Z celkového počtu zazimovaných včelstev podle dat od včelařů jich 26,3 % zimu nepřečkalo. Na dotazník odpovědělo rekordních 9 108 včelařek a včelařů (obr. 1).
Silná účast včelařů posílila důvěryhodnost dat
Do šetření se zapojilo přibližně 12 % všech registrovaných včelařů v České republice, což nás v mezinárodním kontextu řadí mezi nejaktivnější účastníky COLOSS Monitoringu. K vysoké účasti výrazně pomohla aktivní propagace Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů. Díky vysokému zapojení chovatelů lze úhyny vypočítat s vyšší regionální přesností, protože máme informace o výrazně větším počtu včelstev (obr. 2).
Metodika výpočtu úhynů: ne průměr, ale podíl
Data od včelařů obsahují počty zazimovaných a uhynulých včelstev a také poštovní směrovací čísla stanovišť. Úhyny se vypočítávají jako podíl uhynulých včelstev ku celkovému počtu zazimovaných. Tento způsob je objektivnější než jednoduchý průměr úhynů u jednotlivých chovatelů, který může být zkreslen rozdílným počtem chovaných včelstev, protože například úhyn pěti včelstev u chovatele s deseti včelstvy odpovídá 50% úhynu, přičemž úhyn pěti včelstev u chovatele se 100 včelstvy odpovídá 5% úhynům.
Regionální rozdíly v úhynech
Nejnižší úhyny podle krajů byly zaznamenány v Pardubickém (20,1 %) a Plzeňském kraji (21,6 %). Naopak nejhorší situace panovala v Praze (32,7 %), Libereckém (31,5 %) a Ústeckém kraji (30,7 %). Všechny kraje překročily hranici 20 %. V některých okresech přesahovaly úhyny 50 %, například v okrese Česká Lípa dosáhly 51,7 %. Viz tabulky 1, 2. Detailní tabulky s úhyny jsou dostupné na portálu www.coloss.cz.
Interaktivní mapy a rezistence roztoče
Webová online mapa zobrazuje regionální úhyny podle poštovních směrovacích čísel včelařů s ohledem na reprezentativnost dat. Informace o reprezentativitě i úhynech v daném poštovním směrovacím čísle si uživatel zobrazí najetím kurzoru myši na patřičnou oblast (obr. 3).
Uživatelé mohou úhyny porovnávat i meziročně, stačí si přepnout na mapu z jiného ročníku COLOSS Monitoringu. Kromě mapy úhynů jsou k dispozici mapy hustoty zavčelení a mapa oblastí, v nichž byli roztoči Varroa destructor testováni na rezistenci k pyretroidům. Tato data poskytl Výzkumný ústav včelařský, s. r. o., který analýzy rezistence provedl v roce 2024.
Nejčastější příčina: Varroa destructor
Z komentářů včelařů uvedených v dotazníku vyplývá, že hlavním viníkem ztrát je stále roztoč kleštík včelí. Chovatelé upozorňují na obtíže s monitorováním napadení a na problémy s účinností léčby. Zmiňována je nedostatečná informovanost ohledně správného časování ošetření, podezření na rezistenci a reinvaze z okolních stanovišť během podletních loupeží mezi včelstvy.
Často se objevuje motiv podzimních loupeží, které následky úhynů dále zhoršují, zvláště v oblastech s výskytem moru nebo hniloby plodu, protože loupeže mezi včelstvy mohou vést k dalšímu šíření nebezpečných nákaz.
Melecitóza jako spolupůsobící faktor
Na mnoha místech republiky způsobil problémy melecitózní med, který v důsledku rychlé krystalizace v plástech omezil přístupnost energie pro zimující včelstva. Chovatelé v dotaznících hlásili případy, kdy včelstva uhynula i přes dostatek „cementových“ zásob. Ty totiž včelstva nemohla zpracovat a zkonzumovat během zimování, takže nakonec tato včelstva uhynula hladem. Někteří se pokoušeli med vytočit, jiní zaznamenali nárůst loupeží.
Zásoby z uhynulých včelstev: co s nimi?
Nespotřebované zásoby po uhynulých včelstvech je možné za dodržení určitých podmínek znovu využít, například při tvorbě oddělků nebo jako krmivo pro jiná včelstva. Zásoby však nesmí být znečištěné, například výkaly při nosematóze, a včelstvo nesmí pocházet z oblasti výskytu moru nebo hniloby včelího plodu, protože tam během loupeží hrozí šíření těchto nemocí.
Ve zbylých zásobách se sice běžně nacházejí viry, například virus deformovaných křídel (DWV), který často souvisí s kolapsem včelstev napadených roztočem Varroa destructor. Přítomnost viru se zjišťuje laboratorně pomocí PCR. Tato metoda však pouze ukáže, že je v zásobách genetická informace viru a neříká, zda je virus stále infekční. I když se tedy virus v zásobách najde, neznamená to automaticky akutní zdravotní hrozbu.
DWV a podobné viry jsou v mnoha včelstvech běžně přítomné, ale výrazně škodí hlavně tehdy, když je včelstvo oslabené, například právě vlivem varroózy. Z toho důvodu se obecně nepovažuje zkrmování zásob z uhynulých včelstev za zásadní riziko. Přenos DWV tímto způsobem nebývá natolik účinný, aby vedl ke klinickému onemocnění.
YouTube jako další zdroj vzdělávacích videí
Na YouTube najdete kanál „COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev v ČR“, který slouží jako snadno dostupný zdroj informací nejen pro včelaře, ale i pro odborníky a každého, kdo se zajímá o zdraví včel. Najdete zde záznamy z odborných seminářů pořádaných každoročně na podzim na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Probírají se tady aktuální témata jako zimní úhyny včelstev, léčba varroózy, další nemoci, jako je hniloba včelího plodu, výživa nebo vliv klimatických změn. Kanál doplňuje web www.coloss.cz, kde najdete výsledky COLOSS Monitoringu, přehledné mapy a další vizualizace týkající se statistiky úhynů v České republice.
