„Manifest za rozvoj včelařství šetrného k včelám“ je od loňska přístupný na https://pszczelarstwo.info.pl/. Podepsalo ho přes dvacet signatářů z řad novinářů, biologů, včelařů a firem. Cílem je definice podmínek pro další udržitelnost včelařství. Nynější stav životního prostředí totiž hrozí, že se vyhrotí a způsobí těžkou krizi, jíž padnou za oběť opylovatelé včetně včel a včelařů.
Některé body jsou deklarovány pro Polsko, avšak platí i pro nás. Manifest by tak měl inspirovat české instituce, jak se postavit k soudobé úrovni včelařství. Mnohé požadavky jsou blízké názorům Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, z. s., která je razila již v době, kdy se environmentálně laděná diskuse ve střední Evropě teprve otevírala.
Desatero uvádíme níže. Výběr nejdůležitějších poznámek z komentářů k jednotlivým bodům uvádíme kurzívou. Nezkrácený rozklad naleznete na uvedeném webu.
1. Odklon od zacházení s přírodou jako s komoditou
Kořistnický přístup k přírodě vede k narušení složitých ekologických vztahů a poklesu biodiverzity, což se odráží v nedostatku a malé pestrosti včelí pastvy.
2. Podpora regenerativního zemědělství
Změna přístupu k obdělávání půdy ve prospěch bezorebného, akceptace kvetoucích plevelů jako zdroje včelí pastvy, omezení pesticidů, zvýšení rozlohy úhorů a ochrana půdy před dalším zabíráním lidskou civilizací.
Zdůrazňování environmentálních vazeb s chovem včel.
4. Respekt ke včelám jako živým bytostem
Odklon od tlaku na výkon včelstev a opuštění zootechnických metod, jejichž cílem je jen vysoká komerční produkce. Příkladem je pro včely nekomfortní kočování, různé úkony spojené s výměnou matek a tvorbou oddělků, vyjma léčebných zásahů.
5. Snížení nadměrného zavčelení (v Polsku)
Vysoký počet včelstev je zásadní potravinovou konkurencí pro divoce žijící opylovatele a je pro ně epizootickou hrozbou. Doporučuje se uvažovat o místních předpisech upravujících chod včelích velkofarem a kočování.
6. Vytváření podmínek pro volně žijící včely medonosné
Zohledňuje se význam přírodního výběru u divoce žijících včel medonosných adaptovaných na místní prostředí a je třeba jejich podpora jako rezervoár genetické rozmanitosti. S tím souvisí změna náhledu na likvidaci divokých rojů.
7. Systematické šlechtění včely medonosné na varroarezistenci
8. Nárůst regionálně adaptovaných včelstev
Rozšíření chráněných území s výskytem místních poddruhů včely medonosné. Omezení, případně úplný zákaz začleňování geneticky cizích matek do chovů.
9. Reforma včelařských podpor (v Polsku)
Odklon dotací mířících na setrvalý nárůst včelstev a podporu velkovýrobců včelařských potřeb směrem k podpoře environmentálně udržitelnému včelařství a zemědělství. Odmítnutí podpory dalšího zavčelování pod heslem „záchrana včel a pomoc přírodě“, mj. ve městech a ekologicky cenných oblastech.
Podpora testování včelstev před plošným nasazováním léčiv, nikoliv přímé dotování léčiv.
Podpora drobného extenzivního včelaření a potravinářských odbytových družstev.
10. Změny v managementu ošetřování včel medonosných
Zavádění povinného monitoringu a testování včelstev jako kritérium léčby. Náhrada sezónní léčby varroózy preventivními biotechnickými metodami. Ošetření varroacidy aplikovat jen při zjevných příznacích nákazy a vysoké infestaci kleštíků.
