V úvodním slovu vyzvala Margita Balaštíková, poslankyně Parlamentu ČR a místopředsedkyně podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství, k mezioborové spolupráci a důrazu na prevenci.
Senátor Oldřich Hájek, místopředseda podvýboru pro zemědělství, upozornil na podobnosti mezi současnou situací v Česku a vývojem v Belgii v roce 2020, kde během krátké doby došlo k explozivnímu nárůstu výskytu sršně asijské. Podle něj je klíčové zapojení veřejnosti a prevence má předcházet vysokým nákladům v budoucnu.
Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zastupovali Tomáš Görner a Pavel Pešout. První z nich představil aktivity agentury v oblasti monitoringu a eradikace invazních druhů, včetně aktuálních opatření reagujících na výskyt sršně asijské. Zdůraznil, že tento druh neohrožuje pouze včely, ale zásadně narušuje potravní řetězce a biologickou rozmanitost. Veřejnost podle něj sehrává zásadní roli při včasné detekci, a proto je důležité, aby lidé měli dostupné nástroje k hlášení výskytu. Konkrétně zmínil webovou platformu BioLog, online formuláře agentury a mobilní aplikaci Najdi sršeň, kterou vyvinula společnost PunkHive, s. r. o. Aplikace umožňuje snadné nahrání fotografie a lokalizaci nálezu, čímž urychluje odborné ověření s případným zásahem.
Václav Novák z Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, z. s., certifikovaný likvidátor sršních hnízd s výcvikem z Francie, sdílel své praktické zkušenosti s vyhledáváním a likvidací hnízd sršně asijské. Konstatoval, že hnízda se často nenacházejí pouze na stromech, ale i v živých plotech, pod střechami nebo v zemi, tzn. na místech, kde jsou obtížně odhalitelná a riziková. Varoval před neodbornými zásahy, které mohou ohrozit zasahující i okolí, pokud hnízdo není zlikvidováno včas a kompletně. Zásah podle něj vyžaduje zkušenosti, specifické vybavení a rychlost. Ideálně by neměl zásah trvat déle než dvacet minut. Apeloval na nákup teleskopických tyčí pro potřeby našich institucí, jako jsou hasiči nebo ochránci přírody, které umožňují bezpečné ničení hnízd ve výškách. Zdůraznil, že bez této techniky nebude možné reagovat včas a efektivně, což může vést k rychlému rozšíření druhu.
Jiří Skuhrovec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby představil koncept občanské vědy a možnosti komplexního boje proti sršni, včetně vývoje biologické kontroly. Prezentoval rovněž experimentální metody, jako je využití hormonálních látek přenášených přímo do hnízda.
Jan Krchňáček z Gymnázia J. A. Komenského a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Uherském Brodě demonstroval využití 3D tisku při konstrukci lapačů a dalších pomůcek pro monitoring invazních druhů. Jeho příspěvek ukázal, jak mohou prakticky přispět k řešení environmentálních problémů školy a mládež.
Martin Legner, ředitel odboru integrovaného záchranného systému a jednotek požární ochrany, popsal pohled Hasičského záchranného sboru ČR na danou problematiku. Jednotky požární ochrany jsou podle něj zatím dostatečně vybaveny a proškoleny.
Jan Walter ze Západočeského muzea v Plzni shrnul výsledky monitoringu druhu v Česku. Připomněl první nález sršně v Plzni v říjnu 2023. Zdůraznil mimořádnou reprodukční schopnost tohoto druhu. Zatímco evropská sršeň (Vespa crabro) produkuje na konci sezóny několik desítek královen, sršeň asijská (Vespa velutina) může z jednoho hnízda vyvést stovky nových královen, z nichž každá je potenciální zakladatelkou další kolonie. Tento faktor je zásadní pro pochopení rychlosti jejího šíření.
Helena Proková poskytla zkušenosti ze Slovenska a z Francie. Zdůraznila význam kombinace prevence, školení, vybavení dobrovolných hasičů a silné mediální osvěty. Slovensko již podpořilo tato opatření prostřednictvím grantu od neziskové organizace Ekofond SPP se sídlem v Bratislavě.
Záznam z kulatého stolu je dostupný na webových stránkách Poslanecké sněmovny a Parlamentu České republiky https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=4660.
