Bohatě zastoupena byla Katedra biochemie Univerzity Palackého v Olomouci, která před lety tento typ pravidelné výměny informací o aktuálních výzkumech spoluiniciovala. Příspěvky jejích přednášejících se kryjí s naším celoročním seriálem Věda uvnitř úlu, proto o nich na tomto místě nereferujeme.
Z ostatních vystoupení nás zaujala zcela čerstvá témata, která jsou většinou ve fázi rozpracovanosti. Avšak vědět, na čem se napříč Českou a Slovenskou republikou na vědeckých pracovištích právě dělá, není od věci.
Včela a životní prostředí
Jan Prouza a kol. z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity v Brně sledoval vliv auxinových herbicidů na včelí pastvu. Dosavadní výsledky pokusů ukazují na snížení nektarodárnosti, a tím medný výnos. Subletální účinky sledovaného herbicidu mají i potenciál snižovat pylodárnost.
Ústav experimentální biologie Masarykovy univerzity se přičiněním Martina Váchy dlouhodobě věnuje účinkům elektromagnetického záření na včely. (Vácha M. O magnetických polích, mobilech, včelách, ale také o vědcích. Moderní včelař 8/2019, s. 30–
31). Kristína Briediková s jeho součinností nyní hovořila o vlivu elektromagnetické rádiové frekvence vyzařované vysílači na orientaci matek při návratu ze snubního letu a jejich plodnost. Přestože vysílače splňují bezpečností normy, mohou znamenat pro hmyz problém.
Původce včelího moru
Maroš Laho a kol. z Chemického ústavu, v. v. i., Slovenské akademie věd v Bratislavě posuzoval antibakteriální účinnost lipidových a proteinových extraktů z mateří kašičky na Paenibacillus larvae, původce moru včelího plodu. Tento tým analyzoval po tři sezóny 300 vzorků z téměř osmdesáti včelstev. Ukázalo se, že se složení mateří kašičky v jednotlivých včelstvech výrazně liší, takže inhibiční dopad na růst původce moru včelího plodu je rozdílný a přirozená odolnost včelstev vůči němu je různá. Toto zjištění bude zajímat včelaře, kteří se aktivně věnují šlechtění svého chovu.
Mor včelího plodu je v centru pozornosti dalších slovenských vědců. Přímý dopad pro praxi by měl mít výzkum Ľudmily Hamarové z Ústavu fyziologie zvířat Slovenské akademie věd v Košicích, týkající se tlumení moru včelího plodu rostlinnými extrakty. Jako nadějné se proti jeho původci zatím jeví extrakty ze světlíku lékařského (Euphrasia rostkoviana), tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata).
Pohled na rod Paenibacillus v souvislosti s varroózou přinesla Karolína Svobodová z Katedry molekulární biologie a genetiky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Naznačila, že přítomnost bakterií tohoto rodu může významně ovlivňovat bakteriální společenstva v organismu roztoče Varroa. Ani tento výzkum není zatím dokončen, avšak vše, co se týká biologie kleštíka včelího, se kvůli zásahům proti němu sleduje s mimořádnou pozorností.
Sice na jiném pracovišti, ale z téže univerzity se v souvislosti s morem včelího plodu sleduje vliv rostlinných silic na jeho původce. Adéla Píchová s kolegy prozkoumali na Petriho miskách vliv rostlinných silic na Paenibacillus larvae. Nejúčinnější ze 74 zkoumaných druhů byly silice z česneku, skořice, dobromysli a tropického keře vavřínu kubébového (Litsea cubeba). V případě účinných silic se testoval jejich účinek také na kleštíka včelího, přičemž u pěti nejslibnějších silic probíhají v současné době testy in vivo přímo ve včelstvech.
Další škůdci
Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity dále zkoumá rostlinné silice v souvislosti se zavíječem voskovým. Jak informovala Jitka Nýčová, jako možné repelenty se tady budou dále zkoumat silice hřebíčku, vavřínu kubébového, manuky, oregana, pelargonie a skořice. Všechny již prokázaly na zavíječe voskového v laboratorních podmínkách insekticidní účinky a antireprodukční efekt. Avšak výzkum není zdaleka uzavřen a bude pokračovat jak v laboratoři, tak ve včelařské praxi.
Alena Krejčí z Entomologického ústavu Biologického centra v Českých Budějovicích představila nové projekty k výzkumům virových nákaz a jednobuněčných parazitů včel. Kromě tohoto pracoviště se na nich podílejí další ústavy Akademie věd České republiky a Přírodovědecké fakulty dvou univerzit, Karlovy a Jihočeské. Výzkumný úkol financovaný Ministerstvem školství spočívá v ověření antivirových vlastností některých přírodních látek vůči viru deformovaných křídel (DWV), který přenáší roztoč Varroa destructor. Ve spolupráci s firmou Contipro vědci prozkoumají na modelovém organismu octomilky kyselinu hyaluronovou jako antivirotikum a nositelku aktivních látek.
Co se týká jednobuněčných parazitů, za podpory Grantové agentury České republiky dojde k jejich screeningu u volně žijících a chovaných včelstvech, protože se ukazuje, že včely mohou ve svých tělech uchovávat zatím nepoznanou diverzitu těchto parazitů. Vědecký tým zatím detekoval parazity Nosema ceranae, Crithidia
mellificae, Lotmaria passim a druhy rodů Malpighamoeba i Entamoeba. Následně proběhne výzkum dynamiky infekcí jednobuněčnými parazity, cest jejich přenosu a dopady na zdraví opylovatelů.
Koexistence divoce žijících a chovaných včelstev
Matúš Pavle a Róbert Chlebo z Ústavu chovu zvířat Slovenské zemědělské univerzity v Nitře informovali o monitoringu volně žijících včelstev na Slovensku v letech 2017–2025. V centru pozornosti bylo jejich soužití s chovanými včelstvy.
Ve spolupráci s dalšími slovenskými odbornými pracovišti inicioval ústav nový projekt, který posoudí některé faktory plynoucí z přežívání těchto včelstev. Například půjde o celogenomové sekvenování volně žijících včelstev a včelstev chovaných na blízkých včelnicích, při němž se bude sledovat zastoupení virů. Dále se pomocí geografického informačního systému vyhodnotí úživnost jednotlivých lokalit se včelstvy. Cílem je analýza rizik a přínosu soužití volně žijících a chovaných včelstev.
Poznámka: Přehled všech 28 prezentací najdete ve vydaném sborníku abstrakt. https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/2422
