkušenosti některé své spolupracovníky. Jejich poznatky uvádíme dále.

 

Vojtěch Kružík

Stanoviště na Rakovnicku a v Karlových Varech

„Melecitózní snůšku jsem na několika stanovištích začal pozorovat kolem 10. června. Prvně se zdálo, že se jedná o běžnou medovicovou snůšku, ale po týdnu už byla zřejmá významná krystalizace a matné buňky na plástech. Tento rok se tedy jedná o velmi brzkou melecitózní snůšku. Nejsilnější včelstva donesla plný nástavek (r. m. 39 x 24 cm) tohoto medu.

V okolí stanovišť se nachází z pohledu výskytu producentů medovice především smrkové porosty. Melecitóza se často přisuzuje producentům na modřínu opadavém, tuto skutečnost nemám v terénu ověřenou. V okolí stanovišť se vyskytuje modřín spíše ojediněle.

Likvidace medu/plástů nepřichází v úvahu, protože je podle mě obrovským plýtváním. Částečně lze odtočit trochu medu (obvykle méně než 30 %) a po postříkání plástů vodou, kdy se plásty umístěné v nástavku například pokropí zahradní hadicí, medník se vrátí zpět včelstvu. Včelstva někdy med částečně vyčistí či přepracují, vše je individuální a závisí na průběhu snůšky. Celý proces je velmi pracný.

V poslední silně melecitózní sezóně, v roce 2019, jsme plásty podkládali pod včelstva. Nástavek byl umístěn jako první ode dna. Nástavky obsahovaly v průměru cca 10–15 kg medu a plásty jsme ani neodvíčkovali ani nenamáčeli. Nad tento medník jsme vrátili plodiště. Včely si cementový med v prvním nástavku ponechaly až do jara následujícího roku. Při kontrole v polovině února byl med stále v nástavcích. K vyčištění plástů došlo až v jarním období a plásty byly použity do medníků.  Po tomto přesunu jsme včelstva standardně nakrmili cukerným roztokem. Po vyzimování na této sestavě tří nástavků byla včelstva moc pěkná.

Letos plánujeme připravit včelstva na zimu tak, že je dostatečně zakrmíme cukerným roztokem, aby se dostala k cementovému medu až na jaře nebo aby došlo k vzájemnému promíchání snůšky a cukerných zásob.“

 

Milan Čaloun

Stanoviště Vráž u Písku

„Melecitózní snůšku pozoruji od 3. června nepřetržitě již tři týdny převážně z listnatých stromů. Nevytočitelný med chci po sezóně zpracovat v separátoru. S ohledem na množství zasažených plástů nikoliv metodu máčení odvíčkovaných plástů a jejich opětovné vkládání do včelstev.

Na zimu plánuji připravit včelstva tak, že vyndám zbylé melecitózní plásty a včely zakrmím cukrem. Na konci června se zdálo, že po velké bouřce melecitózní snůška polevila. Za tři červnové týdny včelstva přinesla v průměru 25 kg/včelstvo medovicového medu zasaženého melecitózou. Zhruba polovinu medu jsem vytočil, ale větší polovina, v mém případě cca jedna tuna, zůstala v plástech.“

 

Jaroslava Medvědová

Stanoviště Plzeňsko

„Ráda bych se s vámi podělila o radu, kterou jsem získala od zkušeného včelaře: Nad plodištní nástavky nasadit nástavek se soušemi. Pokud je nemáme, tak s mezistěnami. Na část tohoto horního nástavku (až cca 80 % plochy) položit tmavou fólii, zbytek nechat volný.

Na tuto sestavu přidat nástavek s maximálně pěti až šesti odvíčkovanými plásty s melecitózním medem, které jsme hodně namočili ve vodě. Tuto sestavu zakrýt průhlednou fólií, položit na ni dvě laťky a plechové víko tak, aby šlo do úlu světlo shora.

Po 5–7 dní včelstva zkontrolujeme. Po této době by včely měly přestat nosit do prázdného nástavku melecitózní med. Nový med by již měl jít vytočit. Na dně některých buněk sice zbydou tvrdé špunty, avšak ty se pouze vyklepnou.

 

Shrnutí

Melecitózní alias cementový med nyní hýbe včelařskou komunitou napříč Evropou. Separátory vosku a medu, které se vyrábí i pro hobby včelaře nikde v současné době neseženete.

Separátory primárně určené na získávání medu z odvíčkovanců se dají použít i na vyřezané dílo z plástů s melecitózním medem. Tato náročná a nákladná operace zničí vystavěné plásty, ale získáme relativně kvalitní medovicový med. Pracuje se zpravidla v jednodenním rytmu ve dvou fázích, zdroj tepla je ve víku separátoru. Při teplotě cca 45 °C vytéká med a po vykapání medu při vyšší teplotě se vytaví vosk, který se po vychladnutí získá ve formě voskového koláče.

Jiné postupy jsou založené na odvíčkování melecitózních plástů, máčení ve vodě a vytočení v medometu nebo vložení do včelstev při nabídce prázdných souší nebo mezistěn tomuto včelstvu. Zachráníme souše, ale zpravidla nezískáme žádný med nebo jen jeho minimum, protože medová voda se vylévá do odpadu.

Při určitém postupu a pokud máme melecitózní med ve světlých souších se dá medový roztok využít při výrobě medoviny.

Velkoprovozy zpravidla na odvíčkovacích strojích seříznou voskovou hmotu s melecitózním medem téměř až na mezistěnu a vzniklou hmotu zpracují v produktivních separátorech.

Jistou výhodu mají včelaři, kteří používají umělohmotné rámky, respektive umělohmotné mezistěny. Tady lze voskové dílo s melecitózním medem mechanicky seškrábnout špachtlí a dále zpracovat v separátorech. 

 

Použitá literatura:

1.      https://en.wikipedia.org/wiki/Melezitose

2.      HARAGSIM O. Medovice a včely, 2. vydání, Brázda, 2005.

Obr. 1: Záznam úlové váhy a průběhy teplot a vlhkosti v červnu na stanovišti Černívsko u Blatné.

Obr. 2: Usazování velkého roje 30. 6. 2024 na mezistěny. Melecitózní snůška je v plném proudu.

Obr. 3: Molekula melecitózy se skládá ze dvou molekul glukózy a jedné molekuly fruktózy.