To byla příležitost k dalšímu rozhovoru, abych se svojí chabou němčinou poptal na detaily. Když jsem se zeptal, kolik platí pan Henn za etikety, odpověděl, že je pouze objednává a jsou zdarma. To mne zaujalo. Zřejmě se jedná o jejich svazovou výhodu. Klasické německé sklenice znám, byl jsem však překvapen, že etiketa je bez lepidla a včelař si ji lepí sám.To by vysvětlovalo jejich pravděpodobně nízkou výrobní cenu i to, že ji včelař dostává „zadarmo“. Zřejmě v rámci svých příspěvků. Je zajímavé, jak je zajištěna ochrana proti zneužití etikety. Ty jsou potištěny včelařovým registračním číslem. Německý svaz tedy zajišťuje, že nedojde k nekontrolovanému použití a zneužití chráněných etiket. Na druhou stranu, jak jsem byl upozorněn, získává jejich správce daně poměrně snadný přehled o produkci medu prodaného s etiketou.
Sklenice je na 500 gramů a dodávaný karton je na 12 půlkilogramových sklenic.
Osobně mi k úplné dokonalosti scházejí ještě prospekty a brožurky s medovými recepty, které by včelař rozdával s prodaným medem. Ale to možná němečtí včelaři mají také k dispozici.
Karel Jiruš